Soukromí zemědělci pokřtili knihu „Voda, půda a sedláci“

Aktualizováno 4. prosince 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

krest-voda-puda-a-sedlaci-asz-img_0088

Zakládání či obnovu jakýchkoli drobných vodních ploch na zemědělské půdě by neměla komplikovat aktuálně platná legislativa. Při příležitosti dnešního křtu publikace „Voda, půda a sedláci v Akademickém klubu České zemědělské univerzity v Praze to uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Josef Stehlík.

Právě důležitost zdrojů vody a jejich vliv na kvalitu půdy a zemědělské podnikání byla hlavním tématem letošního projektu ASZ „Voda, půda a sedláci“, který se uskutečnil na farmách členů ASZ ČR a na němž přednášelo několik desítek odborníků z řad vodohospodářů, pedologů, ochránců přírody či správců vodních toků. Sumář těchto přednášek je náplní dnes pokřtěné stejnojmenné publikace, kterou si lze objednat v kanceláři ASZ ČR (na e-mailu:aneta.matouskova@asz.cz).

Křest knihy byl spojen s diskusí právě na téma „Obnovu rybníků a mokřadů na zemědělské půdě komplikuje platná legislativa“. Že tomu tak skutečně je, se přitom shodli všichni přednášející. V rámci diskusí zazněly přitom i veřejně nepříliš známé skutečnosti, například, že podle vedoucího Katedry hydrotechniky Českého vysokého učení technického v Praze Ladislava Satrapy bylo v nedávné minulosti na území ČR zhruba 60 000 malých vodních nádrží a dnes je jich přibližně polovina.

Nejen zemědělci přitom v posledních letech pociťují nedostatek vody a jejích zdrojů. Možným řešením jsou mimo jiné závlahové systémy, k tomu by však bylo třeba podle Viléma Žáka z poradenské společnosti Delloitte nutné vybudovat v krajině akumulační nádrže, v nichž by se voda jako zdroj pro závlahy v době jarního tání a přívalových dešťů shromažďovala, a v době sucha se takto kumulovaná voda k zavlažování využívala. Takovým způsobem by bylo v ČR možné zadržet zhruba 16 milionů kubíků vody, což je srovnatelné například se zásobárnou vody ve třech rybnících o ploše Rožmberka. Příslušný projekt společnost v minulých dnech podle Žáka předala na ministerstvo zemědělství.

ASZ ČR přitom návrat rybníků do krajiny jednoznačně podporuje. V naší zemi je v současné době méně než třetina ploch rybníků (celkově asi 52 000 hektarů), oproti ploše 182 000 hektarů rybníků v době rozkvětu rybníkářství a rybářství. Jen od první poloviny 19. století zaniklo na území České republiky celkem 4 927 rybníků o celkové rozloze přes 10 654 hektarů. Nejvíce rybníků – 1 927 – zaniklo v uvedeném období v oblasti obhospodařované státním podnikem Povodí Moravy, celková evidovaná plocha zaniklých rybníků činí 1 468 hektarů. V území Povodí Labe zaniklo 1 646 rybníků, avšak výrazně větších, neboť plocha těchto rybníků činila 4 024 hektarů. V území Povodí Odry sice zaniklo v minulosti jen 95 rybníků, jejich celková plocha ale činila 2 862 hektary. V Povodí Vltavy zaniklo 837 rybníků o ploše 1 925 hektarů a v územně nejmenším Povodí Ohře pak zaniklo 422 rybníků, které se rozkládaly na ploše přes 376 hektarů. Více než dvě třetiny původních ploch rybníků bylo následně využito jako zemědělská půda.

Ke zvýšení pestrosti zemědělské krajiny a možností zadržovat vodu mohou však také sloužit velmi malé vodní plochy, jako jsou tůně a mokřady. Motivací pro jejich údržbu a budování je přitom podle ASZ ČR zařazení těchto drobných vodních ploch do dotačně podporovaných krajinných prvků. Ačkoli stávající krajinné prvky (meze, skupiny stromů, samostatné stromy, stromořadí, terasy a travnaté údolnice) byly začleněny do dotované plochy zemědělsky obdělávané půdy již v roce 2010, mokřady je možné evidovat jako nový krajinný prvek na zemědělské půdě teprve od jara letošního roku, a to na základě poměrně složité „Metodiky vymezování krajinného prvku,“ kterou zpracovalo ministerstvo zemědělství. Pomineme-li šestileté zpoždění začlenění mokřadů do krajinných prvků, nepředstavuje zvolená metodika zásadní motivaci k žádoucímu vytváření mokřadů. Mokřady ve všech svých variantách v současné době tvoří zhruba 1,5 procenta území ČR, podle plánů ministerstva životního prostředí by se měla tato plocha do roku 2020 zvýšit na dvě procenta.

Klíčovou podmínkou posilující schopnost krajiny zadržovat vodu a snižovat riziko vodní a větrné eroze je podle tajemníka ASZ Jaroslava Šebka způsob hospodaření. Nejen on dnes poukázal na skutečnost, že právě sedláci, kteří jsou členy ASZ, mokřady i rybníky budují drobné vodní plochy zcela dobrovolně, bez jakýchkoli dotací, avšak často s byrokratickými překážkami.

Naše voda, foto (obálka publikace) ASZ

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy