23. 3. 2019

12.3.2019 13.15, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Buk a smrk představují vhodný pár pro smíšené lesy

Odborníci na ekologii lesa z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) se zaměřili na koexistenci smrku a buku. Informovala o tom dnes Marta Čížková z Lesnického informačního centra VÚLHM.

Jde o dvě dřeviny, které mají v České republice nejvyšší zastoupení (smrk absolutně, buk v rámci listnáčů) a zároveň velkou perspektivu tvorby směsí ve 4. až 6. lesním vegetačním stupni. V rámci akce EuMIXFOR mezinárodního programu COST řešili na národní úrovni projekt Koloběh živin ve smíšených lesích. Dílčím cílem výzkumu bylo zjistit, jak se liší vývoj tloušťkových přírůstů smrku a buku v monokultuře a ve směsi, a které faktory či jejich kombinace ovlivňují velikost přírůstů. Výsledky studie na plochách s různými podmínkami růstu ukázaly: Tloušťkový přírůst obou dřevin je v monokultuře a ve směsi podobný bez ohledu na kvalitu stanoviště.

Vyšší odolnost vůči nepříznivým vlivům a s tím spojený stabilizační efekt na produkci a porostní strukturu patří mezi hlavní výhody smíšených porostů. Z pohledu lesního hospodářství je však důležitá i otázka výše produkce směsí v porovnání se stejnorodými porosty. Efekt smíšení na produkci dřeva se může lišit v závislosti např. na vývojové fázi porostu, hustotě porostu, druhu smíšených dřevin, zastoupení dřevin ve směsi, či klimatických podmínkách.

Výzkum se uskutečnil na sedmi různých plochách sítě monitoringu zdravotního stavu lesů ICP Forests. V blízkém okolí monitorační plochy byly následně založeny dvě nové plochy tak, aby v každé oblasti byla k dispozici trojice ploch (čistý porost smrku, čistý porost buku a smíšený porost) v obdobných přírodních podmínkách. Řešitelé na plochách odebrali vývrty pro retrospektivní analýzu vývoje radiálních tloušťkových přírůstů smrku a buku, zvlášť v čistém porostu a zvlášť ve směsi. V laboratoři byly vývrty vysušeny a seříznuty. Následně byly změřeny šířky letokruhů. Speciální analýzou (ANCOVA) byl otestován vliv faktorů lokality, druhu dřeviny a smíšení (tj. výskyt v monokultuře nebo ve směsi) na velikost průměrných radiálních tloušťkových přírůstů. ANCOVA prokázala, že velikost přírůstu je ovlivňována především druhem dřeviny a lokalitou, faktor smíšení není pro jednotlivé dřeviny významný.

Výsledky analýzy dlouhodobého trendu tloušťkového přírůstu buku ukázaly, že zatímco v nesmíšeném porostu přírůst akceleruje v mladém věku a pak rychle klesá, ve směsi buk z počátku přirůstá pomaleji, ale přírůsty jsou více vyrovnané a pokles s věkem je méně intenzivní. Pozitivní efekt smíšení na přírůst buku se projeví až v dospělém věku, kdy oslabuje kompetiční výhoda smrku. Svou roli zde hrají i výchovné zásahy, které většinou protěžují buk na úkor smrku. Smrk vykazuje shodný dlouhodobý trend vývoje tloušťkových přírůstů ve stejnorodém porostu i ve směsi po celou dobu života. „Buk a smrk představují ideální typ směsi, neboť se jedná o kombinaci listnaté a jehličnaté dřeviny s odlišnými ekologickými nároky a odlišnou morfologií kořenového systému. Dřeviny se pak vzájemně doplňují ve využití růstového prostoru a zdrojů prostředí. To dává předpoklad nejen vyšší stability směsí, ale také jejich vyšší produkční úrovně v porovnání s čistými porosty. Naše studie však neprokázala významné rozdíly mezi tloušťkovým přírůstem buku ve směsi a v čistém porostu v porostech do 60 let věku. Stejné výsledky byly potvrzeny i pro smrk,“ shrnují závěry svého zkoumání autoři studie Monika Vejpustková, Tomáš Čihák a Vít Šrámek.

Zdroj: VÚLHM, ilustrační foto (smíšený smrko-bukový les v okolí Velkého Blaníku) autor Jan Řezáč

12.3.2019 13.15, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

VRACÍME VODU LESU

Kalendář Akcí

<< Březen 2019 >>
PÚSČPSN
25 26 27 28 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Fotoblog

více >

RETENČNÍ NÁDRŽ NA BŘÍMOVCERETENČNÍ NÁDRŽ NA BŘÍMOVCE
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >