Vysoké teploty zabily tisíce ryb

21. srpna 2015 | Rubrika: Nápoje a voda v potravinách , Prevence povodní, voda v krajině

IMG_7406 málo vody

Líšeňský potok nedaleko Orlické přehrady, Brzina či Křešický potok na Sázavě. To je jen částečný výčet lokalit, v nichž podle středočeské mutace Mladé fronty DNES hromadně uhynuly ryby.

Ve Středočeském kraji bylo ale takových míst mnohem více. Několikatýdenní extrémně suché počasí způsobilo rybářům a ochráncům zvířat nemalé starosti. „Ztráty jdou do tisíců kusů. Nejvíce to odnesly lososovité ryby, lokálně hlavně pstruzi a lipani. Přežili většinou pouze hrouzci a plotice,“ shrnuje Pavel Horáček ze středočeského rybářského svazu. Zle bylo na Sedlčansku, Příbramsku, problémy se projevily na soustavě Jevanských rybníků či na jezeře v Poděbradech.

Ztráty zatím nelze přesně vyčíslit v kusech ani v penězích. Jasněji prý bude až po Novém roce, kdy sportovní rybáři odevzdají úlovkové lístky. V rybnících byla situace lepší, ale ani tady podle rybářů nelze až do podzimních výlovů hodnotit následky veder. „Lidé ale nemusí mít strach ze zdražování. Současný trh tlačí ceny dolů, takže na Vánoce by neměl kapr stát o moc víc než loni. Ryby ovšem budou menší, počítám, že tak od dvou do dvou a půl kil,“ míní Pavel Horáček a dodává, že zdražení lze očekávat spíše u síhů, marén či candátů.

Jde totiž o druhy, které jsou citlivé na kyslík, a toho bylo v teplé vodě pomálu. „Jakmile voda houstne a ohřeje se, daří se v ní rostlinám, které berou rybám kyslík. Rostliny sice produkují kyslík, ale v noci ho zase přijímají. Ve stojatých vodách tak docházelo k úhynům,“ vysvětluje specialista na vodní živočichy z organizace na ochranu zvířat Beleco Jan Dušek.

Podle jeho slov však má zahřívání vody v horkém létě překvapivě pozitivní vliv na růst jedinců. „Zrychluje se u nich metabolismus, takže mají větší spotřebu energie. Ryba

pak roste rychleji, snem hospodářů je tak vlastně teplejší vodní plocha. Naše druhy jsou na druhou stranu přizpůsobené spíše chladnější vodě. Na kvalitě masa by se to ale projevit nemělo.“

Rybáři se z výše uvedeného paradoxu těšili spíše na jaře. Ideální podmínky pro přírůstek totiž platí při teplotě, která pod hladinou osciluje kolem dvaceti stupňů Celsia. Voda ohřátá na téměř čtyřiadvacet a někdy i více stupňů, jak tomu bylo minimálně od poloviny července, je naopak pro ryby signálem šetřit síly. „Přepnou do nouzového režimu. Soustředí se pouze na to, aby minimalizovaly pohyb a stres, tím pádem přestanou přijímat potravu,“ ohrazuje se proti optimismu ochranářů Horáček.

Velké starosti dělalo sucho ochráncům na Nymbursku. „Stejně jako jinde jsme řešili případy, kdy se ryby v neokysličené vodě doslova udusily. Nejhorší je to na rybnících, jimž se říká nebesáky, protože nemají žádný přítok a jsou závislé na dešťové vodě,“ říká Luboš Vaněk ze Stanice pro ohrožená zvířata v Pátku na Nymbursku.

Problémy měli i další vodní živočichové. V prohřáté vodě, která je mělká, se tvoří bakterie jedu botulotoxinu. „Rybám tolik nevadí, je nebezpečný pro vodní ptáky. Zasáhne prakticky všechny druhy v lokalitě. Dostane se jim do těla a ochromí jejich nervový systém,“ líčí postupnou otravu z vyhřáté vody ochranář. Na Labi tak uhynulo několik labutí a na rybnících Nymburska stovky kachen. Včasným zásahem se podařilo zachránit několik dalších jedinců. „Poslední případ máme od Brandýsa nad Labem, také tam došlo k úhynům.“

Jsou ale ptáci, kterým naopak horko vytvořilo vhodné podmínky. „Jak hladina ustoupila, vytvořily se bahnité břehy, které byly ideální pro kolonie bahňáků. Na obnaženém vlhkém dně našli potravu. Sucho tohoto typu jim udělalo docela příjemný prostřený stůl,“ podotýká Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. Ptáci se sestěhovali do několika lokalit a bylo možné je dobře pozorovat.

Ochránci se shodují, že nejhorší škody napáchala sucha u ryb. Těm mnozí pomáhali přežít. Horáček byl třeba mile překvapen pomocí nejen rybářů, ale i obyčejných lidí. „Třeba když chataři viděli, že jsou ryby téměř na suchu, přenášeli je do tůní, kde ještě byla voda. Je od nich hezké, že nehledali snadnou kořist a zachraňovali.“

Po vydatných deštích posledních dnů se situace může jevit optimisticky. „Nyní je situace částečně zachráněná, místy napršelo kolem sto dvaceti milimetrů srážek. Pokud se ale teploty znovu přiblíží ke třicítce a nebude pršet, bude to špatné,“ upozorňuje Vaněk.

Zdroj: středočeská mutace MF DNES, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Nápoje a voda v potravinách, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy