Zachovat a chránit porosty ve Východním Krušnohoří starší 120 let a podpořit jejich biologickou rozmanitost je cílem nových principů aktivního lesnického managementu. V rámci vládního výjezdu do Ústeckého kraje je proto přímo na přírodně unikátní místo krušnohorských bučin přijeli představit ministr zemědělství Marek Výborný s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem a generální ředitel Lesů České republiky Dalibor Šafařík.

„Naším dlouhodobým cílem je zajistit co nejbohatší biologickou rozmanitost v krajině. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je ponechávat v lesích vhodné biotopové stromy, které umožňují život hmyzu, houbám a dalším mikroorganismům. Do roku 2025 proto Lesy České republiky označí v celé zemi čtyřicet tisíc biotopových stromů. Aby bylo biologicky cenné území Východního Krušnohoří ještě více chráněno, vytipovali lesníci na 250 hektarech porosty v hůře přístupném terénu, které zůstanou zcela bez zásahu člověka. Je důležité v oblasti odpovědně lesnicky hospodařit, a zajistit bezpečnost návštěvníků lesa, ale tam, kde je to možné, dát prostor přírodě,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

„Jsem rád, že resorty zemědělství a životního prostředí postupně nacházejí společnou řeč v ochraně cenných lesů Česka. Chceme posílit ochranu biodiverzity našich lesů, proto směřujeme k dohodě na přístupu k hospodaření a ochraně unikátních a cenných porostů bučin na svazích Krušných hor,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Následovat proto budou další společná jednání Lesů ČR, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. „Definitivním řešením pro tento lesní unikát, který mu zajistí kontinuální péči, vhodný management a ochranu, je připravované vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory, která zdejší bučiny zahrnuje,“ dodal ministr Hladík.

Lesy České republiky hospodaří pouze v části Východního Krušnohoří, a to podrostním a velmi šetrným způsobem. Staré porosty se tak přirozeně obnovují a díky lesnickému promyšlenému prosvětlování časem mladé stromky nahradí mateřské. „Porosty tak zachováme, ale zároveň musíme vzhledem k jejich stáří a odpovídajícímu zdravotnímu stavu zodpovědně dbát na bezpečnost lidí, kteří lesy navštěvují nebo v jejich blízkosti žijí,“ řekl Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů ČR. Porosty ročně navštíví desítky tisíc lidí, přespolních i místních, a na sedmdesátikilometrové hranici přiléhají k soukromým pozemkům, domům, bytovým domům i podnikatelským objektům. Proto Lesy ČR v odůvodněných případech žádají a budou žádat státní správu lesů, tedy krajský úřad, o vydání omezení vstupu veřejnosti do porostů na dobu nezbytnou pro provedení rizikových těžeb a vyzývají ji k aktivní spolupráci při podobných situacích.

K lesnickému managementu patří i podpora biodiverzity. Lesníci proto vytipovali ve Východním Krušnohoří prvních 250 hektarů, ve kterých do konce příštího roku přestanou lesnicky hospodařit, a lesy tak zůstanou bez zásahu člověka určené pouze k vědeckému pozorování samovolných přírodních procesů. První ze sítě lokalit vyhlásily Lesy ČR 20. září 2023. „Jsou vždy v méně přístupném terénu, a vyvrácené stromy tak nemohou nikoho bezprostředně ohrozit. Hranice bezzásahových oblastí v terénu označujeme informační tabulí,“ uvedl Dalibor Šafařík.

Lesy ČR také v září zahájily Program biotopových stromů. Díky jejich ponechání v porostech dostane příležitost k životu hmyz, houby a další mikroorganismy. „Do konce letošního roku označíme zelenou vlnovkou deset tisíc, do roku 2025 pak celkem čtyřicet tisíc biotopových stromů, které budeme chránit. Ve Východním Krušnohoří už jsme začali,“ dodal Šafařík. Pro zvyšování biologické rozmanitosti se vybírají především stromy velkých dimenzí, ale i kmeny a koruny s dutinami od ptactva, s trouchnivějícími dutinami na kmeni nebo koruně, silně rozbrázděnou kůrou, prasklinami a dalšími defekty. Místo jejich výskytu podnik zveřejní na www.lesycr.cz.

MZe, ilustrační foto (bukový porost) VÚLHM