Nový výzkum a mapa: Od 19. století zaniklo u nás 3400 rybníků

Aktualizováno 25. října 2013 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

240320132470

Se současným stavem historických rybníků na území České republiky seznamuje mapa, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Bude sloužit jako podklad pro státní správu při zpracování rozvojových a krajinářských projektů v konkrétních územích. Oznámila to dnes Univerzita Palackého.

Po zpřístupnění digitální podoby ji budou moci využít i odborné instituce, projekční kanceláře, ale třeba i majitelé pozemků, kteří mají zájem o výstavbu či obnovu malých vodních nádrží.

Odborníci z kateder geografie, ekologie a životního prostředí a dalších odborných organizací jako podklad využili historické mapy II. vojenského mapování z let 1836 až 1852. Ty na našem území uvádějí 33 713 rybníků. Plochu větší než půl hektaru z nich mělo téměř 11 000 rybníků, které se rozprostíraly na ploše necelých 60 000 hektarů. Právě tyto malé vodní plochy pak zpracovatelé díky více než roční mravenčí práci porovnali se současným stavem využití území.

„Při analýze jsme zjistili, že od 19. století zaniklo přes 3 400 rybníků. Obecně lze říci, že více jich ubylo na Moravě než v Čechách. V současné době je celková rozloha všech stojatých vodních ploch přes 850 kilometrů čtverečních. Bohužel rozloha současných rybníků není přesně známá, neboť při evidenci vodních ploch v České republice se neudávají jejich kategorie,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Renata Pavelková Chmelová z katedry geografie. Současný stav je podle ní vzdálen situaci z období největšího rozmachu rybníkářství v českých zemích v 16. století. Tehdy rybníky zaujímaly plochu až 180 tisíc hektarů a právě s touto dobou jsou spojena jména několika nejvýznamnějších stavitelů vodních děl, jakými byli například Vilém z Pernštejna, Štěpánek Netolický či Jakub Krčín z Jelčan.

Rybníky nahradily louky a pole

Autoři mapy se zabývali především současným stavem lokalit, kde se zrušené rybníky nacházely. Ve většině případů (39 procent) je nahradily louky a pastviny, ve 29 procentech případů se v těchto územích nachází orná půda, téměř 19 procent původní plochy pokrývají lesy a více než sedm procent ploch je zastavěno.

„Zpracováním mapy jsme chtěli poukázat na místa, kde rybníky v minulosti byly. Mnohdy je tato skutečnost v krajině patrná dodnes a nabízí se myšlenka, jestli by nebylo dobré vodu do některých míst opět vrátit. Proto budeme i s pomocí zemědělských ekonomů vytvářet pro určitá území scénáře a zjišťovat, zda má smysl konkrétní rybník znovu stavět nebo zda třeba bude dobré území změnit na poldr jako součást protipovodňové ochrany, nechat ho pro zemědělské využití a pouze změnit skladbu pěstovaných plodin, či přistoupit k jiné variantě,“ doplnila Pavelková Chmelová.

Veřejnost se dočká i knihy

Mapa s názvem Současný stav historických rybníků na území ČR je výstupem tříletého grantu Národní zemědělské agentury při ministerstvu zemědělství, které na něj poskytlo téměř sedm milionů korun. Dalšími partnery, kteří se podílejí i na financování, je ČVUT v Brně a soukromá firma Ecological Consulting. Mapa již získala certifikát mapy s odborným obsahem a od příštího roku bude v digitální podobě přístupná na stránkách Výzkumného ústavu vodohospodářského systému HEIS. Odborníci mohou v dalších analýzách přinést například i informace o důvodech zániku některých rybníků. Připravují i vydání knihy Zaniklé a současné rybníky na Moravě a ve Slezsku. Na projektu kromě geografů spolupracují i historici, odborníci na rybníkářství, krajinní i zemědělští inženýři.

Naše voda

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství