19. 9. 2020

17.9.2020 0.25, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

Díky deštivém roku se v rezervaci divokých koní poprvé rozmnožily dva druhy žab

Na srážky bohaté letošní léto, které bylo podle meteorologů nejdeštivější za posledních deset let, se příznivě projevilo nejenom na růstu vegetace v rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku, ale také na tamní fauně. Informovala o tom společnost Česká krajina ve své zprávě.

„Letos se vůbec poprvé od vzniku rezervace velkých kopytníků v místních tůních rozmnožily současně dva druhy žab. Konkrétně ropucha zelená a skokan štíhlý. Díky vydatným dešťům totiž soustava tůní v letošním roce poprvé nevyschla, takže obojživelníci měli dostatek času ukončit svůj vývojový cyklus od vajíček po malé žabky, které se koncem prázdnin vydaly do světa,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

„Za pět let fungování tůní se zde ropuchy zelené dokázaly rozmnožit podruhé a skokani štíhlí dokonce poprvé. Ukazuje to neuvěřitelnou houževnatost těchto obojživelníků závislých na vodních rozmnožovacích stanovištích, kteří dokáží úspěšně přežívat v překvapivě suchých lokalitách. Potvrzuje to také význam budování tůní na zdánlivě suchých lokalitách,“ doplnil Miloslav Jirků.

Žáby jsou přitom v přírodě stále vzácnější. „Stejně jako většina našich obojživelníků, patří i ropucha zelená a skokan štíhlý mezi ohrožené a zákonem chráněné druhy. Proto jsme rádi, že se letos v rezervaci rozmnožily,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Tůně, které byly díky srážkám výjimečně naplněné celoročně vodou, letos dokonce přilákaly nový druh žáby, skokana zeleného. Ten osídlil nejen tůně, ale také umělá napajedla pro velké kopytníky. „Skokan zelený je zdatný kolonizátor, který dokáže čichem na dálku rozpoznat existenci nových vodních těles. Přestože jde o vyloženě vodní žábu, za novými vodními biotopy se neváhá vydat na dlouhou riskantní pouť i přes suchá území,“ popsal Miloslav Jirků nového obyvatele rezervace velkých kopytníků.

V rezervaci se nacházejí takzvané periodické tůně, neboli nebeská jezírka, jež se během roku opakovaně plní dešti a poté vysychají. Letos však výjimečně ani jednou nevyschly. Díky tomu se v nich setkala fauna periodických tůní a trvalejších mokřadů. „Tůně letos sdíleli starobylí korýši, žábronožky a listonozi vázaní na periodické tůně, s pulci dvou druhů žab, vážkami, potápníky a řadou dalších vodních organizmů, které naopak žijí v trvalejších mokřadech. To je kombinace, která je v současné krajině k vidění velmi vzácně Je to jako potkat na jedné louce jelena s tuleněm. Není to úplně nemožné, ale reálné jen na mimořádných místech a příjemně to překvapí i otrlého přírodovědce,“ vysvětluje s úsměvem Miloslav Jirků.

Obojživelníci jsou v tuzemské přírodě ohrožení především nepřirozenou všudypřítomností ryb ve všech typech vod, kam jsou vysazovány člověkem. „Škodí jim také nepůvodní, invazní druhy ryb, jako je střevlička východní nebo sumeček americký,“ konstatoval Dalibor Dostál. Obojživelníky hubí také manipulace s výškou hladiny rybníků během vývoje vajíček a pulců, jež se vlivem člověka často ocitají na suchu v době, kdy v přírodě ke kolísání hladiny nedochází. „Obojživelníkům neprospívá také charakter vodních těles, která mají zpravidla nepřirozeně strmé a příliš hustě zarostlé břehy, takže v nich chybí prosluněné mělčiny, v nichž se rozmnožuje většina našich obojživelníků, ale také ryb stojatých vod. Nepomáhá jim ani regulace toků, či používání agrochemie, stejně jako změny klimatu a člověkem přímo či nepřímo rozšiřovaná infekční onemocnění,“ upozornil Miloslav Jirků.

Právě kvůli rychlému úbytku obojživelníků jsou pro jejich záchranu stále důležitější i menší stanoviště, jaká vznikla na pastvinách velkých kopytníků. Část tůní se na území současné rezervace nacházela ještě před jejím založením, většinu jich ale vytvořili ochranáři při jejím vzniku a během jejího fungování. Slouží k zachytávání dešťové vody, jako napajedla pro volně žijící zvířata, ale také jako domov pro ohrožené živočišné druhy. Kromě žab jsou to především zmínění vzácní korýši listonozi letní a žábronožky letní.

Zdroj: Česká krajina, ilustrační foto: wikimedia commons, André Chatroux – Grenouille agile – © 2003 – CHATROUX André Rana dalmatina

17.9.2020 0.25, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

Aktuality

VIDEOROZHOVOR

více >

Fotoblog

více >

SYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍSYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍ
Foto: Vojta Herout

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Září 2020>>
PÚSČPSN
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4