Podle verdiktu Krajského soudu v Českých Budějovicích postupovaly Správa NP Šumava a Ministerstvo životního prostředí nezákonně, když rozhodli o otevření cesty z Modravy na Modrý sloup. Připomíná to ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.

Správa NP Šumava tedy nemůže otevřít cestu, kterou plánovala. „Soud jen potvrdil, co říká ČSO i Stínová vědecká rada již dlouhou dobu,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Na Šumavě je mnoho možností pro nové turistické cesty, včetně dalšího propojování české a bavorské strany, ale před otevřením kterékoli z nich je potřeba zpracovat komplexní hodnocení všech záměrů. Vliv na přírodu má totiž síť cest jako celek, ne každá jednotlivá cesta zvlášť. Nejsme proti cestě Luzenským údolím, jsme proti salámové metodě, kterou Správa parku plánuje jednu po druhé otevřít mnoho dalších cest jádrovým územím výskytu tetřeva, tento první krok by představoval nebezpečný precedens.“

Tetřev je extrémně citlivý na rušení, díky kterému vymizel z většiny našeho území. Po soudním zrušení klidových oblastí se Správa parku vědomě nepokusila je obnovit. Tetřeva chce chránit lovem predátorů v jádrových oblastech Národního parku, kde by mělo být rušení vyloučeno. Právě proto ukládá zákon povinnost před otevřením kterékoli nové cesty zhodnotit vlivy působící na celé území, nejen na bezprostřední okolí dané cesty. Tomu se Správa NP Šumava v případě cesty z Březníku na Modrý sloup vyhnula, dokonce dosud neznáme ani míru využití stávajících cest ani všechny ostatní záměry v celém území Šumavy.

„Na Šumavě se vyskytuje jediná životaschopná populace tetřeva hlušce ve střední Evropě a správa národního parku by ji měla chránit, a nikoliv hledat způsoby, jak její ochranu prolomit. Právě kvůli tetřevovi je Šumava nejen národním parkem, ale i ptačí oblastí podle evropské legislativy,“ říká profesor Vladimír Bejček, ornitolog a člen Stínové vědecké Rady NP Šumava.

Naše voda