Mokřady pomáhají udržet a čistit vodu v krajině

Aktualizováno 24. listopadu 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

mokřad Čabárna odraz slunce - IMG_3717

Jednou z výzkumných priorit Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd – oddělení Hydrologie a ochrany vod (VÚMOP, v.v.i.), je průzkum schopností mokřadů odbourávat chemické látky v přírodě. Na rozdíl od zahraničí nejsou totiž tyto procesy v ČR dostatečně známy.

Zahraniční studie deklarují účinnost v desítkách procent, podle charakteru látky a typu mokřadu. Proto je intenzita odbourávání pesticidů v mokřadech velmi proměnlivá. Nnejvyšší účinnost umělých mokřadů je zjišťována pro pesticidy skupin organochlorové, strobiluriny, organofosfátové a pyretroidy, nižší potom pro pesticidy skupin triazinů, kyseliny aryloxyalkanoické a kyseliny močové. Odbourání pesticidů obecně pozitivně souvisí se schopností látky vázat se k organické složce půdy, poločasem rozpadu látky ve vodní fázi a dobou zdržení vody v mokřadu.

V mokřadech probíhá celá řada fyzikálních, biologických a chemických procesů, které přispívají k čištění protékajících vod. Mezi nejvýznačnější procesy patří zásobování aerobních bakterií kyslíkem prostřednictvím rozvětveného kořenového systému mokřadních rostlin (např. rákos, orobinec, sítina), čímž je umožněna biodegradace rozložitelných organických látek obsažených ve vodě. V mokřadech se také střídají aerobní zóny (mělké segmenty porostlé vegetací), ve kterých dochází k oxidaci amoniakálního dusíku na dusičnany, s hlubšími anaerobními zónami, kde jsou dusičnany transformovány denitrifikací na plynný dusík. Další funkcí mokřadů je usazení a filtrace nerozpuštěných látek, které má kromě samotného separačního efektu i destruktivní účinek na přítomné fekální koliformní bakterie. V uměle vytvořených mokřadních systémech jsou potom napodobovány bioremediační procesy, které probíhají v přirozeném vodním prostředí původních, přírodních mokřadů. Tímto způsobem je vytvářeno analogické prostředí přírodních ekosystémů. Navození podmínek přírodního biotopu je ve vybudovaných mokřadech využitelné pro čištění vod, ovlivněných zemědělskou činností; ať již povrchových či podpovrchových.

V tomto ohledu existuje v ČR značný potenciál, neboť nemalá část vybudovaných zemědělských odvodňovacích systémů (celkově odhadem 20–30 %) je buď neopodstatněná, nefunkční nebo nevhodně dimenzovaná a značný podíl sítě drobných vodních toků vykazuje známky silného narušení (zbytečné zahloubení, napřímení, opevnění, atd.). Kvalita drenážních vod je potom špatná zejména z důvodu vysokých koncentrací dusíku a pesticidů. Pro účely eliminace negativních dopadů zemědělských odvodňovacích systémů na kvantitu i kvalitu vod či včlenění mokřadních či různých vodoretenčních prvků do sítě odvodňovacích systémů a drobných vodních toků má VÚMOP, v.v.i., k dispozici podrobné metodické pokyny.

Zdroj: VÚMOP, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství