31. 10. 2020

Děčínský dialog o vodě nabývá na atraktivitě i prestiži

Celkem 12 vystoupení na téma vody bylo tématem v pořadí již 4. ročníku „Děčínského dialogu o vodě“ v úterý 28. listopadu za aktivní účasti portálu Naše voda. Účastníci akce se tak měli možnost dozvědět celou řadu zajímavých a důležitých údajů o vodě.

Možná nejzajímavější informace zazněly z úst Pavla Punčocháře (na dokumentárním foto) z ministerstva zemědělství, který poukázal zejména na důležitost vodních nádrží pro zásobování obyvatel ČR pitnou vodou. V ČR je podle Punčocháře v současnosti 165 významných vodních nádrží, z toho 49 vodárenských s celkovou akumulační kapacitou 3,36 miliardy kubíků vody. „Právě tyto nádrže zajistily v roce 2015 zdroje pitné vody pro naše občany,“ zdůraznil Punčochář. Oproti tomu role rybníků, například pro zadržování vody v krajině, je podle něj podstatně méně významná. Akumulační potenciál veškerých rybníků v ČR zaujímajících zhruba plochu 51 000 hektarů, činí totiž asi 0,5 miliardy kubíků vody, z toho jen asi 10 procent lze efektivně využít pro zvýšenou absorpci vody při přívalových deštích a povodních. „Role rybníků je důležitá pro prevenci zemědělského sucha, dominantní prevenci hydrologického sucha ale představují vodní nádrže. Z půdy pitnou vodu do trubek nedostaneme,“ zdůraznil Punčochář.

S tím souhlasil i předseda představenstva Svazu vodního hospodářství a generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala. Oba se ale spolu s dalšími řečníky shodli na tom, že pro zlepšení stavu naší krajiny a zdrojů vody jsou zapotřebí k přírodě blízká i technická opatření a zastánci obou variant by spolu neměli o míře významu těchto řešení bojovat.

Zajímavé údaje zazněly ale také od dalších diskutujících, například Zdeňky Jankovičové z organizačního oddělení Českého zahrádkářského svazu (ČZS), která poukázala na význam zahrádek jak pro zadržování vody v krajině, tak pro životní prostředí a biodiverzitu. Například roční produkce kyslíku z hektaru zahrádek činí 3 tuny, 2,5 metru široká koruna stromů odpaří 50 litrů vody denně. Pro společnost jsou přitom podle ČZS zahrádky výhodnější a vhodnější než dnes tolik preferované parky, na jejichž údržbu musí ale obce a města vynakládat značné finanční prostředky, zatímco o zahrádky se starají jejich majitelé sami. Zahrádkáře proto mrzí nezájem společnosti a politiků o jejich činnost, například populární dotační titul „Dešťovka“ nabyl se svazem vůbec konzultován a samotných zahrádkářů se celkem nelogicky vůbec netýká.

Na Děčínském dialogu o vodě se již také tradičně diskutovali opatření zlepšující vodní bilanci v krajině, například revitalizace městských sídlišť prostřednictvím zazeleňování v podání společnosti LIKO-S. Podle zkušeností společnosti zachová zeleň v intravilánu v místě spadu vody 98 procent této vody, zatímco v případě absence zeleně se v příslušném místě udrží jen 2 procenta vody. Tradičně se také mluvilo o roli komplexních pozemkových úprav, zlepšující stav krajiny a zpřístupnění i sloučení rozptýlených pozemků pro vlastníky pozemků, což mimo jiné zvyšuje jejich cenu. V rámci KPÚ jsou však také budovány drobné vodní plochy v krajině nebo nejnověji vysazovány aleje ovocných stromů, které mají také příznivý vliv na vláhovou bilanci. O poznání větší vodní plochy buduje na Chomutovsku, Mostecku, Teplicku a Ústecku státní podnik Palivový kombinát Ústí v rámci revitalizaci tamní krajiny po ukončení těžby hnědého uhlí. Podle Petra Lence z uvedeného podniku činí plocha revitalizovaného území 350 kilometrů čtverečních, do roku 2050 by přitom měla v území vzniknout tři velká jezera, a to Jezero ČSA, Jezero Libouš a Jezero Bílina.

Na klesající schopnost naší krajiny zdržovat vodu poukázal hned v úvodu Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP). Ten zopakoval, že hektar kvalitní černozemě dokáže udržet 3 500 kubíků dešťové vody, zatímco erozí degradované „regionem“ – to je odborný termín, pouze pětinu tohoto množství. Pokračující zástavbou a vyjímáním půdy z půdního fondu (denně mizí i v současné době z naší krajiny 10 hektarů půdy) se přitom podle VÚMOP snížila schopnost krajiny zadržovat vodu o 2,4 miliardy kubíků. Roční spotřeba vody v celé ČR jak pro průmysl, tak jako pitné vody, přitom činí aktuálně zhruba 1,7 miliardy kubíků.

Letošní Děčínský dialog o vodě tak zprostředkoval laické veřejnosti opět množství informací a jeho účastníci i organizátoři se shodli, že je žádoucí a záslužné pokračovat i v následujících letech. Spolek Aquarius – Vodnář (SAV), jehož předseda Petr Vít je duchovním otcem a organizátorem akce, připravuje tradičně z letošních příspěvků sborník, který bude k dispozici na stránkách SAV a na který portál naše voda pochopitelně upozorní.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (Pavel Punčochář)

29.11.2017 12.25, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Přehrady a vodní díla

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

Maka dari itu Piala Didunia rintangan Piala Eropa Selalu guna kurang-lebih Kedua Th Aku memiliki simpanan Kusus Contohnya sewaktu sebulan menyimpan 200.000 Rupiah slot online Melampaui batas artinya sewaktu Kedua Th terkumpul Lokasi 4.800.000.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

VÝLOV BOHDANEČSKÉHO RYBNÍKAVÝLOV BOHDANEČSKÉHO RYBNÍKA
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Říjen 2020>>
PÚSČPSN
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1