Společnost Veolia intenzivně pracuje na využití vodárenských kalů jako zdroje energie. V rozhovoru pro portál Naše voda to uvedl v průběhu výstavy VODOVODY-KANALIZACE ředitel společnosti Veolia pro střední a východní Evropu Philippe Guitard.

Nelze si ale představit, že využitím čistírenských kalů nahradíme stávající zdroje, mezi které patří u tepláren zejména uhlí a biomasa, neboť za celý rok v ČR vodárny vyprodukují pouze 550 000 tun odvodněného kalu (tedy 150 000 tun sušiny kalů, neboť kal i po odvodnění obsahuje v průměru 73 % vody). Je nutné zvážit i to, že čistírenský kal má také 50 % podíl organické hmoty, zbytek jsou anorganické nespalitelné látky, které nemohou být efektivně přeměněny na teplo. Toto množství je proti roční spotřebě uhlí, například v elektrárně Opatovice (1,9 milionu tun) zanedbatelné. I přesto se stává díky zpřísňující se legislativě tepelné využití kalů zajímavým doplněním stávajících paliv zejména u tepelných či energetických zdrojů na hnědé uhlí, které má obdobnou či dokonce nižší výhřevnost než vysušený kal stejně tak, jako tomu je na řadě elektráren v Německu. Právě zde Veolia takto využívá většinu produkovaných kalů z čistíren odpadních vod.

Společnost Veolia podle Guitarda vyprodukuje v ČR ročně 220 000 tun odvodněných čistírenských kalů a ty mají potenciál dalších energetických zdrojů jako doplněk standardního uhlí a nastupující biomasy. „Ještě před pěti lety jsme pracovali prakticky jen s uhlím, v současné době tvoří ale výroba energie z uhlí již jen 80 procent a v roce 2020 by to mělo být 60 procent,“ zdůraznil Guitard.

Na Slovensku takto již řadu let funguje společný projekt v Banské Bystrici, kde jsou čistírenské kaly přeměněny kompostováním s dalšími substráty na palivo (poměr směsi je cca 50:50). V ČR skupina Veolia zase spolupracuje při ověřování spalování kalů se společností ČEZ. Ovšem brzdou technologického rozvoje je podle ředitele Guitarda platná legislativa, zejména absence nového odpadového zákona, který byl zablokován a přetrvávají tak problémy s určením tzv. „end of waste“ tedy legislativní formalizace přeměny odpadů na materiály. Zde by měla legislativa lépe reagovat na aktuální výzvy a technologický pokrok a politická rozhodnutí by měla více než do současné doby vycházet z konzultací s odborníky.

Naše voda, foto Naše voda – Nina Havlová (Philippe Guitard (vlevo) a Oldřich Vlasák)