Vodňanská fakulta vydělává díky aplikaci vlastních výzkumů do praxe

6. ledna 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

jeseter IMG_0055

Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity (FROV) vyniká v tom, co většině českých akademických institucí moc nejde – totiž převádět vlastní objevy do praxe a vydělávat na nich. Připomínají to Hospodářské noviny.

Podle manažera FROV Václava Nebeského je například velký zájem o kapry z uvedené fakulty. Kapři z univerzity totiž nejsou tak úplně obyčejní. Fakulta nabízí speciální typ hodně bohatý na zdraví prospěšné omega 3 kyseliny. Dokonce si nechala zaregistrovat ochrannou známku omega3kapr. V roce 2011 začínali s vánočním prodejem půl druhé tuny ryb na dvou místech, loni bylo kaprů deset tun ve čtyřiceti stáncích. „Ročně si jsme schopni vydělat kolem dvanácti milionů. Vzhledem k tomu, že náš rozpočet je zhruba 180 milionů a podnikání není naším primárním úkolem, to je slušný výsledek,“ vysvětluje děkan fakulty a jeden z jejích byznysových motorů Otomar Linhart.

Kapři přitom nejsou jedinou doménou fakulty, která hospodaří na 90 hektarech rybníků. Unikátní je také chov jeseterů – pradávná ryba se na světě vyskytuje ve zhruba pětadvaceti druzích. Na jihu Čech mají jedenáct z nich, včetně vyzy velké, největší ryby planety, která může dorůst až osmi metrů.

A právě k vyze se poutá další z ambiciózních obchodních plánů Otomara Linharta a jeho týmu. „Umíme vyrobit pravý kaviár, ten se dělá z vyzy. Jenže my víme, jak ho získat, aniž byste musel rybu zabít,“ říká nad kádí jeseteřích mláďat David Gela, šéf genetického centra, jež má za úkol se o školní populace kaprů či jeseterů starat.

Vodňanský kaviár není jen teorie, fakulta má vlastní značku Sturgeon friendly caviar (česky Kaviár přátelský k jeseterům) a skutečně jej vyrábí. Mezi její odběratele patří i známý šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Jsme jediný oficiální výrobce kaviáru v Česku. Na světě se ročně vyrobí asi tisíc tun pravého kaviáru. Naše loňská produkce byla deset kilogramů,“ dodává děkan Linhart. Třicetigramová krabička pochoutky z jiker vyjde na 580 korun.

Metoda výroby, při níž vyza nezemře, je originální, jinde ve světě se nepoužívá. Škola si ji ale nenechala patentovat, protože by stejně, jak říká Otomar Linhart, neměla peníze a kapacity na případné soudy. Místo toho plánuje prodat licenci do zahraničí; jedná s kanadskou společností Breviro. Technologie může chovatelům ušetřit peníze, vyzy se dožívají až sta let a ne všechny jsou pro kaviár vhodné. Na druhou stranu – veškerý kaviár se dnes vyrábí z ryb, které vyrostly v uzavřených akvakulturních systémech a volnou přírodu nikdy nepoznaly.

„My ale nabízíme humánní přístup. A na to část konzumentů slyší čím dál víc. Kaviár zažívá renesanci. Je velmi populární v Itálii, Francii, Německu. Rusko naopak klesá,“ připomíná Václav Nebeský, který měl na starost všechna povolení, aby fakulta mohla kaviár prodávat. Každé balení musí být (jako třeba lahve alkoholu) opatřené kolkem. Je to ochrana před padělateli – vyza velká je kriticky ohrožený živočich.

Zdroj: Hospodářské noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka