Ptákem roku 2018 je sýček obecný

5. února 2018 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Prevence povodní, voda v krajině

sýček obecný autor Luboš Mráz naturfoto.cz

Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Informoval o tom předseda ČSO Zdeněk Vermouzek.

Udělením titulu u nás téměř vyhynulé sově upozorňuje ČSO na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. Drobná sova považovaná dříve v některých kulturách za předzvěst smrti, je teď sama v ohrožení. Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové nyní vyzývají všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí zabezpečili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka, Ptáka roku 2018. S vyhlášením Ptáka roku vydala ČSO zvláštní číslo časopisu Ptačí svět, které je již tradičně věnované právě aktuálnímu Ptákovi roku. Na stránkách birdlife.cz/sycek se lidé nejenom dozvědí více podrobností, ale mohou zde i přispět na záchranu Ptáka roku 2018.

Titul Pták roku uděluje Česká společnost ornitologická obvykle široce rozšířeným ptačím druhům. Občas, jako v letošním roce, ale ornitologové udělají výjimku. „Sýček obecný v současné době rozhodně nepatří mezi hojné ptáky – naopak – se zbývajícími 100–130 páry je to naše nejohroženější sova. Jeho dramatický úbytek přitom přímo souvisí se změnou lidského přístupu ke krajině. Sýčka lze vlastně považovat za ukazatel zdravé zemědělské krajiny a celkové druhové bohatosti. Proto si tento opeřenec rozhodně zaslouží naši pozornost,“ uvádí Vermouzek. Ještě na začátku dvacátého století byl sýček obecný nejhojnější sovou nacházející se téměř v každé vesnici i volně v otevřené krajině. Odhady hovoří o desítkách tisíc hnízdících párů. To se ale vlivem intenzifikace zemědělství změnilo. Ze zdravého a druhově pestrého prostředí se stalo nehostinné místo, ve kterém se nedaří většině živočichů včetně sýčka.

Původně sýčci hnízdili v dutinách stromů. Postupně se ale stejně jako mnoho jiných druhů nechali zlákat výhodami, které lidská sídla poskytují, a v současnosti hnízdí čeští sýčci výhradně v budovách. Pozitiva sdílení životního prostoru s člověkem, se však mohou rychle změnit v negativa. Hnízdní příležitosti ve starých budovách zanikají při jejich rekonstrukci či zateplení, louky a pastviny, na kterých sovy loví potravu, mohou být zastavěny nebo zarostou vysokou travou. Málo známým a pro člověka na první pohled neviditelným problémem jsou pak takzvané technické, člověkem neúmyslně vytvořené pasti. Typickým příkladem jsou sudy s vodou nebo bazény, ve kterých se utopí bezpočet živočichů od čmeláků a včel až po ještěrky, veverky a ptáky; stejně nebezpečné jsou ale i pro domácí mazlíčky. Téměř pětina sýčků nalezne smrt právě v nejrůznějších nádržích.

Odborníci z České společnosti ornitologické kladou při péči o zbývající sýčky velký důraz právě na odstraňování technických pastí. „Ve spolupráci s farmáři zabezpečujeme vodní nádrže, pokládáme stojící roury nebo plánujeme polepit vybrané skleněné plochy, které se nacházejí v blízkosti hnízdících sýčků,“ popisuje Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z ČSO. Ornitologové věří, že si lidé začnou více všímat podobných nástrah i ve svém okolí. Jejich zabezpečením pak mohou zachránit mnoho životů a to nejen v místech, kde žijí sýčci. „Vyzýváme všechny milovníky přírody – buďme letos více všímaví a udělejme naše okolí trochu bezpečnějším. Fotografie pastí a jejich zabezpečení posílejte do konce září na adresu ptacisvet@birdlife.cz. Na ty nejaktivnější a nejvynalézavější čekají odměny. Tou hlavní odměnou bude den strávený v terénu spolu s ochránci sýčků,“ vyzývá Miroslav Bažant, pracovník ČSO, který se věnuje záchraně sýčků. Více informací o technických pastech a o tom, jak je odstranit, se můžete dozvědět ze stránek speciálu Ptačího světa – Pták roku 2018.

Úbytek sýčků nenechává chladnými ani stovky lidí z řad široké veřejnosti, kteří se nechtějí smířit s tím, že by jejich děti znaly sýčka pouze z vyjmenovaných slov. „Za poslední rok téměř 800 lidí přispělo na záchranu sýčků celkovou částkou skoro 650 000 Kč. Dárci navíc vyjadřují svoji podporu i milými a povzbudivými vzkazy na dárcovském portálu www.darujme.cz/projekt/1000119,“ uvádí Lucie Hošková, fundraiserka ČSO. Na tomto portálu může na záchranu sýčků v ČR přispět každý, komu záleží na osudu této krásné sovičky. Při záchraně sýčků spolupracuje Česká společnost ornitologická zejména s Ústavem biologie obratlovců AV ČR a Muzeem města Ústí nad Labem.

NOSÍ SÝČEK SMRT?

Houkání přepisované jako „půůůjď“ si lidé vysvětlovali jako lákání na onen svět. Zvědaví sýčci se rádi nechávají přilákat světlem v okně, a protože se celou noc svítilo obvykle jen u těžce nemocných, pověra byla na světě. Sýček si svým hlasem a chováním neprávem vysloužil označení posla smrti či průvodce posmrtným životem, a to nejen u nás, ale i v některých starých kulturách, jako byli Féničané, staří Číňané nebo Egypťané. Ve středověku byly sovy včetně sýčků dokonce součástí ďábelské trojice spolu s kozlem a opicí. Naopak mnohé staré národy v Mezopotámii, starověkém Řecku nebo Sýrii si sýčka vážili, zobrazovali ho na cenných uměleckých předmětech, brali ho jako symbol moudrosti nebo ho například při pohřbívání dávali do hrobů jako dobrého průvodce při přechodu na onen svět. Jako dobré znamení sýčka vnímali i Athéňané, kteří si sovy dokonce vozili s sebou do bitev, aby mohli jejich vypuštěním dodat odvahu vojákům.

Dosavadní výzkum pracovníků ČSO provedený na datech o výskytu sýčka a počtu zemřelých v celkem 51 obcích ukázal, že lidé ve vesnicích obydlených sýčky neumírají častěji než lidé v sýčky neobsazených vesnicích. Při současném počtu sýčků v Česku je tedy zaslechnutí naříkavého „půůůjď“ spíše důvodem k radosti, protože k zaslechnutí této ohrožené sovy je potřeba velká dávka štěstí.

Sýček obecný je drobná sova velikosti hrdličky. Jeho latinské rodové jméno Athene je odvozeno od řecké bohyně moudrosti Athény a druhové jméno noctua odkazuje na jeho převážně noční způsob života. V období rozmnožování a především krmení mláďat se zvyšuje i jeho denní aktivita. Jeho přítomnost prozrazuje pro něj typické houkání, které se dá přepsat jako „půůůjď“. Sýček je hnědošedý s charakteristickými velkými bílými skvrnami. Spodina těla je světlejší s tmavohnědými skvrnami. Pro sýčka je typická velká, shora zploštělá hlava s výraznýma žlutýma očima, které jsou posazené daleko od sebe. Loví drobné obratlovce i bezobratlé živočichy. Ztráta lovišť a tím i nedostatek potravy sýčky ovlivňuje hlavně v hnízdní době, kdy musí krmit mladé. To se pak projevuje menším počtem vyvedených mláďat. Stromové dutiny už v ČR k hnízdění prakticky nevyužívá. Je stálý, věrný svému hnízdišti a má relativně malé domovské okrsky. Rád vysedává na vyvýšených místech a při vyrušení střídavě podřepuje a vytahuje se do výšky. Typický je pro něj let v hlubokých vlnovkách nízko nad zemí. Oproti dřívějšímu výskytu ve starých stromořadích, parcích a na hřbitovech se v současnosti vyskytuje výhradně v lidských sídlech. Obvykle jsou to vesnice s farmami se stodolami a stájemi, ale nevyhýbá se ani velkým městům, ve kterých hnízdí v panelákových sídlištích s vhodným travnatým okolím. Městské populace sýčků je možné nalézt v Teplicích a Ústí nad Labem. Většina zbývajících sýčků je soustředěna ve dvou jádrových populacích, které se nacházejí v severozápadních Čechách a na jižní Moravě. Sýček patří podle Červeného seznamu ptáků České republiky mezi kriticky ohrožené druhy.

Hlas sýčka: http://new.birdlife.cz/sycek/?Jak_ho_pozn%C3%A1me%3F

Web ČSO Pták roku: www.birdlife.cz/co-delame/akce-pro-verejnost/ptak-roku/

Zdroj: ČSO (redakčně kráceno), ilustrační foto (sýček obecný) autor: Lukáš Mráz, naturfoto.cz

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy