19. 3. 2019

Čeští paleontologové představili unikátní kolekci mořských fosilií z Antarktidy

Českým geologům se podařilo v průběhu deseti let terénních výzkumů v Antarktidě nalézt v mořských sedimentech velké množství unikátních zbytků zkamenělých živočichů a rostlin. Informovali o tom představitelé České geologické služby (ČGS) na dnešní tiskové konferenci.

Mezi nejvýznamnější nálezy, které dnes byly poprvé představeny veřejnosti, patří kosterní pozůstatky velkého vodního ještěra plesiosaura, fosilní schránky obřích amonitů a loděnek nebo zkamenělá dřeva stromů.

Geologové České geologické služby působí v oblasti Antarktického poloostrova již od roku 2003, kdy prováděli první průzkum pro budoucí stavbu české polární antarktické stanice. V rámci projektů Ministerstva životního prostředí vytvořili mimo jiné první geologickou mapu severní části ostrova Jamese Rosse. Pracovali na Antarktickém poloostrově a na ostrovech James Ross, Seymour a Vega. „Výsledky naší práce dokládá kromě jiného přes 50 vědeckých publikací a odborných map, zpravidla publikovaných v renomovaných zahraničních časopisech,“ řekl Zdeněk Venera, ředitel ČGS.

„Nedílnou součást geologických prací na Antarktidě – vedle mapování, geochemie, vulkanologie, klimatologie a dalších studií – představoval paleontologický výzkum. Dnes proto představujeme ty největší paleontologické objevy z expedic,“ uvedl Petr Mixa z ČGS, vedoucí programu geologického výzkumu Antarktidy. Nálezy bylo možné zveřejnit až s časovým odstupem. Časově a logisticky náročný byl už jen samotný převoz zkamenělin z Antarktidy do České republiky. Další čas potřebovali odborníci na čištění, preparaci a studium materiálu. „Časově nejnáročnější preparace byly ukončeny právě nyní, vznikla i první obrazová rekonstrukce,“ dodává Mixa.

Fosilní fauna a flóra oblasti Antarktického poloostrova je stále více v popředí zájmu badatelů. Paleontologický výzkum této oblasti se datuje teprve od druhé poloviny osmdesátých let minulého století. Toto území tak z globálního hlediska stále představuje nejméně prozkoumanou a naprosto jedinečnou lokalitu.

Jeden z nejvýznamnějších nálezů byl učiněn na ostrově Vega – vědci tam narazili na zkamenělé úlomky kostí. Výsledkem výzkumu pak bylo vyzvednutí části kostry druhohorního mořského ještěra – plesiosaura. Po následující čtyřměsíční cestě se vzorky dostaly do laboratoří České geologické služby. Její preparátoři strávili stovky hodin jejich čištěním, mechanickou a chemickou preparací a konzervováním. „Teprve potom jsme mohli začít se studiem“ říká objevitel kostry Radek Vodrážka. „Dnes už víme, že většina nalezených kostí představuje téměř celou pánev, hrudní, bederní a ocasní obratle, části končetin a dobře se zachovala část hrudního koše s úlomky žeber. Máme dokonce i výplň žaludku. Dlouhokrcí mořští plazi totiž často polykali křemenné valounky – tzv. gastrolity, které jsme nalezli v bezprostředním okolí hrudních obratlů.“ Nalezený exemplář náleží vyhynulé čeledi Elasmosauridae (řád Plesiosauria) a šlo o dospělého jedince dlouhého asi 6 metrů.

V mořských sedimentech svrchnokřídového stáří se vedle zbytků plesiosaura podařilo nalézt i zkamenělé ryby, loděnky, amonity, raky a stovky dalších fosilií. Brněnský malíř Petr Motlitba zpracoval pod odborným dohledem rekonstrukci pradávných plesiosaurů a dalších živočichů, kteří obývali dno moře v této oblasti před 75 miliony let.

Velká část kolekce fosilií z Antarktidy pochází ze severní části ostrova Jamese Rosse, kde leží česká polární stanice J. G. Mendela, provozovaná Masarykovou univerzitou v Brně. Vedle zmíněných amonitů jsou zde hojná rostra belemnitů, schránky mlžů, plžů, kelnatek, korálů a korýšů. Z obratlovců byly nalezeny pouze neúplné kosterní pozůstatky mořských plazů (plesiosauři, mosasauři), ryb, paryb a vzácně i mořských želv. Z rostlin byla nalezena hojná zkamenělá dřeva, ale i celé fosilní listy rostlin.

Pro veřejnost jsou atraktivní zejména nálezy zkamenělých schránek amonitů. Udivují nejenom svou velikostí, ale hlavně skvělým způsobem zachování – místy je dokonce na schránkách dochována původní perleť. „Tak dobře zachované zkameněliny, jako jsou schránky amonitů rodu Eupachydiscus z ostrova Jamese Rosse, se nedají nalézt nikde jinde na světě,“ uvedl Vodrážka.

Doba překotného popisování nových druhů fosilií z ostrova Jamese Rosse je však již dávno pryč a paleontologický výzkum bezobratlých živočichů se ubírá novým směrem. Zaměřuje se především na paleoekologii, která se snaží co nejvěrohodněji charakterizovat prostředí, ve kterém pradávné organismy žily, například hloubku moře a teplotu vody.

České paleontology a geochemiky přitahují možnosti získávání dalších informací, které lze vyčíst ze zkamenělin. Amoniti, mlži a plži mají zachovanou původní perleť, která je podle nejnovějších výzkumů velmi důležitá pro studium evoluce jednotlivých skupin měkkýšů.

Studium geochemie zkamenělých dřev zase umožňuje získat informace o charakteru prostředí v období svrchní křídy. Studium zkamenělých dřev a listů poskytuje nejen charakteristiku druhového složení dávných rostlinných společenstev, ale i prostředí, ve kterém v minulosti dřeviny rostly.

Také studium bezobratlých živočichů přineslo nečekané výsledky. Čechům se například podařilo nalézt a popsat první spongie (živočišné houby) z hornin antarktického kontinentu. „Článek o tom jsme spolu s britskými kolegy z British Antartic Survey publikovali v prestižním americkém časopise Journal of Paleontology,“ říká Vodrážka.

Pro laickou veřejnost je fascinující paradox, že ačkoli je dnes Antarktida nehostinným a nejchladnějším kontinentem s několikakilometrovou ledovou pokrývkou, mezi nejčastější fosilie, které se zde vyskytují, patří zkamenělé rostliny. „Právě fosilní dřevo, listy a pyl jsou unikátní pokladnicí informací o teplotě, srážkách a sezónnosti klimatu v historické minulosti Země,“ říká Jakub Sakala z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, který se zúčastnil jedné z expedic, během které se mu podařil vynikající nález. Našel zkamenělé dřevo, které na první pohled vypadalo jako dřevo jehličnanu. Po prostudování exempláře vyšlo najevo, že se jedná o dřevo krytosemenné rostliny – angiospermy. Je to nejstarší fosilie tohoto druhu z Antarktidy.

Paleontologové ČGS připravují s kolegy z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity obsáhlou výstavu o nalezených zkamenělinách Antarktidy, která bude slavnostně otevřena v září příštího roku v Chlupáčově muzeu historie Země PřF UK na Albertově v Praze.

Zdroj a foto: Česká geologická služba, www.geology.cz

19.9.2014 11.59, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Statistiky a kauzy

Aktuality

VRACÍME VODU LESU

Kalendář Akcí

<< Březen 2019 >>
PÚSČPSN
25 26 27 28 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Fotoblog

více >

RETENČNÍ NÁDRŽ NA BŘÍMOVCERETENČNÍ NÁDRŽ NA BŘÍMOVCE
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >