V Polsku se objevilo virové onemocnění ryb, postihuje hlavně pstruhy

4. března 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Rybářství a rybníkářství

rybí plůdek pstruh duhový

Virová hemoragická septikémie – VHS, je onemocnění ryb, které způsobuje rabdovirus. Pro portál Naše voda to dnes uvedl mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben. Ten tak reagoval na informace, podle nichž se VHS objevila v poslední době v Polsku.

Mezi zdroje této nákazy se řadí latentně nemocné ryby, jikry (ihned po výtěru), voda, výkaly, moč, nářadí a ptáci. Virus se do organismu ryby dostává přes žábry. Nejvíce ohroženými druhy jsou pstruh duhový a obecný, siven, losos atlantský, hlavatka, lipan, síhové rodu Coregonus a štika. Z faktorů podílejících se na vzniku nemoci lze jmenovat zejména teplotu pod 8 °C, stres, nesprávné krmení a starší věkové kategorie. Choroba má akutní až chronický průběh. Virus nejprve napadá ledviny, odkud se rozšiřuje do jater a sleziny, kde vyvolává hemoragie. Poté dochází k poruchám funkce ledvin, a tím dochází k vzniku ascitu (vodnatelnosti). Během inkubační doby, která trvá zpravidla sedm až patnáct dnů, se mohou objevit klinické příznaky, např.plachost, nechutenství, apatie, nervové poruchy, hynutí (50 a více procent). Pro patologický nález je typická tmavá kůže, hemoragie v kůži, svalovině,orgánech dutiny tělní, anémie žaber, zduřelé ledviny s roletovitě zvlněným povrchem, exoftalmus, ascites. Diagnostika nemoci se opírá o posouzení situace, klinických a patologických změn, laboratorního potvrzení při izolaci na tkáňových kulturách, vyšetření imunofluorescencí nebo metodou ELISA.

Prevence spočívá v zabránění zavlečení původců nákazy do chovného prostředí a povodí, ve kterém se chovné objekty nacházejí a v přísné veterinární kontrole dovozů jiker i násadových ryb, které musejí pocházet pouze z chovů bez výskytu tohoto onemocnění. Další preventivní opatření se týkají především dodržování technologických postupů, chovu v objektech odpovídajících požadavkům ryb na životní prostředí, dodržování stanovené kapacity objektů a jejich zásobování dostatečným množstvím vody vyhovující kvality. Dále se dodržuje turnusový způsob chovu, používání zdravotně nezávadných krmiv pro příslušné kategorie ryb, průběžná dezinfekce objektů, technologických zařízení, pracovních prostředků a pracovních pomůcek, pravidelné sledování zdravotního stavu vnímavých ryb ve vodách zásobujících objekty pro chov lososovitých ryb, dezinfekce jiker jodovými preparáty před jejich přemístěním. Ryby se preventivně vyšetřují dvakrát ročně s intervalem mezi vyšetřeními minimálně 4 měsíce. U jednoho z těchto vyšetření musí být současně virologicky vyšetřena ovariální tekutina generačních ryb odebraná během jejich výtěru.

Vzhledem k tomu, že nejde o onemocnění z kategorie zoonóz, nemá choroba na člověka vliv. Pokud se totiž onemocnění někde objeví, postižené ryby jsou likvidovány. V ČR je výskyt této nemoci součástí monitoringu, který je součástí metodiky kontroly zdraví.

Naše voda

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství