19. 9. 2020

23.8.2019 8.23, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Čeští vědci si posvítí na kontaminovanou půdu

Průmyslová výroba a konvenční zemědělství mají na svědomí průnik toxických látek do půdy a jejich následnou akumulaci. Až dosud bylo jejich chování v půdě spolu se všemi riziky popisováno pouze izolovaně, což by nyní měli změnit čeští odborníci z NutRisk Centre – nového centra výzkumu České zemědělské univerzity v Praze.

Problematice se věnuje článek v časopisu 21. Století s tím, že vědci se pokusí pochopit problematiku působení a transformace škodlivin v půdě komplexně, aby mohli posléze hledat způsoby, jak těmto nežádoucím dějům zabránit, a zajistit tak kvalitní, chutnou a bezpečnou rostlinnou i živočišnou produkci.

OHROŽUJE NÁS NEBEZPEČNÝ KOKTEJL LÁTEK

Ačkoli se to nesděluje úplně snadno, je fakt, že zemědělská půda může být v současné době plná nebezpečných látek. Řeč je o těžkých kovech, perzistentních organických polutantech (viz box), reziduích pesticidů a zbytcích léčiv, kosmetických přípravcích nebo čisticích prostředcích, které se do půdy dostávají z průmyslové výroby i jako doprovodné látky v důsledku aplikace hnojiv a pesticidů. Důsledkem toho jsou pak rostliny, které tyto nebezpečné látky nebo jejich metabolity hromadí ve své biomase (souhrnu látek tvořících těla všech organismů), nebo je případně poznamenán jejich metabolismus, což může vést k absenci potřebných nutričních látek a snazšímu podléhání chorobám či škůdcům. Takto poznamenané rostliny pak přirozeně znehodnocují i maso, mléko či vajíčka zvířat, která znehodnocenou rostlinnou stravu konzumují, a dostávají tak do svého trávicího traktu obdobné toxické látky. Celý problém pak vyústí v těle člověka, který dlouhodobě konzumuje rostlinnou i živočišnou stravu s obsahem toxických látek, čímž ohrožuje své zdraví a zvyšuje riziko vzniku chronických zdravotních potíží.

HLAVNÍM CÍLEM JE ČISTÁ PŮDA

Jak ze začarovaného kruhu ven? Prakticky jedinou možností je zabránit dalším vstupům škodlivin do půdy, nalézt způsob jejich odstranění, nebo alespoň zamezit jejich vstupu do rostlin. Aby byla naděje tyto cíle splnit, musejí odborníci co nejlépe poznat přeměny těchto látek a správně definovat jejich vliv na tvorbu nutričně významných látek v rostlinách a v tělech zvířat. Zejména to je cílem rozsáhlého výzkumného projektu, který byl v říjnu loňského roku zahájen na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU). „Zatímco doposud bylo zkoumáno pouze působení jednotlivých toxických látek na malou část agroekosystému, nyní je naším cílem zmapovat vliv komplexního souboru kontaminantů na celý potravní řetězec od rostlin přes zvířata až po možné dopady na člověka,“ shrnul plán českých odborníků vědecký ředitel celého projektu, prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) ČZU v Praze.

K DISPOZICI BUDOU PŘÍSTROJE NEJVYŠŠÍ KVALITY

Protože se ke kvalitním výsledkům lze dopracovat jen s kvalitním vybavením, obdržel NutRisk Centre od EU finanční podporu ve výši 240 milionů korun, za které si může nainstalovat na své pracoviště špičkové přístrojové vybavení. Šetřit se však nebude ani lidskými zdroji. Komplexnímu výzkumu škodlivin v půdě se bude věnovat hned několik vědeckých týmů z FAPPZ. „Vzhledem ke spolupráci se šestnácti výzkumnými pracovišti z celého světa máme možnost využít pestrou škálu moderních teoretických přístupů i experimentálních technik. Celou problematiku přítomnosti toxických látek v půdě tak můžeme studovat opravdu zeširoka a ve všech souvislostech,“ dodal profesor Tlustoš, který se zároveň zmínil o očekávaných výstupech v podobě odborných vědeckých publikací a hned několika patentů. „Projekt navazuje na mnohaletou tradici kvalitní výzkumné práce na ČZU. Přispěje k významnému rozvoji vědecko-výzkumných aktivit a posílení mezinárodní excelence Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů,“ shrnula pozitiva projektu děkanka FAPPZ a předsedkyně monitorovacího výboru Centra, prof. Ing. Iva Langrová, CSc.

NA MNOŽSTVÍ KONTAMINANTŮ DOHLÍŽÍ ZÁKON

Toxické látky, které se mohu v potravinách obvykle vyskytovat, dělíme na základní dva typy – přírodní toxické látky, vyskytující se v potravinách zcela běžně, a pak látky znečišťující (kontaminanty), dostávající se do potravin během výroby, zpracování, balení, přepravy či skladování. Škodlivost jednotlivých látek se odvíjí jednak od jejich biologických účinků (toxicity), a jednak od množství, které naše tělo přijme. Proto existuje něco, co se nazývá tolerovaný denní příjem (TDI), čili nejvyšší možná dávka látky, kterou za den můžeme přijmout, aniž by to mělo negativní vliv na naše zdraví. Obvykle se tyto hodnoty uvádějí v miligramech na kilogram tělesné hmotnosti s tím, že čím je hodnota vyšší, tím je látka pochopitelně bezpečnější. Nejvyšší přípustné množství vybraných toxických látek v jednotlivých potravinách je pak stanoveno právními předpisy přesně tak, aby mohla být garantována zdravotní nezávadnost potravin. Zdrojů toxických látek, se kterými náš organismus přichází do styku, je pochopitelně mnohem více – ovzduší, voda, záření apod. Přesto jsou jejich hlavním zdrojem právě potraviny, které tvoří asi 80 % z celkového množství. Příjem toxických látek však můžeme do určité míry omezit i my sami, když budeme dbát na vyváženou stravu a jídelníček skládat výhradně z potravy čerstvé a kvalitní.

Zdroj: 21. Století, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

23.8.2019 8.23, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Statistiky a kauzy

Aktuality

VIDEOROZHOVOR

více >

Fotoblog

více >

SYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍSYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍ
Foto: Vojta Herout

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Září 2020>>
PÚSČPSN
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4