13. 12. 2018

28.11.2018 9.56, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Experti na věži v Lanžhotě zjistí, jak na změnu klimatu

Důsledky změn klimatu pomáhá vědcům zodpovědět 48 metrů vysoká věž, která se tyčí vysoko nad korunami stromů lužního lesa v Lanžhotě na Břeclavsku. Píše o tom jihomoravská mutace deníku Mladá fronta DNES.

Věž je vůbec nejvyšší pozorovací stanicí svého druhu v Česku. Na samotném vrcholu stožáru se nachází takzvaný eddy-kovarianční systém, který dvacetkrát do vteřiny zjišťuje proudění vzduchu a koncentrace oxidu uhličitého, vodní páry a dalších skleníkových plynů. Z těchto měření pak vypočítá pro každou půlhodinu, kolik daného skleníkového plynu odchází z ekosystému lužního lesa do atmosféry. A naopak kolik jej ekosystém z atmosféry přijímá.

Další přístroje každou minutu snímají hodnoty slunečního záření, množství srážek, teplotu a vlhkost vzduchu v různých výškách či půdy v několika hloubkách a výšku hladiny podzemní vody. Speciální senzor pozná, kdy se na listech objeví rosa či vrstvička vody z mlhy. Z obrovského množství dat vědci vypozorují, jak meteorologické podmínky ovlivňují fotosyntézu lesa.

„Tím, že spalujeme fosilní paliva, vypouštíme do atmosféry skleníkové plyny – zejména oxid uhličitý. Zesilujeme tak skleníkový efekt atmosféry. Měli bychom se tedy snažit oxid uhličitý i nějakým způsobem odčerpávat. Průmyslově to zatím neumíme, ale umí to příroda, a to díky fotosyntéze. Když mají rostliny vhodné podmínky, fotosyntetizují, přijímají oxid uhličitý z atmosféry a rostou. Naším cílem je popsat, kdy se jim to daří nejlépe,“ vysvětluje Marian Pavelka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky — CzechGlobe.

Dlouhodobá pozorování a analýzy odborníkům pomohou najít závislosti mezi měnícím se klimatem a chováním lesa. Díky tomu mohou určit, jak se příroda vyvine s ohledem na změny, jež předpovídají klimatické modely — třeba na narůstající průměrnou teplotu či úbytek srážek. Budou tak umět říci, jak les zareaguje na klima, které tu bude třeba za padesát či sto let. Své poznatky pak převedou do doporučení, jak se o ten který ekosystém starat. Zkrátka jak les „vychovávat“ či jaké v něm pěstovat dřeviny.

Podobných pozorovacích stanic je v Česku několik. Třeba na Bílém Kříži v Beskydech, ve Štítné v Bílých Karpatech, u Rájce-Jestřebí, v Křešíně u Pacova a Domanínku na Českomoravské vrchovině. Vždy v jiném prostředí – na louce, v různých druzích lesa, na poli, na mokřadu. Výsledky pomohou vědcům najít způsoby obhospodařování, jež podpoří schopnost ekosystémů přijímat oxid uhličitý z atmosféry. Zbrzdí tak nárůst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a tím i nastupující klimatickou změnu.

Zdroj a plné znění článku: regionální mutace Mladá fronta DNES – jižní Morava, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

28.11.2018 9.56, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

Kalendář Akcí

<< Prosinec 2018 >>
PÚSČPSN
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Fotoblog

více >

SCHWARZENBERSKÝ KANÁL A ŽELNAVSKÝ SMYK PŘED OPRAVOUSCHWARZENBERSKÝ KANÁL A ŽELNAVSKÝ SMYK PŘED OPRAVOU
Autor: Nina Havlová

Video dne

více >