16. 10. 2018

27.9.2018 8.15, Rubrika: Podnikání s vodou a zákony

S bojem proti suchu mají Česku radit Izraelci

Letošní sucho způsobilo zemědělcům podle předběžných propočtů škody za jedenáct až dvanáct miliard korun, utrpěly hlavně obiloviny, chmel a cukrová řepa. Připomíná to deník Hospodářské noviny (HN). S tím, jak udržet v krajině více vody a lépe zavlažovat, mají Česku podle HN poradit odborníci z Izraele.

„Pokud jde o závlahy, Izrael je světový lídr. V Česku sice máme špičkové odborníky na protierozní nebo protipovodňovou ochranu, ale závlahy neumíme, zaspali jsme technologicky i jinak,” připouští rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička. Ten v úterý představil nové Centrum pro vodu, půdu a krajinu, přidružené k univerzitě. Má ambici přizpůsobit krajinu nevyhnutelné změně klimatu, vychází i z poptávky ministerstev. Na univerzitních polích, lesích i v samotném kampusu v pražském Suchdole vzniknou tři modelové „chytré krajiny“, které budou odolávat suchu i povodním. Zčásti se navrátí k tradičním prvkům v krajině – rybníčkům a remízkům, to ale samo o sobě podle Skleničky stačit nebude, součástí mají být i moderní technologie.

Právě izraelské Volcani Center, což je výzkumná instituce tamního ministerstva zemědělství, má s univerzitou rozjednanou spolupráci při vytváření modelů pro budoucí české zemědělství. „Budou nám pomáhat, je to pro nás nejvýznačnější partner právě v oblasti závlah. Musíme se naučit, jak vodu zadržet a co nejlevněji a nejefektivněji ji vracet zpátky do krajiny,“ uvedl profesor Sklenička.

Už dnes některé vynálezy pouštního státu čeští zemědělci využívají – například takzvanou kapkovou závlahu. Vodu přivádí hadicemi přímo ke kořenům rostliny. Což oproti jiným typům závlah ušetří vodu i o více než polovinu. „Jsou ale i další podoby. Zavlažovat se dá i pomocí drenáží sloužících původně k odvodnění. Nebo na principu gravitace. Představte si farmu se dvěma nádržemi, jedna bude akumulovat vodu na období sucha. Pomocí obnovitelných zdrojů energie se pak bude voda čerpat z dolní nádrže do horní a v noci bude gravitačně stékat sofistikovanou sítí různých příkopů a rozvádět se po krajině,“ naznačuje další vývoj rektor a hlavní koordinátor centra.

Kapková závlaha zatím v tuzemsku pronikla hlavně do sadů, vinic a chmelnic, začíná se ale využívat i na polích, například u brambor. A zemědělci přemýšlejí po suchých letech i o kukuřici. „V Česku je zhruba osm tisíc hektarů kapkových závlah,“ říká Václav Klein, obchodní ředitel firmy Agrofim, která v tuzemsku izraelskou technologii začala v roce 1993 jako první prodávat. Kapkovou závlahou se vybavují takřka všechny nové sady, má ale i své nevýhody. „Nezvlhčuje vzduch v sadu tak jako déšť nebo tradiční závlahy, takže při extrémním suchu stromy strádají, a jsou tím pádem v horší kondici,“ vysvětluje místopředseda Ovocnářské unie ČR Ivo Pokorný.

Zdroj: Hospodářské noviny, ilustrační foto (kapková závlaha společnosti Agrofim) Naše voda – Nina Havlová

 

27.9.2018 8.15, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony

Aktuality

Kalendář

<< Říjen 2018 >>
PÚSČPSN
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Fotoblog

více >

VÝLOV RYBNÍKA ROŽMBERKVÝLOV RYBNÍKA ROŽMBERK
Autor: Nina Havlová

Video dne

více >