Vědci mapovali výskyt drobných savců v různých podmínkách horských lesů

23. října 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Norník rudý - autor Jiří Foit - TZ_Výzkum_drobných_savců_foto1b

Ve čtyřech různých oblastech ČR se uskutečnil výzkum populací drobných savců a jejich vliv na výsadby lesních dřevin. O výsledcích informovala Marta Čížková z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Zkoumané plochy byly rozmístěny v Moravskoslezských Beskydech, Hrubém Jeseníku, Českém Středohoří a Krušných horách. Pro srovnání území s odlišnými přírodními podmínkami výzkumníci využili společnou platformu lesních vegetačních stupňů. Na výzkumu se podíleli odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Výsledky jejich studie letos vydal VÚLHM  v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu.

Odchyty se uskutečnily v říjnu 2015 během 13 dní. Relativně krátká doba mezi jednotlivými odchyty umožňuje vzájemné srovnání populací a populační dynamiky drobných zemních savců v jednotlivých oblastech. „Drobní zemní savci jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Hodnocení jejich vlivu na les je dáno v první řadě různou potravní nikou. Negativně ovlivňují lesní porosty zejména býložraví hlodavci v počátcích jejich obnovní fáze konzumací semen a následně poškozováním kmínků a příležitostně i kořenů semenáčků a sazenic lesních dřevin na nově vzniklých otevřených plochách. Do této skupiny patří primárně hrabošovití, v našich podmínkách pak konkrétně hraboš mokřadní, hraboš polní, hrabošík podzemní, hryzec vodní a norník rudý,“ vysvětlují autoři. Hraboši ohryzávají báze kmínků stromků obvykle přes zimu do úrovně sněhové pokrývky. Hlavní složkou jejich potravy jsou trávy, proto se vyskytují nejvíce na pasekách a světlinách, kde bývají hlavními původci škod zejména na mladých listnáčích.

Beskydy

Ve výsadbách v Beskydech bylo zaznamenáno šest druhů drobných savců, dva z nich (rejsek malý a plšík lískový) pouze v jednom exempláři v 7. LVS. V 5. a 7. LVS byl druhem s nejvyšší dominancí norník rudý, v 6. LVS rejsek obecný. S rostoucím LVS stoupala rA rejsků a naopak klesalo zastoupení hraboše mokřadního. Nejvyšší celková i druhová rA byla (s výjimkou zmíněných hrabošů) v Beskydech v 7. LVS, nejnižší v 6. LVS (kromě rejska obecného).

Jeseníky

V Jeseníkách byl zjištěn nejnižší počet druhů drobných savců ze sledovaných oblastí (pouze 5). V 5. a 6. LVS byl druhem s nejvyšší dominancí hraboš mokřadní. S rostoucím LVS rostlo zastoupení norníka rudého, až se v 7. LVS stal vůbec nejhojnějším druhem. Myšice lesní chyběla pouze v 6. LVS v Jeseníkách. Pouze v 7. LVS byl zastižen plšík lískový. Relativní abundance zde s LVS u rejsků klesala, u hlodavců byla maximální v 6. LVS.

Krušné hory

Z šesti druhů zjištěných v Krušných horách byl v 5. a 7. LVS nejpočetnější hraboš mokřadní, v 6. LVS myšice lesní. Pouze v 5. LVS byl zjištěn rejsek malý, jen v 7. hraboš polní. Z hlediska dominance i rA zde nelze vysledovat v podstatě žádné trendy závislé na průběhu LVS.

Litoměřicko

Společenstvo drobných savců zde bylo dle očekávání nejpestřejší (9 druhů), mj. se pouze tady podařilo zjistit myšici křovinnou. Nejpočetnějším druhem ve všech LVS zde byl norník rudý. Se stoupajícím LVS klesala rA a podíl hraboše polního a myšice křovinné i úhrnně hlodavců.

Rozmanitost a abundance i rozsah škod jsou vždy lokálně ovlivněny aktuálními environmentálními podmínkami a jejich interakcemi. Proto mohou být společenstva drobných savců i v oblastech s téměř totožnými podmínkami značně odlišná a jejich vývoj vč. rozsahu škod lze jen velmi těžko předpovědět.

Zdroj: VÚLHM, foto (norník rudý), autor Jiří Foit

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Statistiky a kauzy