Podle Agrární komory by měl co nejdříve vzniknout Fond těžko pojistitelných rizik

3. ledna 2018 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Prevence povodní, voda v krajině

deštník - VOD-KA 2015 - IMG_7350

Agrární komora ČR (AK ČR) si je vědoma dlouhodobého a stále většího tlaku vlivů počasí na zemědělské hospodaření nejenom v podmínkách České republiky, ale vlastně v celé Evropě. Jak přitom dnes uvedl Jiří Felčárek z úřadu AK ČR, jedním z řešení je vytvoření Fondu těžko pojistitelných rizk.

Extrémní výskyty počasí jsou stále častější a také s fatálnějšími dopady a právě tyto vlivy dnes nejzásadnějším způsobem rozhodují o úspěchu či neúspěchu sklizně. Například z dříve nejúrodnějších oblastí Jihomoravského kraje se stala vyprahlá krajina, kde voda pro vegetační růst dlouhodobě prostě chybí. Podobně je na tom mnoho dalších míst naší republiky, a co hůř také původně vysoce úrodných regionů. Mění se tak také mapa výrobních oblastí. Když k tomu přibudou další klimatické jevy, jako nadměrné srážky v krátkém časovém období, nebo pozdně jarní mrazy zasahující již narašené plodiny, tak se rostlinná i živočišná výroba přímo i nepřímo dostávají do ekonomického ohrožení. Ostatně právě to na svém průběhu příkladně ukázal i rok 2017 s jarními mrazy, červnovým suchem a vysokými teplotami a dešti v období sklizní. Celkové ztráty dosáhly odhadem 11 – 12 miliard korun.

Tyto dopady jsou u nás doposud řešeny mimořádnou státní pomocí, která však také nemusí přijít a která často nedosahuje potřebné úrovně tak, aby dokázala zemědělcům účinně překonat toto kritické období. Jak říká Zdeněk Jandejsek, prezident AK ČR: „Přikláníme se k vybudování efektivního nastavení eliminace rizik a krizí v zemědělském podnikání, která by podpořila účinná opatření v krajině s účelem zadržení vody, ale i ve vlastním systému hospodařením vycházejícího z důrazu na živočišnou výrobu. Vyjít můžeme například z již hotových etap Generelu vodního hospodářství v krajině České republiky, který vyhodnocuje reálná data a předkládá středně i dlouhodobé návody i směr změn.“ Dále dodává:  „K tomu je nezbytné vytvořit účinnou, stabilní a dlouhodobou formu finančního zajištění, která by nahradila nárazové státní kompenzace škod. Tu vidíme právě ve Fondu těžko pojistitelných rizik,“ konstatuje Jandejsek.

Tento Fond by vytvořil zajišťovací prvek při řešení rizik, která nejsou kryta komerční nabídkou, nebo jen v úzce vymezeném rozsahu. Fond musí fungovat na několika zásadních pilířích. Mezi ně patří opora v legislativě, samostatnost na národní bázi, provázanost na komerční pojištění a povinná účast všech zemědělců od stanovené minimální hranice hospodaření. Na financování by se svými odvody podíleli jak zemědělci, tak stát a dále EU, v předpokládaném poměru 1 : 1 : 1. Forma odvodů u zemědělců by se stanovila podle druhu plodiny na hektar, nebo v případě živočišné výroby na jednotku produkce. Diskutovat se může i o zapojení pojistitelů. Předpokládaný roční objem financí by byl na úrovni 1 miliardy korun s možností víceleté kumulace. Inspirací může být funkční maďarský model, který je propracovaný a již lety prověřený.

„Zcela zásadní pro nás je precizní, stabilní, pružný a dlouhodobý systém, který bude administrativně jednoduchý, s rychlým mechanismem kontroly i výplat. Systém, který by zahrnoval například již funkční projekt Intersucho.cz, využíval dat Českého hydrometeorologického ústavu, byl propojen na certifikované likvidátory a činnost komerčních pojišťoven. Vzhledem k tomu, že mnohé vyspělé země již podobný Fond spravují, můžeme se inspirovat a vybudovat jej jako moderní a účinný nástroj pomoci českým zemědělcům, shrnuje Jandejsek.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka