Po měsících vyjednávání a nalezení shody mezi rezorty, Ministerstvo životního prostředí (MŽP) stahuje z programu vlády dlouho připravovanou novelu vodního zákona. Informoval o tom na dnešní tiskové konferenci ministr Richard Brabec.

Ministerstvo tak podle něj neposkytne zástěrku velkým vodohospodářským společnostem k tomu, aby své dopředu avizované navýšení cen mohly spojovat s navrženým mírným a sociálně únosným navýšením poplatků za odběr podzemních vod a za čištění odpadních vod, se kterými počítala novela zákona o vodách.  “Nezvedneme poplatky za vodu,” říká ministr Brabec. A dodává: “Stále stojím za tím, že podzemní voda jako cenná surovina stojí za naši větší ochranu, ale náš koaliční partner brutálně zneužil toto téma v rámci předvolebního boje, a to i přes to, že po řádném vypořádání novely vodního zákona neměl žádné zásadní připomínky, natož nepřekonatelné výhrady, jak se nyní zdá. Dopředu jsme avizovali, že návrh nepředložíme, pokud na něm nebude koaliční politická shoda.”

“MŽP mělo a i nadále má ambici chránit podzemní vodu. Čekali jsme odbornou debatu, z níž vzejde kompromis, a to, jak jsme dopředu deklarovali, sociálně únosný. Zvýšením poplatku za odběr podzemních vod chtělo MŽP motivovat vodohospodářské společnosti, aby tam, kde to jde, primárně využívaly povrchovou vodu a tu podzemní vodu, jejíž využití se rok od roku zvyšuje, ochránily a ponechaly na období sucha. Finance, které se za poplatek vyberou, jsou formou dotací ze SFŽP ČR (a část jde i do rozpočtu krajů) využívány obcemi a městy využívány právě mj. jiné na budování studní, nových zdrojů pitné vody a úpraven vod. Náš návrh také obsahoval nástroj na zlepšení kvality povrchových vod, protože i v této oblasti má ČR stále rezervy,” doplňuje náměstkyně ministra Berenika Peštová.

V roce 2013 činila průměrná výše ceny vodného cca 40,8 Kč/m3, tj. při průměrné spotřebě vody 100 l/osobu/den a 36,5 m3 za rok činily náklady na vodné cca 1489 Kč/osoba/rok. Takže pokud by budoucí nárůst ceny vodného zahrnoval pouze nárůst poplatku za odběr podzemní vody, činilo by vodné v r. 2022 pro jednu osobu (při odběru 50 % podzemní a 50 % povrchové vody, spotřebě 100 l/den, tedy spotřebě 36,5 m3/rok) 1595 Kč (tedy navýšeno o 106 Kč). MŽP je proto stále přesvědčeno o tom, že navržené zvýšení je pod sociálně únosnou mírou.

V návrhu novely byl také mj. zásadně snížen původně navrhovaný poplatek za vypouštěný objem odpadních vod a to z 1 Kč za kubík na 0,2 Kč za kubík, což je oproti současnému stavu 0,1 Kč za kubík pouze navýšení o inflaci od zavedení tohoto poplatku v roce 1999. V posledních týdnech odborná debata k vodní novele skončila na vedlejší koleji, namísto ní se zvedla politická hysterie, jíž vzácně shodně propadly jak velké soukromé vodohospodářské firmy, tak i reprezentace měst a obcí nebo odborů a dokonce i vládní koaliční partner.

“Z posledních vzrušených reakcí k našemu návrhu vodní novely zazněla i výzva k jisté otevřenosti. Ať stát ukáže, kolik vybírá za poplatky za vodu a co naopak přináší do vodohospodářské infrastruktury. Za léta 1992 – 2014 vybral SFŽP ČR na poplatcích za odběr podzemní vody 16 miliard korun, přitom ale celých 32 miliard do infrastruktury zase vrátil! Tedy tam, kde stát jednou bere, dvakrát dává. Ministerstvo životního prostředí nyní vyzývá všechny hráče na tomto poli – tedy SOVAK a jeho členy, SMOČR, ministerstvo zemědělství a další, aby ukázali, proč lidé platí za vodu v ČR v průměru víc než v Izraeli, proč platí stále víc, i když vodou šetří a i když se poplatek za podzemní vodu 15 let nezvedl ani o haléř! A zda všechny peníze, které občan platí, se také vracejí zpátky do vodohospodářské infrastruktury. Věřím, že tuto výzvu a praktické kroky s ní spojené podpoří sociální demokracie, SMOČR či ČMKOS, a to stejně „hrdinsky“ jako vystoupili po mnoha měsících mlčení proti této novele,” uzavírá ministr Brabec.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová