28. 3. 2024

5.12.2019 7.53, Rubrika: Přehrady a vodní díla

Historie Želnavského smyku

Historická vodní cesta pro plavení dříví spojovala od roku 1887 až do roku 1961 Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou. Díky ní si šumavský plavební kanál udržel ekonomický význam o 80 let déle po pádu trhů s palivovým dřívím v rakouské metropoli.

Stavba, která zachránila kanál po pádu rakouských trhů

Želnavský, často nazývaný také jako Hefenkriegský smyk, je 3,8 km dlouhé historické vodní dílo vybudované po zřízení překladiště v Želnavě v roce 1887, které jej spojovalo s plavebním kanálem v místě dnešní křižovatky Klápa na hranici národního parku. Vedl z větší části podél plavební silnice Scheiterstrasse od Hefenkriegských skládek. Právě díky Želnavskému smyku si Schwarzenberský plavební kanál udržel svůj význam i po ukončení Vídeňské plavby na konci 19. století ve svém více než 22 kilometrů dlouhém úseku mezi Rasovkou a Světlou vodou nedaleko bavorských hranic. Umožňoval totiž transport dřeva z lesů k Vltavě, aby mohlo být umístěno na pražském či německém trhu. Po úpravách oblouků kanálů v daném úseku celý dopravní systém reagoval i na změnu poptávky na trhu z palivového dříví na stavební. Místo krátkých „polen“ umožňoval totiž plavit 19timetrové kulatiny a v části dokonce dříví v délce do 23 metrů délky. Pro plavení dlouhého dříví byl zapotřebí vyšší stav vody, min. cca 45 cm. Za tím účelem byly zřízeny tři plavební nádrže a nově upraveny vodní smyky na Jelením, Jezerním a Koňském potoce.

Hospodářský význam Želnavského smyku vzrostl ještě více po roce 1892, kdy byla zprovozněna železniční trať České Budějovice – Želnava. V Želnavě se tak pro tuzemský trh nakládalo plavené jak po kanále, tak i po Vltavě. V roce 1911 došlo k prodloužení železnice přes Černý Kříž do Haidmühle v Bavorsku, kde se napojila na tamní dráhu, čímž se objevily nové obchodní možnosti v Německu. Překladiště v Želnavě fungovalo až do roku 1926 především díky tvrdé ruční práci dělníků, stoupající objemy zakázek však již nebylo možné zvládat bez mechanizace a byl zde postaven jeřáb, který denně přeložil 600 kubíků a elevátor k vytahování dříví z kanálu.

VLS provozovaly smyk osm let

Želnavský smyk je stejně jako celá stavba Schwarzenberského plavebního kanálu legendou lesnického hospodaření na Šumavě. Pro Vojenské lesy a statky má toto dílo o to větší historickou hodnotu, že osm let toto dílo samy provozovaly. Želnavský smyk získal český stát v rámci vyvlastňovacího zákona „Lex Schwarzenberg“ a v roce 1953 jej s lesními pozemky na Šumavě převzaly Vojenské lesy a statky. V letech jeho provozu byl podnikem každoročně zpracováván plán plavby. Plavilo se zpravidla mezi 10. a 15. květnem a každé plavbě předcházely denní porady o veškerých přípravách. Určoval se režim vypouštění vody z nádrží do kanálu. V roce 1958 VLS provedly poslední významný zásah do soustavy plavebních kanálů, který si vyžádalo budování Lipenské přehrady.  Kvůli zvednutí vodní hladiny u Vltavy bylo koncové překladiště přesunuto cca 1 km do míst, kde bylo do nedávné doby společně s dřevoskladem u Nové Pece. Kvůli změněn cílového místa bylo na části smyku odstraněno opevnění koryta ze žulových desek, které bylo použito na novém úseku. Na překladiště byl přemístěn i historický jeřáb. Z nádraží byla vybudována nová železniční vlečka a zařízení na vyzvedávání plaveného dříví. Přeloženým smykem tak až 19 metrů dlouhé dříví mířilo z jednotlivých lesních správ VLS až do roku 1961, kdy v dopravě začala získávat navrch nákladní automobilová doprava.

V březnu toho roku jím Vojenské lesy a statky splavily posledních 2300 kubíků dříví. Poslední „ostrou“ provozní plavbu řídil kanálmistr Vojenských lesů Antonín Maschka, kterému v té době bylo 61 let. Mezi bývalými kolegy z lesnické divize VLS v Horní Plané, kteří jsou dnes na penzi, ostatně stále máme pamětníky, jež ještě plavení na Želnavském smyku pamatují. „I proto jsem rád, že jsme našli společně s našimi českými i rakouskými partnery cestu, jak toto dílo do šumavské krajiny vrátit,“ uvedl ředitel VLS Petr Král.

Oprava je součástí mezinárodního projektu

Oprava a obnova Želnavského smyku je totiž součástí společného projektu VLS s Lesy ČR a rakouskou organizací cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald. Vedle této vodní cesty by v rámci projektu měl být obnoven také další sedmisetmetrový úsek Schwarzenberského plavebního kanálu od bývalé osady Růžový vrch až po státní hranici. Projekt by měl společně se soustavou palebních kanálů dále zpřístupnit návštěvníkům Šumavy také přírodní památku rašeliniště Bavorské nivy na rakouské straně hranice. Celkem si rozsáhlá akce vyžádá náklady bezmála 88 milionů korun, velkou část z nich pokryje dotace  přeshraničního programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika.

Také díky ní VLS v minulých týdnech zahájily opravy smyku.

Kde opevnění chybí, nahradí jej věrné repliky

Kolem Želnavského smyku proběhly v minulých týdnech základní terénní úpravy, v celé trase došlo k postupnému vykácení jednotlivých stromů zasahujících do konstrukce, odstranění kořenů,  v těchto dnech probíhá pročištění Želnavského smyku od drnů a popř. odstranění sedimentů, které se na dně vyskytují v místech, kde se razantně snižuje podélný sklon koryta. Následně budou dohledány a usazeny volné kamenné desky, bude demontováno stávající opevnění Želnavského smyku, provedeno vysvahování a vytvoření lože a následně budou zpětně osazeny jednotlivé kameny. Konstrukce koryta je taková, že žulové desky jsou kladeny na sraz – v březích na výšku a ve dně delší osou kamene kolmo na osu vodního toku. V úsecích, kde v současné době veškeré kameny chybí, ať již kvůli přeložení smyku do Nové Pece, či z důvodu zcizení desek, bude kamenného opevnění pomocí štípaných desek doplněno. K tomu dojde zhruba v polovině příštího roku. Desky přitom budou věrnými kopiemi historických stavebních prvků.

„Máme rakouského dodavatele, který je schopen vyrobit repliky desek odpovídající původním parametrům koryta z místní hrubozrnné tzv. plöckensteinské žuly,“ uvedla projektová manažerka VLS Daniela Růžková.

Dokončení rekonstrukce se předpokládá v roce 2021.

Zdroj a historické foto: VLS

5.12.2019 7.53, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Statistiky a kauzy, Vodní doprava

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

Světový den vody v ČHMÚ Praha KomořanySvětový den vody v ČHMÚ Praha Komořany
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

Po
Út
St
Čt
So
Ne
P
Ú
S
Č
P
S
N
26
27
28
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31