14. 7. 2020

4.11.2019 16.19, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Douglasku je vhodné pěstovat ve směsi s domácími dřevinami

Současné změny podmínek prostředí a s nimi spojený ústup smrkových porostů vedou lesníky k hledání alternativních řešení při obnově a pěstování lesů. Tím by mohlo být širší využití ekonomicky cenných a zároveň klimatickým výkyvům lépe odolných dřevin, včetně introdukovaných druhů.

Jak přitom informovala Marta Čížková z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), jdnou z perspektivních dřevin je severoamerická douglaska tisolistá, jejíž pěstování má ve střední Evropě více než stoletou tradici. Douglaskou se dlouhodobě zabývají vědci z VÚLHM, Útvaru pěstování lesa v Opočně. Tentokrát je zajímal její růst ve směsi s domácími dřevinami. Na modelovém území majetku Kristiny Colloredo-Mansfeldové v Opočně zahrnujícím pestré stanovištní podmínky od borů po horské polohy bylo v letech 2010 až 2018 založeno a sledováno devět pokusných ploch.

Výsledky ukazují, že douglaska je schopná částečně nahradit ekonomickou produkci smrku a její zastoupení v lesích ČR by v budoucnu mohlo dosahovat až 5 %. Pro zavádění douglasky svědčí její výborné produkční vlastnosti, které na široké škále stanovišť předčí smrk a další domácí hospodářské dřeviny.

Výzkum byl zaměřen na formulaci doporučení pro zakládání a pěstování směsí douglasky se smrkem, jedlí, borovicí, bukem a dubem v mladých porostech v podmínkách prvního až sedmého lesního vegetačního stupně (LVS) na kyselých a živných stanovištích. Na základě hodnocení dynamiky výškového a tloušťkového růstu a mortality došli řešitelé k těmto závěrům:

V podmínkách 1. LVS (borové doubravy) je zřejmé, že douglaska zde růstem předčila nebo se vyrovnala smrku. Lépe rostla také ve srovnání s dubem a bukem. Bylo potvrzeno, že tyto přírodní podmínky vyhovují nejlépe borovici lesní. V tloušťkovém přírůstu krčku se však dokázala douglaska domácí borovici vyrovnat.

Na kyselých a živných stanovištích 2. a 3. LVS se také potvrdila jejich vhodnost pro pěstování douglasky. Douglaska se zde svou výškou dokázala vyrovnat domácím dřevinám (smrku i buku), nebo je i předrůstat (dub). V tloušťkovém růstu krčku zde překonala všechny sledované domácí dřeviny. Na druhou stranu v 5. a 6. LVS již douglaska rostla pomaleji než domácí smrk a buk.

Na horách v 7. buko-smrkovém LVS na kyselých stanovištích, limitovaly extrémní podmínky prostředí růst všech sledovaných dřevin. V těchto horských podmínkách bylo důležité zjištění, že douglaska nebyla nejhůře přirůstající dřevinou. Svou výškou se vyrovnala smrku a jedli a předčila domácí buk. U tloušťkového růstu zaostávala douglaska za smrkem, ale předčila jedli i buk.

„Douglaska ukázala lepší či srovnatelné růstové parametry při srovnání s domácími dřevinami napříč různými stanovišti od nížin do hor v podmínkách ČR. Tato dřevina má potenciál využití pro tvorbu směsí s domácími dřevinami nejen na optimálních stanovištích kyselé a živné řady v nižších a středních polohách, ale i v podmínkách přirozených borových stanovišť nebo ve vyšších až horských polohách.“ Shrnuje celkové výsledky výzkumu koordinátor projektu Ing. Jiří Novák, Ph.D.

Studie byla vypracována v rámci řešení projektu NAZV QJ1520299 „Uplatnění douglasky tisolisté v lesním hospodářství ČR“ a institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace MZE-RO0118. Celý článek ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/10/567.pdf.

Zdroj a foto: (douglaska ve směsi) VÚLHM

 

4.11.2019 16.19, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

VIDEOROZHOVOR

více >

Fotoblog

více >

NAUČNÁ STEZKA OLŠINANAUČNÁ STEZKA OLŠINA
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Červenec 2020>>
PÚSČPSN
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2