Na vodních tocích se průtoky pohybují většinou na úrovni 270 až 364 denních vod, na tocích s menším povodím i nižší. Závěrovým profilem řeky Odry v Bohumíně protékal průtok 8,58 m³.s^-1 vody, což odpovídalo 355 denní vodě – velice nízký průtok. Místní směrodatný limit pro hydrologické sucho nebyl nikde dosažen, uvedl podnik Povodí Odry (POD).

The post Limit pro hydrologické sucho nebyl v povodí Odry nikde dosažen appeared first on Naše voda.

Státní plavební správa na základě podkladů Povodí Vltavy, s. p., upozorňuje všechny uživatele vodní cesty Vltava, že v důsledku dlouhodobě nízkých přítoků v celém povodí Vltavy dochází k výraznému poklesu hladiny nádrže VD Orlík. Pokud budou nízké přítoky do Vltavské kaskády pokračovat, bude nutné dle manipulačního řádu začít využívat k zajištění minimálního odtoku z VD Vrané objem vody akumulovaný v nádrži VD Slapy, uvedla dnes SPS.

V současné době je hladina nádrže VD Orlík na úrovni přibližně 338 m n. m. a přítok se pohybuje v rozpětí 10–15 m³/s. Pokud bude současné extrémní sucho pokračovat a hladina v nádrži VD Orlík klesne na kótu 334,60 m n. m., bude prázdnění této nádrže pozastaveno a minimální odtok z Vltavské kaskády v množství 40 m³/s pro zajištění ekologických funkcí toku a vodárenských odběrů bude zajišťován ze zásobního prostoru VD Slapy. To znamená, že hladina slapské přehrady začne pozvolna klesat.

Dojde-li v nadcházejících dnech k výraznému zlepšení hydrologické situace, uvedená omezení by nenastala. Aktuální prognózy tomu však nenasvědčují.

Také proto Povodí Vltavy, státní podnik, zvyšuje kapacitu převozu lodí na Slapech a od 17. srpna zajistí převážení lodí každý všední den a také během víkendu. Rezervační systém a další podrobnosti naleznete na webu https://www.pvl.cz/. Vzhledem k hydrologickým podmínkám nebude v letošním roce na VD Slapy realizováno zvýšení hladiny nad kótu 270,00 m n. m., které se každoročně provádí z důvodu usnadnění zazimování plavidel.

Od pondělí 17. srpna do 23. srpna umožní Povodí Vltavy, s. p., na levé straně hráze VD Orlík (u Bohostic) vytažení lodí pomocí autojeřábu na vlastní podvozek majitele. Rezervační systém bude otevřen během tohoto týdne opět na webu https://www.pvl.cz/.

Převážení a vytahování lodí autojeřábem zajištěné státním podnikem Povodí Vltavy není zpoplatněno.

Státní plavební správa bude tuto informaci o předpokládaném vývoji hladin v nádržích Vltavské kaskády dále aktualizovat.

The post Upozornění: Dochází k výraznému poklesu hladiny nádrže Orlík appeared first on Naše voda.

Navrhované rozšíření kapacity stávající povodňové čerpací stanice v městské části Praha-Libeň představuje významný krok v dalším posilování protipovodňové ochrany hlavního města. Čerpací stanice na vodním toku Rokytka má klíčovou úlohu při odvádění vnitřních vod z území Libně, zejména v situacích, kdy zvýšená hladina Vltavy omezuje její přirozený odtok. Navýšení její kapacity proto přispěje k lepší ochraně přilehlých obytných i veřejných prostor a ke snížení rizika povodňových škod.

„Pokračujeme v přípravě důležitého projektu protipovodňové ochrany Prahy. Rada schválila technický dozor pro modernizaci čerpací stanice v Libni, chceme zdvojnásobit ze 20 na 40 metrů rychlých sekund. Povodně v roce 2013 ukázaly, že současná kapacita nestačí, proto chceme chránit Libně před velkou vodou výrazně,“ říká náměstek primátora hl. m Prahy pro oblast infrastruktury Michal Hroza.

Potřeba modernizace a posilování čerpací stanice se výrazně projevila během povodní v roce 2013. Tehdy se stávající kapacita efektivního zařízení ukázala jako nedostatečná pro čerpání vody přitékající z Rokytky do Vltavy, což vedlo k zaplavení části území a následným škodám na soukromém i veřejném majetku. Plánované rozšíření má proto zvýšit odolnost této části Prahy vůči povodňovým situacím a zároveň zajistit funkčnost celého systému protipovodňových opatření.

„Odbor ochrany prostředí hlavního města Prahy ve spolupráci s investičním odborem území v Hrdlořezích, což také zvýší primátorskou retenční kapacitu Rokytky. Cílem je, aby se při deštích v jejím okolí udrželo více vody a zmírnilo se riziko přívalů . m Prahy pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

Realizace je součástí dlouhodobé strategie hlavního města, jejímž cílem je postupně zvyšovat úroveň ochrany Prahy před povodněmi a reagovat na zkušenosti z minulých mimořádných událostí. Investice do čerpací stanice v Libni tak představuje nejen reakci na konkrétní potřeby daného území, ale také důležitou součást preventivních opatření, která mají v budoucnu pomoci minimalizovat dopady případných povodní.

Naše voda, foto Rokytka u ústí do Vltavy, Naše voda – Nina Havlová

The post Praha navýší kapacitu povodňové čerpací stanice na Rokytce v Libni appeared first on Naše voda.

Bez nadlepšování vodou z nádrží Orlík a Slapy by se průtok Vltavy v Praze za současných hydrologických podmínek pohyboval pouze kolem 10-15 m³/s, tedy hluboko pod hodnotou potřebnou pro ekologické funkce vodního toku i pro vodárenské odběry. Dlouhodobě nízké přítoky v celém povodí Vltavy však způsobují výrazný pokles hladiny nádrže Orlík, a pokud bude současné extrémní sucho pokračovat, bude nutné dle manipulačního řádu začít využívat i zásobní prostor nádrže Slapy. To by vedlo k postupnému snižování její hladiny a zároveň k situaci, která se v historii provozu nádrže vyskytuje jen zcela výjimečně.

„Současné hydrologické sucho je mimořádně intenzivní a dlouhé. Vltavská kaskáda však byla navržena tak, aby dokázala zvládat i takto extrémní hydrologické situace. Naším úkolem je zajistit minimální odtok z vodního díla Vrané v množství 40 m³/s a nadlepšovat dolní tok Vltavy i Labe. To se daří, byť za cenu postupného poklesu hladin nádrží. Nejde ale o stav, se kterým by se v návrhu Vltavské kaskády nepočítalo, naopak. Zásobní objemy vodních nádrží Orlík a Slapy byly navrženy právě pro zvládání takto extrémních období,“ říká generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala.

Vodohospodářské řešení, které zpracovalo ČVUT v roce 2014 ukazuje, že ačkoli jde o výjimečnou situaci, není neočekávaná. Podle dlouhodobých simulací může potřeba využití zásobního objemu nádrže Slapy nastat přibližně jednou za 50 let a současná situace je důsledkem nejen mimořádně nepříznivých hydrologických podmínek, ale také postupující klimatické změny, která zvyšuje četnost i délku období sucha.

K dnešnímu dni je hladina VD Orlík na úrovni 338,13 m n. m. V případě, že hladina klesne na kótu 334,60 m n. m., bude prázdnění této nádrže pozastaveno a minimální odtok z Vltavské kaskády bude zajišťován ze zásobního prostoru VD Slapy. To znamená, že hladina slapské přehrady začne pozvolna klesat.

Jestliže že se hydrologická situace v nadcházejících dnech výrazně změní, a přítok do Vltavské kaskády bude vyšší, než je stanovený minimální odtok, voda by byla v nádržích opět akumulována. Uvedená omezení by nenastala. A pokud by došlo k výraznému vzestupu hladiny v nádrži Orlík, mohl by být obnoven i provoz lodního výtahu na VD Orlík a proplouvání přes plavební komoru na VD Kořensko.

Aktuální prognózy tomu však nenasvědčují, proto již nyní zvyšujeme kapacitu převozu lodí na Slapech. Od pondělí 17. srpna zajistí státní podnik Povodí Vltavy převážení lodí každý všední den, včetně víkendu. Rezervační systém bude otevřen během tohoto týdne na webu pvl.cz. Převoz lodí přes hráz VD Slapy bude možný pouze do výšky hladiny 268,50 m n. m. této nádrže.

Od 17. do 23. srpna umožníme na levé straně hráze VD Orlík (u Bohostic) vytažení lodí pomocí autojeřábu na vlastní podvozek majitele. Rezervační systém bude otevřen během tohoto týdne na webových stránkách pvl.cz.

Převážení a vytahování lodí autojeřábem zajištěné státním podnikem Povodí Vltavy není zpoplatněno.

Vzhledem k hydrologickým podmínkám v letošním roce nebude na VD Slapy realizováno zvýšení hladiny nad kótu 270,00 m n. m., které každoročně provádíme z důvodu usnadnění zazimování plavidel.

Informace o aktuální situaci a dalších postupech budeme zveřejňovat na webu státního podniku Povodí Vltavy a na sociálních sítích.

Zdroj a dokumentární foto: Povodí Vltavy

The post Extrémní sucho snižuje hladiny nádrží Vltavské kaskády appeared first on Naše voda.

Prohlédněte si inspirativní opatření obcí, spolků i jednotlivců jižní Moravy na webu www.cenazakrajinu.cz a dejte svůj hlas tomu, který vás zaujal nejvíce. Hlasování zabere jen minutku a končí 5. září. O přízeň veřejnosti se uchází deset projektů: Biotop V Luhu v Ochozi u Brna, krajinářské úpravy pozemků v Úvalech u Valtic, krajinné úpravy ve Vohančicích, lokální biocentrum Hradisko a biokoridor Lomnička v Železném, Mokřad Černovice, návrat stromů do Mikulčic zraněných tornádem, obnova krajiny Hrušek po tornádu, proměna krajiny u Mikulova, obnova zaoraných cest a doprovodné zeleně v krajině Boleradic a proměny krajiny města Rousínov. Pomozte zviditelnit a ocenit ty, kteří dělají jižní Moravu odolnější vůči extrémnímu počasí.

Hlasování – Cena za krajinu – Adapterra Awards

Zdroj a foto: Adapterra Awards

The post Adapterra: Zájemci mohou hlasovat v soutěži Cena za krajinu appeared first on Naše voda.

„V souvislosti s požáry v krajině si veřejnost obvykle vybaví hořící les. Přitom mezi nejhořlavější materiály v přírodě patří suchá tráva. Právě snadné vznícení vysoce hořlavé suché travní biomasy stojí na počátku většiny požárů. Nejenom, že se v suchém a horkém počasí snadno vznítí, ale plameny se v ní šíří s obrovskou rychlostí,“ upozorňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Rozsah ploch porostlých suchou travou se přitom v Česku v posledních desetiletích výrazně zvyšuje. Souvisí to s celkovou změnou hospodaření člověka v krajině. Její využívání je buď příliš intenzivní, nebo naopak chybí úplně. „Nejrůznější okrajové a opuštěné plochy zarůstají expanzivními druhy trav, které s v létě mění ve stojící seno a stávají se ideálním prostředím pro vznik a šíření požárů. Velcí kopytníci, jako jsou divocí koně, zubři nebo zpětně šlechtění pratuři, jsou unikátní mimo jiné schopností a ochotou spásat i velmi neúživné porosty trav, včetně takzvané stařiny. Běžná hospodářská zvířata ji žerou jen v nouzi. Malý dobytek jako ovce, stejně jako jelenovití, natož menší zvěř ji pak nežerou vůbec. Nejsou k tomu totiž biologicky vybaveni. Bez velkých kopytníků se suchá tráva v krajině hromadí a s jejím množstvím narůstá i riziko požárů. Jedinou bezpečnou alternativou je sečení a odvoz biomasy, což je extrémně nákladné a v mnoha situacích nereálné,“ doplnil Miloslav Jirků.

Řada evropských zemí se na nový normál extrémních veder, sucha a požárů intenzivně připravuje. „Právě kvůli omezování rizika požárů v krajině dováží v posledních letech Španělsko desítky zubrů z celé Evropy. Rezervace s velkými kopytníky přibývají také v Německu nebo v Nizozemí. Nespornou výhodou velkých kopytníků je, že jejich využití k protipožární prevenci je velmi levné,“ navázal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ta v roce 2015 ve spolupráci s vědci založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a v posledních letech vyváží zubry a další býložravce do celé Evropy. Právě i kvůli snižování rizika požárů v tamní přírodě.

Velcí kopytníci působí jako prevence proti šíření plamenů v krajině hned dvojím způsobem. Především spásáním dramaticky snižují objem suché biomasy v přírodě. Kromě toho vytvářejí v krajině pravidelnou síť stezek, které fungují jako přirozené protipožární bariéry a dokáží zastavit začínající požáry, ještě než se rozhoří do velkého rozsahu. Vědci upozorňují, že existence rozsáhlých ploch stařiny v krajině není přirozený stav. „Velcí býložravci byli po miliony let přirozenou součástí ekosystému. Teprve poté, co je člověk vyhubil, začalo v krajině výrazně přibývat požárů. Pokud chceme zavést rychlou, levnou, a hlavně dlouhodobou prevenci před požáry, je třeba velké kopytníky do krajiny vracet. Zkušenosti ze zahraničí i z prvních projektů v Česku ukazují, že je to možné nejenom v nedotčené přírodě, ale prakticky kdekoliv, od okrajů velkoměst přes kulturní krajinu až po intenzivně využívané vojenské prostory. Čím dříve začneme, tím menší škody na majetku, zásobách dřeva a kdekoliv jinde požáry. Také vzhledem k nejisté budoucnosti a trvale rostoucím cenám není na co čekat. Čím dříve začneme, tím budou preventivní opatřní levnější,“ uzavírá Miloslav Jirků.

Na podporu projektů návratu velkých kopytníků do české přírody může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz .

Zdroj a foto: Česká krajina

The post Zubři a divocí koně snižují riziko požárů v přírodě appeared first on Naše voda.

Jen z Operačního programu Životní prostředí bylo během posledních pěti let na tato opatření vynaloženo 8,6 miliard korun a další finance jsou stále k dispozici. Resort také již dokončil návrh aktualizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030. „Současná období vysokých teplot, ale také zkušenosti se suchem, přívalovými srážkami a povodněmi ukazují, že posilování odolnosti České republiky vůči negativním klimatickým vjemům musí být jednou z dlouhodobých priorit státu. MŽP již uskutečňuje řadu adaptačních opatření a vynakládá na jejich realizaci nemalé prostředky ze státního rozpočtu i evropských zdrojů, nicméně jejich výsledky nemusí být vždy okamžitě viditelné. Proměna měst, budov, krajiny i vodního režimu je dlouhodobý úkol a vyžaduje spolupráci jednotlivých resortů, krajů, obcí, zdravotnických a sociálních služeb, záchranných složek, firem i dalších institucí,“ říká ministr životního prostředí Igor Červený.

Akční plán adaptace na změnu klimatu

MŽP v široké meziresortní a odborné spolupráci dokončilo návrh aktualizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030, který je připraven k projednání a schválení vládou. Dokument vychází ze Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky pro období 2021–2030, z aktuálních odborných podkladů ČHMÚ a dalších odborných institucí a z vyhodnocení dosavadního naplňování adaptačních opatření.

„Aktualizovaný akční plán reaguje na současný vývoj klimatických rizik a stanovuje konkrétní úkoly pro jednotlivé resorty a další odpovědné instituce. Zaměřuje se mimo jiné na lepší připravenost měst, obcí a budov na vysoké teploty, ochranu zdraví obyvatel, rozvoj varovných a informačních systémů, posilování odolnosti krajiny a vodního režimu a přesnější sledování účinnosti přijímaných opatření,“ dodává ministr životního prostředí Igor Červený.

Aktuální vývoj hydrologického sucha ukazuje, že ani období se srážkami nemusí znamenat řešení problému nedostatku vody. Rozhodující totiž není jen množství srážek, ale také schopnost krajiny vodu přijmout a udržet. Pokud voda po dešti rychle odteče, nemůže doplňovat zásoby podzemních vod ani pomáhat překonávat období bez srážek.

Společným prvkem adaptačních opatření je tak schopnost krajiny zadržet vodu. Zdravá půda umožňuje její vsakování a akumulaci, zeleň zpomaluje odtok a mokřady či další vodní prvky vodu zadržují a postupně uvolňují. Mezi podporovaná opatření proto patří revitalizace vodních toků, obnova mokřadů, tůní a rybníků, návrat vody do říčních niv, odstraňování starých odvodňovacích systémů i hospodaření se srážkovou vodou ve městech a obcích.

Ve městech a obcích jsou podporovány projekty zaměřené na vsakování, zadržování a opětovné využívání dešťové vody, budování zelených střech, retenčních a vsakovacích nádrží, propustných povrchů nebo dalších prvků modrozelené infrastruktury. Cílem je, aby dešťová voda zůstávala co nejdéle v místě dopadu, pomáhala ochlazovat okolní prostředí a doplňovala zásoby vody namísto rychlého odtoku kanalizací.

Aktuální nabídka dotací pro bezpečnější obce a zdravější krajinu

Významnou podporu těmto opatřením poskytuje ministerstvo prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Ve specifickém cíli zaměřeném na přizpůsobení se změně klimatu, prevenci rizik a posilování odolnosti vůči klimatickým dopadům již od roku 2021 podpořilo 776 projektů částkou 8,6 miliard korun. Celková alokace je přitom 11,2 mld. Kč.

Další dvě miliardy korun aktuálně nabízí obcím, správcům vodních toků a dalším veřejným subjektům, které chtějí snížit riziko vzniku povodní a posílit schopnost krajiny zadržovat vodu. Finance z výzvy číslo 109 směřují zejména na přírodě blízká protipovodňová opatření, obnovu a vytváření prostoru pro bezpečný rozliv povodní v údolních nivách, úpravy koryt vodních toků, vznik a rekonstrukci suchých a retenčních nádrží, poldrů nebo povodňových parků.

Na projekty, díky nimž mohou obce lépe hospodařit se srážkovou a šedou vodou, je zaměřena výzva č. 105 s alokací 200 milionů korun. Města, obce, školy a další veřejné instituce z ní mohou získat finanční prostředky na zachytávání dešťové vody, její akumulaci a další využití, například k zalévání, splachování nebo praní. Dotace může pokrýt až 85 procent způsobilých výdajů. U obou výzev běží příjem žádostí až do 17. prosince 2026.

Podpora pokračuje i pro vodní prvky v krajině. Do 25. září 2026 je prodloužen příjem žádostí do výzev číslo 73 a 104 zaměřených na obnovu tůní, mokřadů, malých vodních nádrží, zeleně a dalších vodních a vegetačních prvků.

Obdobná opatření resort doplňkově podporuje i z jiných evropských a národních zdrojů, zejména Národního plánu obnovy a Národního programu Životní prostředí. Aktuální možnost je určena provozovatelům větších čistíren odpadních vod. Státní fond životního prostředí ČR nabízí zvýhodněné půjčky na jejich modernizaci, rozšíření kapacity a doplnění pokročilého, takzvaného terciárního stupně čištění. Nízkoúročená půjčka může pokrýt až 70 procent způsobilých výdajů projektu, a to až 200 milionů korun. Tyto investice budou znamenat méně znečištění v řekách a nádržích, kvalitnější vodní prostředí i lepší podmínky pro obyvatele a přírodu.

Vedle strategického plánování bude MŽP pokračovat v podpoře konkrétních projektů zaměřených na ochranu, obnovu a rozvoj sídelní zeleně, hospodaření se srážkovou vodou, renovace budov, obnovu vodních toků a přírodě blízká opatření ve volné krajině. Cílem je postupně rozšiřovat realizaci těchto opatření a lépe je zaměřovat na místa a skupiny obyvatel, které jsou vůči vysokým teplotám a dalším klimatickým extrémům nejzranitelnější.

Aktuální nabídku podpory naleznete na webu opzp.cz a sfzp.gov.cz.

MŽP, ilustrační foto Naše voda

The post MŽP přispívá na obnovu mokřadů, tůní i řek a zadržování vody v krajině appeared first on Naše voda.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán podepsal výzvu, podle které si obce mezi sebou rozdělí 300 miliónů korun v rámci programu „Podpora opatření na malých vodních nádržích a drobných vodních tocích – 3. etapa“. Ministerstvo zemědělství (MZe) přispěje obcím částkou 300 miliónů korun na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění malých vodních nádrží.  Za dotace budou moci vystavět nebo rekonstruovat například hráze, břehy, výpustné objekty, bezpečnostní přelivy anebo odstranit sedimenty.

„Je to druhá výzva národního programu, který umožňuje obcím zlepšit stav jejich vodních nádrží a rybníků. Peníze tak přispějí na zlepšení života na venkově, protože vodní nádrže jsou důležité pro zadržování vody v krajině, slouží rovněž k převedení případné povodňové vlny a samozřejmě mají i rekreační funkci pro obyvatele regionů,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Obce mohou své žádosti podávat prostřednictvím Jednotného dotačního portálu (JDP) provozovaného pod záštitou Ministerstva financí. Výzva pro podávání bude na portálu dostupná od 7. září 2026 9:00 hodin do 7. října 2026 9:00 hodin nebo do vyčerpání celé částky.

Kompletní podmínky výzvy jsou k dispozici na stránkách MZe:

https://mze.gov.cz/public/portal/mze/dotace/narodni-dotace/dotace-ve-vodnim-hospodarstvi/drobne-vodni-toky-a-male-vodni-nadrze

V letech 2024 až 2026 poskytlo MZe v rámci 1. výzvy dotačního programu „Podpora opatření na malých vodních nádržích a drobných vodních tocích – 3. etapa“ přes 195 miliónů korun na celkem 145 obecních vodních nádrží. Každá z nich je významným krajinným prvkem, který pomáhá udržovat lokální mikroklima, stabilní hladinu podzemních vod a je biotopem s rozmanitými živočišnými i rostlinnými druhy. Jsou také významným rekreačním prvkem a vytváří zásobu vody pro období sucha a případné hašení požárů.

MZE, ilustrační foto Naše voda

The post Obce získají od MZE 300 milionů na budování vodních nádrží appeared first on Naše voda.

Myšlenka projektu vznikla před více než dvěma lety propojením výzkumných témat doktorandů Mendelovy univerzity. Zatímco Kateřina Patloková ze Zahradnické fakulty MENDELU se věnuje optimalizaci výživy rostlin v hydroponických systémech a využití biostimulantů, Lukáš Harabiš z Agronomické fakulty zkoumá možnosti zpracování rybího kalu, vedlejšího produktu intenzivních chovů ryb. „Rybí kal obsahuje organicky vázané živiny i přirozenou mikrobiální složku a byla by škoda vnímat jej pouze jako odpad. Začali jsme proto hledat způsob, jak jej řízeným procesem přeměnit na kapalný přípravek využitelný při pěstování rostlin,“ vysvětlují autoři projektu.

Výzkumné práce probíhají primárně na Oddělení rybářství a hydrobiologie Agronomické fakulty MENDELU, jehož součástí jsou recirkulační systémy pro chov ryb. Výzkumný tým nejprve našel optimální způsob, jak pomocí kyslíku a mikroorganismů rozkládat odpad (kal) vznikající v těchto recirkulačních systémech. Další klíčovou otázkou bylo ověření účinnosti vzniklého přípravku. První rozsáhlejší testování proběhlo na bazalce pěstované hydroponicky, kde byla část běžného minerálního hnojiva nahrazena přípravkem z rybího kalu. Rostliny dosáhly srovnatelného výnosu jako při standardní minerální výživě, zároveň však vytvořily výrazně větší kořenový systém, a to o 40,3 % ve srovnání s minerální kontrolou.

Výsledky tedy naznačily, že nejde pouze o další kapalné hnojivo. Přípravek vykazoval také biostimulační účinek, který byl dále prověřován z hlediska mikrobiologie a obsahu biologicky aktivních látek. Větší kořenový systém může společně s prospěšnými mikroorganismy a biologicky aktivními látkami z přípravku zlepšit u rostlin příjem vody a živin, podpořit jejich růst a zvýšit jejich odolnost vůči stresovým faktorům. Na původní experiment proto navázala série dalších růstových testů. V hrnkovém pokusu s bazalkou dosáhly rostliny při aplikaci nejvyšší testované koncentrace přípravku v průměru o 27 % vyšší hmotnosti nadzemní biomasy než kontrolní rostliny zalévané pouze vodou. „Statisticky významný efekt byl potvrzen také u varianty se sterilizovaným přípravkem, což naznačuje, že se na jeho účinku podílejí nejen přítomné mikroorganismy, ale také biologicky aktivní látky přirozeně přítomné v produktu,“ uvedl Harabiš.

Další testování probíhalo na široké škále rostlin zahrnující listovou, kořenovou, cibulovou i plodovou zeleninu, drobné ovoce a okrasné rostliny. Na základě výsledků těchto experimentů byl pro jednotlivé skupiny plodin navržen optimální způsob aplikace a dávkování, které budou následně uváděny na etiketě přípravku.

S postupem projektu začali autoři řešit také komerční potenciál výsledku výzkumu a vznikla značka FISHIT, jejíž název odkazuje na původ produktu. V současnosti výzkumný tým spolupracuje s rybí farmou společnosti Tilapia s.r.o., což mu umožňuje ověřit technologii mimo laboratorní prostředí a zaměřit se na praktické aspekty budoucí výroby. V následujících měsících bude sledována zejména opakovatelnost procesu a stabilita jednotlivých výrobních šarží přímo v provozních podmínkách.

Přípravek je vhodný pro široké spektrum rostlin pěstovaných ve volné půdě i v nádobách. Je určen k aplikaci formou zálivky nebo postřiku a lze jej využít při zakořeňování řízků i jako doplněk hydroponických systémů. Díky svému stoprocentně přírodnímu původu jej lze využít také v ekologickém zemědělství.

Dalším významným krokem byla pro výzkumný tým účast v soutěži MENDELU Boost, která podporuje přenos výsledků výzkumu do praxe. Vedle vývoje samotného produktu se tým začal věnovat také otázkám ochrany značky, budoucího obchodního modelu, cenotvorby, distribuce a marketingu. „FISHIT už dávno není jen pracovní název pokusu napsaný fixou na barelu. Je to funkční přípravek podložený univerzitním výzkumem a nyní řešíme, jak ho dostat z laboratoře až k pěstitelům,“ doplnila Patloková.

Zdroj a foto: MENDELU

The post Z rybího kalu k biostimulantu pro pěstitele appeared first on Naše voda.

Studie vědců z Mendelovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ukazuje, že základem předcházení konfliktům je podrobný monitoring a řešení přizpůsobené konkrétní lokalitě. Současný běžný výskyt bobra evropského je výsledkem dlouhodobé snahy evropských států o jeho návrat do krajiny. Zatímco v roce 2015 byla velikost populace v České republice odhadována přibližně na 4000 jedinců, v letech 2017–2018 se odhad pohyboval mezi 6000 a 7000 jedinci a pro rok 2020 dosáhl až 12 000 jedinců. S rozšiřováním druhu narůstá potřeba včas rozpoznávat místa, kde se jeho činnost dostává do střetu s hospodařením nebo s bezpečným provozem vodních staveb.

Bobr evropský přitom zůstává v České republice silně ohroženým a zákonem chráněným druhem. Jeho ochranu upravuje také evropská směrnice o stanovištích. Program péče o bobra evropského proto rozlišuje oblasti s odlišnými cíli ochrany a rozdílnou mírou konfliktů. Tento přístup umožňuje zachovat přirozený vývoj populace v cenných územích a současně věnovat zvýšenou pozornost lokalitám s citlivou vodohospodářskou infrastrukturou.

Důležitou součástí řešení jsou preventivní a technická opatření, například ochrana dřevin, zpevnění hrází a břehů, jejich síťování nebo kamenné pohozy. Volba opatření by měla vycházet z konkrétního typu škody, charakteru lokality a dlouhodobého sledování vývoje. Samotná přítomnost bobra ani počet pobytových znaků totiž nemusí automaticky znamenat závažný hospodářský problém.

Výzkum se uskutečnil v okolí města Pohořelice na jižní Moravě. Zdejší rybniční oblast leží v převážně zemědělské krajině v blízkosti soutoku Svratky a Jihlavy. Rybníky slouží především ke komerčnímu chovu ryb a jejich břehy i hráze představují infrastrukturu citlivou na hloubení nor, zaplavování a další projevy bobří aktivity.

Celkem bylo zaznamenáno 250 pobytových znaků, z nichž 81 % tvořily ohryzy dřevin. Výzkumníci vymezili čtyři aktivní bobří teritoria zasahující na osm vodních ploch. Nejčastěji byly poškozeny topoly a vrby, tedy dřeviny běžné v okolí vod. Výběr potravy je však výrazně ovlivněn místní nabídkou. Četný ohryz topolů nebo vrb proto nemusí mít stejný hospodářský význam jako poškození cíleně pěstovaných dubů, jasanů nebo jiných hodnotných dřevin. Při hodnocení konfliktu je nutné zohlednit nejen počet poškozených stromů, ale také jejich druh, funkci a umístění.

Prostorová analýza ukázala mezi jednotlivými vodními plochami rozdíly ve vzdálenosti ohryzaných dřevin od vody. Zjištěný vztah však nebyl statisticky průkazný a může být ovlivněn zejména tím, jaké dřeviny jsou na konkrétním místě dostupné. Autoři proto upozorňují, že výsledky je třeba interpretovat obezřetně; přesnější poznání pohybu jednotlivých zvířat by vyžadovalo například GPS telemetrii.

Zjištěná hustota teritorií byla podobná hodnotám známým z říčních oblastí v povodí Moravy, přestože pohořelická krajina má odlišný charakter a převládají v ní stojaté vody. Výsledky potvrzují, že rybniční soustavy mohou bobrům poskytovat vhodné prostředí. Zároveň ukazují, že výskyt druhu je nutné posuzovat odděleně od skutečné míry rizika pro hráze, břehy, porosty a další hospodářské zájmy.

Studie zdůrazňuje význam kombinace terénního průzkumu, prostorových analýz a znalosti místních podmínek. Takový postup umožňuje určit nejcitlivější úseky, cíleně umístit preventivní opatření a průběžně hodnotit jejich účinnost. Péče o bobra by měla být regionálně diferencovaná, respektovat jeho chráněný status a současně reagovat na konkrétní, prokazatelné konflikty v krajině.

Výsledky studie byly zveřejněny v časopise Zprávy lesnického výzkumu. Odborný článek je ke stažení zde: https://doi.org/10.59269/ZLV/2025/3/764

VÚLHM, foto Ondřej Mikulka

The post Dlouhodobý monitoring bobra pomáhá lépe chránit rybniční krajinu appeared first on Naše voda.