Týdeník Le Nouvel Economiste otiskl nedávno rozhovor s předsedou představenstva a generálním ředitelem skupiny Veolia Antoinem Frérotem. Zde je jeho přepis:

Co může být pro kapitána průmyslu větším zadostiučiněním než účast v projektu „Průmysl budoucnosti“, který zahájil v polovině roku 2015 francouzský prezident? Antoine Frérot působí v rámci projektu jako odborný poradce na problematiku svozu, třídění a recyklace odpadů, kde se pro Francii skrývá netušený zdroj surovin. V rozhovoru se vrací k cílům tohoto projektu, který má pro Francii strategický význam, analyzuje rozsáhlé změny, kterými prochází podnikatelská sféra, a hovoří o výzvách v oblasti inovace a organizace, které stojí před velkými skupinami.

Projekt „Průmysl budoucnosti“, který zahájil 14. dubna loňského roku francouzský prezident, má přimět všechny podniky k tomu, aby učinily rozhodný krok na cestě k modernizaci svých výrobních prostředků a digitalizaci ekonomických modelů svého fungování. Projekt zahrnuje několik tematických bloků. Veolia se zapojila do dílčího projektu nazvaného „Nové zdroje“, na jehož řízení se osobně podílím ve spolupráci s Pascalem Barthélemym z IFPENu [Francouzský institut pro nové energie v ropném průmyslu, pozn. red.]. Veolia poskytuje své odborné poznatky především v oblasti svozu, třídění a recyklace odpadů, kde se pro Francii skrývá netušený zdroj surovin. Tento zdroj není doposud dostatečně využíván, a proto nabízí vynikající příležitosti pro další ekonomický rozvoj.

Vyrábět jinak

Je třeba přejít na jiný způsob výroby, který bude efektivnější a ekologičtější. Projekt „Nové zdroje“ vychází v první řadě z historicky podloženého poznatku, že přírodní zdroje brzy nebudou stačit k uspokojování poptávky. Není pochyb o tom, že spotřeba surovin bude stoupat mnohem rychleji než objevování nových zdrojů.

Druhý důvod je ekonomický. V naší zemi máme potřebné zdroje pro jiný způsob výroby, a bylo by škoda toho nevyužít. Například výroba papíru z recyklovaných surovin není o nic nákladnější než jeho výroba ze dřeva. Totéž platí pro PET láhve, hliník nebo kovový šrot. Důležité je zvýšit konkurenceschopnost i u jiných recyklovaných materiálů, jako je například lithium, které je hojně používané v automobilových bateriích. Veolia si mimochodem nechala patentovat recyklaci lithia z použitých autobaterií.

Třetím důvodem je sociální prospěšnost. Recyklace vytváří pracovní příležitosti na místní úrovni, přičemž vzniká 6 až 25krát více nových pracovních míst než v případě likvidace odpadu na skládkách.

Změna výrobních postupů je rovněž nutná z ekologických důvodů. Svět řeší nelehkou otázku trvale udržitelného rozvoje. Při recyklaci vzniká mnohem méně CO2 a výrobní cykly se zkracují.

Jak na recyklaci

Recyklace zatím nedokáže pokrýt veškeré surovinové potřeby, avšak čím budou technologické postupy pokročilejší, tím větší bude zastoupení druhotných surovin. Některá opatření lze zavést již dnes.

Především je třeba legislativní cestou snížit povolený objem odpadů vyvážených na skládky. Dále je nutné prosazovat opětovné využívání odpadů, zejména pak jejich energetické využití. Spalovny komunálního odpadu mohou zajišťovat dodávky tepla pro okolní obyvatelstvo. V rámci projektu „Nové zdroje“ předložila Veolia tři návrhy na využití tepla ze stávajících spaloven. Dalším tématem jsou tuhá alternativní paliva (SRF). Jde o nerecyklovatelný odpad, který zpracováváme na plnohodnotné palivo s mnohem vyšší výhřevností než směsný odpad. Německo produkuje 7 milionů tun SRF ročně, zatímco Francie necelých 500 000 tun. Zde se nám nabízí obrovský potenciál dalšího růstu. Je ale třeba odstranit některé právní překážky – požadujeme například, aby energie vyrobená z tuhých alternativních paliv byla považována za energii z obnovitelných zdrojů.

Třetí oblastí je zpracování surovin. Máme před sebou ještě velký kus práce, pokud jde o plasty, elektronický odpad, vzácné kovy a uhlíková vlákna. I v této oblasti bude třeba změnit některé předpisy, optimalizovat technologie a případně poskytnout finanční prostředky pro překonání počáteční fáze. Je řada plastů, jako jsou pláště počítačů a mobilních telefonů či automobilové nárazníky atd., které ještě neumíme náležitě recyklovat. Naopak na recyklaci různých druhů polypropylenu a polyetylenu je Veolia již technologicky připravena. Nyní je třeba zvýšit objem zpracovaných surovin a nalézt možnosti odbytu, které by průmyslové podniky motivovaly k využívání recyklovaných plastů. U PET láhví se to již podařilo; při výrobě jedné PET láhve z recyklovaného plastu vzniká o 70 % méně skleníkových plynů, což představuje velký přínos z ekologického hlediska.

Cíle projektu „Průmysl budoucnosti“

Tematický blok „Nové zdroje“ si klade ambiciózní cíle. V současné době se ve Francii recykluje 22 % plastů. V Evropě je to 29 % a v Německu dokonce 47 %. Projekt počítá s dosažením hranice 50 % do roku 2025. Osobně jsem toho názoru, že do roku 2020 budeme moci bez problému zvýšit podíl recyklovaných plastů z 22 % na 32 %. Technologie již existují, zbývá zlepšit právní rámec. Abychom dosáhli 50 %, budeme muset pořádně zabrat, ale tento cíl není nesplnitelný.

Druhý cíl se týká vytvoření 20 000 nových pracovních míst do roku 2020 na základě rozvoje nových kapacit pro třídění a opětovné využití odpadů.

Předpokladem je především rozvoj technického zázemí: třídění je nutno zautomatizovat. Čím vyšší bude automatizace procesů, tím více pracovních míst vznikne. Proč? Protože trh teprve vzniká a poptávka po recyklačních provozech je značná. Veolia otvírá ve Francii každým rokem nové třídicí středisko, jehož kapacita je vyšší než u těch předešlých. Jedno z nejnovějších třídicích středisek se nachází v Amiensu. Zdejší operátoři již netřídí odpad manuálně u pásu, protože rukavice nahradil tablet. Práce je tak bezpečnější a mnohem rychlejší.

Průlomové inovace

Do ekonomické činnosti postupně pronikají nové modely podnikání, které s sebou nesou nižší ceny. Nové technologie způsobují převratné změny na trhu. Protože výrobu přebírají stroje a potřeba pracovní síly klesá, dochází ke značnému poklesu výrobních cen. Některé průlomové inovace mohou znamenat úplný konec současných technologií. Tento vývojový trend se navíc zrychluje díky startupovým firmám, na jejichž boomu mají podíl velmi dynamické finanční ekosystémy.

„Uberizace“

Tento trend se dotýká všech podniků a Veolia není výjimkou. Jeden příklad za všechny: součástí správy a řízení rozsáhlých vodohospodářských systémů nebo teplárenských sítí jsou mimo jiné i vztahy se zákazníky. O ty se starají call centra. Vyúčtování dnes probíhá automaticky pomocí počítačů a pracovníky call centra postupně nahrazují virtuální operátoři. Tato činnost je vystavena riziku „uberizace“ ze strany poskytovatelů služeb, kteří vstupují mezi nás a naše klienty. Tímto způsobem pronikla do hoteliérství webová služba Airbnb, taxislužbě konkuruje Uber, v maloobchodu působí Amazon a klasický tisk nahrazuje Facebook. Přitom přímý vztah mezi poskytovatelem a odběratelem je možný i u velmi sofistikovaných činností.

Inovace ve skupině Veolia

Chceme-li si zachovat svou pozici, musíme inovovat. Důležité je, abychom inovovali jako první, což je ovšem v současném konkurenčním prostředí stále složitější. V našich oborech přibývá konkurentů, kteří přicházejí z Číny, Indie a mnoha dalších zemí celého světa. Dnešní Čína už nechce být největší továrnou na světě, ale největší světovou laboratoří. Tito noví hráči nejsou svázáni minulostí ani zvyklostmi, zároveň je však třeba dodat, že nemají ani potřebné know-how. Veolia každoročně investuje do inovace 200 milionů eur. Nejdůležitější ale nejsou peníze, nýbrž kreativita a fantazie, které jsou klíčem k úspěchu. Například zavedení služby Airbnb nebylo nikterak náročné na vstupní kapitál. Našim pracovníkům musíme vytvořit podmínky pro to, aby mohli přicházet s novými nápady. Nejlepší výchozí pozici mají ti, kdo pracují přímo v příslušných oborech, protože nápady přicházejí při práci. Je třeba podněcovat chuť do inovace tak, aby se stala běžnou součástí práce. Musíme zapracovat na změnách postojů a opustit zaběhané způsoby myšlení, jako to dělají aktéři nově vstupující na trh. Právě odtud pramení úspěch startupů, které způsobují skutečnou revoluci v přístupu k práci a organizaci podnikatelských aktivit. Z těchto nových firem musíme čerpat inspiraci.

Interní a externí startupy

Veolia hodlá zakládat interní startupy. Jedinou obtíží je spojení tradiční firemní kultury s přístupem startupové firmy, která funguje zcela jinak. Ve startupu není hlavním cílem 35hodinový pracovní týden nebo včasný odchod do důchodu, ale rychlý zisk. To je v rozporu s mentalitou společností, jako je ta naše, které fungují podle pevně stanovených pravidel. Sladit obojí ale není nemožné. Každý z nás je schopen posoudit a přijmout výhody a nevýhody interního startupu. Kromě toho existují startupové firmy mimo naši skupinu – založili jsme například společnost Veolia Innovation Accelerator. Naší výhodou je, že zaujímáme přední místo v oboru. Nabízíme podporu myšlenkám startupových firem a prostor pro jejich testování v našich provozech. Výměnou za to jsme první, kdo jejich inovace využívá. Nejčastěji spolupracujeme na základě exkluzivní obchodní smlouvy. Tak tomu bylo i v případě kanadské startupové firmy, která vyvinula systém detekce a měření zápachu v čistírnách odpadních vod a v provozech na zpracování odpadu.

„Internet věcí“

Revoluce spojená s „internetem věcí“ (Internet of Things) je současně hrozbou i příležitostí. Naše společnost může bez problémů nainstalovat do svých zařízení čidla a interpretovat získané údaje. Veolia již tento postup zavedla v rámci strategie „smart-cities“, která se zaměřuje na zvyšování účinnosti zařízení. Objekty propojené s internetem také pomáhají při vývoji nových služeb. Inteligentní vodoměr je perspektivní inovace. Avšak internet věcí přestavuje zároveň hrozbu, neboť umožňuje vstup dalších průmyslových hráčů do našich oborů. Google se například zajímá o automobilový průmysl. Jestliže dnes zaměstnává odborníky na automobily, zítra by mohl začít s náborem vodohospodářských inženýrů!

Zdroj: Le Nouvel Economiste, foto (Antoine Frérot) Veolia

 

3.3.2016 11.38, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace