20. 6. 2024

23.5.2024 13.22, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

Jak rychleji a efektivněji zavodňovat krajinu?

Poslední roky prší jinak, než jsme zvyklí. Krajina se častěji vypořádává se suchem ale i přívalovými dešti. Vysušenou půdu, z níž srážky rychle odtékají, je třeba dlouhodobě chránit a připravovat na důsledky změny klimatu.

Možností je více: zlepšení zasakování vody, zpomalování odtoku vody z krajiny či její efektivnější zadržování. Jaká opatření v Česku fungují, kdo je iniciuje a jakým bariérám při tom čelí, zkoumali vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP).

Změny klimatu rozkolísávají srážkové cykly po celém světě. Ve střední Evropě prší v dlouhodobém průměru víceméně pořád stejně, ale v jiná období, než jsme zvyklí nebo než potřebujeme. Také dynamika srážek je jiná – delší období jsou bez srážek, střídají je častější přívalové deště. Kvůli vzrůstajícím teplotám a teplotním skokům méně sněží a sníh častěji rychle odtává. Na všechny tyto změny je potřeba se postupně adaptovat, protože využívání půdy může významným způsobem zhoršit nebo naopak zmírnit negativní dopady klimatických změn.

Srážkově podprůměrný duben a zřejmě i květen tohoto roku nám ukazují, že ani nadcházející léto nejspíš nebude výjimkou stran hydrologických extremit, zejména sucha. Rizika sucha a povodní zvyšuje zejména intenzivně využívaná odvodněná půda s narušenými ekosystémovými funkcemi. Změnou jejího využívání ale můžeme snížit nebo zpomalit odtok srážek, zvýšit akumulaci vody nebo podpořit zasakování. Tím se ovlivní hydrologický cyklus a zmírní negativní dopady klimatických změn. Někdy lze taková opatření kombinovat se stávajícím způsobem využití půdy, někdy jsou vyžadovány změny, které v krátkém horizontu snižují produktivitu půdy, nebo na její části mění dosavadní praktiky.

Nádrže, meandry nebo méně betonu

Přírodě blízká opatření mohou mít mnoho podob, z nichž každá přispívá k omezení negativních dopadů povodní a sucha různými způsoby. Může jít o způsoby zachytávání srážkové vody, vytváření drobných vodních ploch, změny půdního pokryvu podporující zasakování a zpomalení odtoku, přerušování starých odvodňovacích systémů a obnovu meandrů na tocích.

Výhodou přírodě blízkých retenčních opatření je jejich schopnost současně řešit sucha i povodně a přispívat ke zmírnění dalších negativních jevů, jako je eroze nebo úbytek biodiverzity. Nevýhodou naopak je, že lze jen těžko změřit přesný rozsah dopadů (např. snížení povodňových škod) a tím pádem obhájit finanční prostředky investované do jejich realizace poskytnutím přímého důkazu. Opatření také vyžadují prostor – určitou rozlohu půdy, na které je možné je realizovat. Tato půda obvykle někomu patří a ochota vlastníka k akci je pak klíčová. Zcela odlišná je přitom situace ve volné krajině a v zastavěném území.

Aktivní vlastníky podpoří dotace i ocenění

Rozhodující pro vlastníky půdy je, jak vysoké náklady budou s adaptací spojeny a jaké užitky jim osobně či společnosti adaptace přinese. Výzkumy mapující společenské otázky adaptace na změnu klimatu řeší, jak zrychlit realizaci přírodě blízkých retenčních opatření. To lze provést zaváděním pozitivních motivací pro vlastníky půdy a domů (nejčastěji dotace, např. dotační program Dešťovka, finance pro přírodu a krajinu spravované AOPK), změnou existující regulace (např. povinnost stavebníka zadržovat srážkovou vodu na pozemku podle novely Vodního zákona č. 254/2001 Sb., §5, z roku 2021), ale i podporou a oceněním dobrovolného jednání v této oblasti. Příklady z praxe ukazují, že zejména sucho ve vegetačním období v zemědělských oblastech a vlny veder ve městech aktivizují různé aktéry a typy vlastníků a zvyšují jejich ochotu k adaptaci z vlastní vůle. Naopak byrokratizace a zdlouhavost povolovacích procesů je silně odrazujícím faktorem.

Kde se to povedlo: dešťové záhony, tůně i mokřady

Následující příklady ukazují jakými způsoby se aktivní jednotlivci, spolky či obce zasazují o realizaci opatření, která mají kromě samotného zadržování vody v krajině pozitivní vliv na vytváření biotopů pro živočichy i rostliny a mohou mít navíc i svou estetickou hodnotu.

  • Do zádrže srážkové vody k jejímu využití k zavlažování zeleně a jako přírodního biotopu s herními prvky se pustili v Bratčicích (okres Brno-venkov). Z vlastního rozpočtu zde obec přetvořila zanedbanou náves s tradiční požární nádrží o rozloze dva hektary v prostor, který zadržuje vodu, zlepšuje mikroklima a nabízí možnost setkávání a trávení volného času pro obyvatele
  • Rekonstrukce ulic citlivé k zasakování srážkové vody pomocí tzv. “dešťových záhonů” a vytvoření stabilních biotopů odolných vůči suchu s nižšími nároky na údržbu realizovalo z vlastních zdrojů město Roudnice nad Labem. Zkušenosti ukazují, že tyto realizace snižují riziko přetížení kanalizace při silných srážkách, jsou obyvatelstvem přijímány jako originální prvky zeleně a budou se tudíž rozšiřovat i do dalších ulic města.
  • Opatření proti bleskovým povodním v kombinaci s estetickými funkcemi a tvorbou biotopů pro vodní živočichy realizoval Státní pozemkový úřad ve spolupráci s obcí Sendražice u Smiřic. Šlo o tvorbu vodní plochy s retenčním prostorem a soustavy mělkých tůní v okolí, která byla financována z Programu rozvoje venkova ČR.
  • Jiný projekt zadržující vodu v krajině v podobě obnovy mokřadů včetně soustavy tůní a meandrujících toků, realizoval pozemkový spolek Čmelák na vykoupených pozemcích v Jablonném v Podještědí. Opatření mělo za cíl zejména přeměnit zanedbané území na ekologický hodnotný biotop s estetickou a edukační funkcí a bylo postupně financováno z mnoha zdrojů, včetně evropských a národních dotací, zdrojů města a darů.
  • V zemědělské krajině je z pohledu hospodařících zemědělců klíčové téma sucha, související se změnou rozložení srážek a dřívějším systematickým odvodněním polí a pastvin. Na řadě míst proto aktivity zejména drobnějších farmářů směřují k obnově tůní a mokřadů, remízků a alejí z vlastních zdrojů. Je např. o aktivity Petra Hořčíka z Litoměřicka, který hospodaří na 750 ha v ekologickém režimu a za své nasazení v péči o krajinu byl oceněn v rámci soutěže Pestrá krajina.

Brzdí byrokracie i krácení dotací

Příklady ukazují, že aktérů, kteří iniciují, realizují a spolufinancují přírodě blízká opatření pro snižování rizik povodní a sucha je velké množství a zejména o všech těch soukromých je obtížné získat informace. Za tímto účelem jsou zakládány databáze zastřešující aktivity aktivních jednotlivců či organizací a jsou udělovány ceny za příklady dobré praxe, jako uvedené Adapterra Awards Nadace partnerství či soutěž Pestrá krajina.

Iniciativním lidem chybí zejména větší podpora shora v podobě snížení byrokratické zátěže související s realizací maloplošných opatření, u kterých probíhají plnohodnotná stavební, vodoprávní a jiná řízení, jež trvají několik let. Hospodařící zemědělci zmiňují problém s krácením nárokových dotací na plochu, v okamžiku, kdy výsadby alejí nebo obnova tůní a mokřadů “snižuje” výměru zemědělské půdy.

V rámci dalších kroků směřujících k podpoře zavádění přírodě blízkých opatření do praxe, je potřeba se věnovat společenskému diskursu – tedy zda lidé rozumí smyslu těchto zelených opatření a podporují jejich realizaci z veřejných zdrojů (což se následně přetavuje do politické podpory takových kroků). Také je nezbytné usilovat o zjednodušení implementačních procesů a hodnocení potřebnosti jednotlivých drobných opatření tzv. malého rozsahu, kterých je ale potřeba velké množství. Je třeba, aby se jejich iniciátoři a realizátoři nevysilovali v přípravných fázích a těžiště jejich úsilí se přelilo do samotné práce v terénu. Prioritou by zkrátka měla zůstat adaptace krajiny na postupující změnu klimatu.

Těmto i dalším otázkám se vědci z FSE UJEP věnují v rámci mezinárodních projektů LAND4CLIMATE a česko-slovinské spolupráce s Univerzitou v Lublani. Výsledky práce pro českou odbornou i laickou veřejnost průběžně publikují na webu http://voda.ujep.cz/.

Článek čerpá z řešení projektu “Evaluation of hazard-mitigating hybrid infrastructure under climate change scenarios” financovaného Czech Science Foundation and Slovenian Research and Innovation Agency (J6-4628) (ARIS).

Zdroj: UJEP, autorky textu: doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D., Ing. Natálie Čermáková

 

 

23.5.2024 13.22, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Přehrady a vodní díla, Statistiky a kauzy, Poradna

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

VÝROČÍ 110 LET ÚPRAVNY VODY KÁRANÝVÝROČÍ 110 LET ÚPRAVNY VODY KÁRANÝ
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

Po
Út
St
Čt
So
Ne
P
Ú
S
Č
P
S
N
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30