Na přelom října a listopadu připadá konec hydrologického roku. Připomíná to mluvčí státního podniku Povodí Moravy Petr Chmelař s tím, že ten letošní se nesl v duchu výrazného srážkového deficitu.

Končící hydrologický rok 2018 se vyznačoval zimou s nízkou zásobou vody ve sněhu a zejména nedostatkem srážek a vysokými teplotami na jaře, na počátku léta i na podzim. Srážky v povodí Moravy a Dyje v prvních třech kvartálech roku 2018 dosáhly v průměru 408 mm, což je 68 % normálu pro dané období. V povodí Moravy byl průměrný úhrn 423 mm – 64 % normálu, v povodí Dyje 395 mm – 74 % normálu. „Srážek napadlo nejméně od roku 1960, kdy se začala podrobná meteorologická data uchovávat, červen byl 5. nejteplejší v historii, červenec 7., na konci října jsme zaznamenali téměř tropickou noc. Během letních měsíců klesaly průtoky na neovlivněných tocích i pod 5% normálu. Sucho doprovázely občasné přívalové deště, které však krajina nedokáže využít,“ popisuje průběh letošního suchého roku generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Povodí Moravy proto zahájilo řadu kroků, které mají důsledky sucha zmírnit, a ustavilo pracovní skupinu SUCHO (pozn. pracovní skupina SUCHO je složená ze zástupců Povodí Moravy, s. p., Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Krajských úřadů, vodoprávních úřadů, vodárenských společností, zemědělců i dalších uživatelů povrchových vod), jejímž cílem je zabezpečit v povodí Moravy dostatek vodních zdrojů zejména v nadcházejících letech. „Těch opatření je celá řada a všechna směřují k efektivnějšímu hospodaření s vodou a k posilování zdrojů povrchové vody. Obnovujeme a opravujeme malé vodní nádrže, přizpůsobujeme manipulační řády vodních děl aktuální hydrologické situaci a potřebám odběratelů, čistíme vodní toky, provádíme revitalizace. Naším cílem je i posílení zdrojů povrchové vody pro odběry závlahové vody a snížení dopadů zemědělského sucha především v oblasti jižní Moravy, která je suchem postižena nejvíce,“ vysvětluje Gargulák. Jako příklady uvádí obnovu malých vodních nádrží Drahotuše, Smolenská a Drahany, mimořádné manipulace na vodních nádržích Hubenov, Vír a Vranov, napojování odstavených ramen řeky Dyje a navrhované navýšení hladiny vodní nádrže Nové Mlýny.

Samostatnou kapitolou je příprava velkých vodních nádrží. Ta v současnosti probíhá na Zlínsku, kde dlouhotrvající sucho vyvolalo poptávku po nových vodních zdrojích v podobě vodní nádrže Vlachovice. Výstavbu vodní nádrže podporují nejen obyvatelé dotčených obcí, ale také Zlínský kraj.

Hydrologický rok 2018 v České republice ovšem ukázal, že sucho a povodně jsou dvě strany jedné mince. „Často se nás lidé ptají, proč stavíme protipovodňovou ochranu v době, kdy je sucho. Sucho a povodně spolu úzce souvisí a vyskytují se vedle sebe. Dokládají to nejen letošní bleskové povodně v Čechách a na severu Moravy, ale také ničivé záplavy v Rakousku a ve Francii. Zvládání obou těchto hydrologických extrémů bude pro práci vodohospodářů v následujících letech zcela zásadní,“ upozorňuje Gargulák.

Naše voda, ilustrační foto (vodní nádrž Drahotuše) Povodí Moravy