Ministři životního prostředí EU jednali o prioritách vodního hospodářství

12. července 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Rada ministrů životního prostředí EU - Bratislava červenec 2016

Během neformálního zasedání Rady pro životní prostředí se v Bratislavě uskutečnila konference ke zlepšení hospodaření s vodou. Informovala o tom dnes zástupkyně mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) Jana Taušová.

Ministři životního prostředí EU na svém neformálním setkání v Bratislavě diskutovali o hospodaření s vodou v souvislosti se změnou klimatu a o postupu v mezinárodním klimatickém vyjednávání. Na společném zasedání ministrů odpovědných za životní prostředí a energetiku zastupoval MŽP náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. „Pro Českou republiku toto téma patří mezi hlavní priority, a to i pro české předsednictví v Mezinárodní komisi pro ochranu Dunaje v letošním roce. ČR je velmi aktivní v řešení aktuální problematiky sucha. Vedle chystaných strategických dokumentů zaměřených na boj se suchem, na nichž spolupracuje MŽP s dalšími resorty, jsou pro obce a města dalším nástrojem dotace z Operačního programu ŽP 2014–2020 či národních programů. V OPŽP byly zahájeny výzvy pro projekty řešící rekonstrukce úpraven vody a propojování vodárenských soustav, na chytré hospodaření s vodou nebo na zadržení vody v krajině přírodě blízkými opatřeními. Dále MŽP v těchto dnech otvírá příjem žádostí o dotaci na nové i průzkumné vrty řešící zdroje pitné vody, včetně jejich napojení na vodovodní řady.

Na téma sucha navázal první bod jednání ministrů EU – otázka vodního hospodářství v souvislosti s dopady klimatické změny. „Nedostatek vody působí nerovnováha mezi spotřebou a disponibilními zdroji, proto je nutné se zaměřit na efektivní využívání vody v zemědělství, průmyslu a ve městech. Co se týká vodních zdrojů, je nezbytné správně hospodařit na zemědělské půdě i v lesích a zaměřit se na realizace přírodě blízkých opatření, která jsou ze své podstaty efektivnější než výstavba nových nádrží,“ uvedl k této otázce náměstek Smrž. Aktuální stav sucha v České republice monitoruje a vyhodnocuje ČHMÚ ve spolupráci s  dalšími organizacemi. Podle dostupných projekcí klimatických modelů lze v dalších desetiletích s velkou pravděpodobností očekávat další růst teploty a s tím související vyšší výpar vody a větší riziko výskytu a trvání sucha.

Vztahu sucha a klimatické změny se věnuje v ČR loni vládou schválená Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Ve vazbě na tuto strategii vznikne ještě letos tzv. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. „Ten bude formulovat již konkrétní opatření určená k realizaci, včetně výše finančních nároků, které by měly jednotlivé resorty každoročně v průběhu příštích pěti let vyčlenit ze svých rozpočtových kapitol. Akční plán chce MŽP předložit vládě ke schválení do 31. 12. 2016,“ vysvětlil náměstek Smrž.

Ministři evropské osmadvacítky také probrali stav mezinárodního vyjednávání o ochraně klimatu, a to především v souvislosti s přípravou na 22. zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které proběhne 7. – 18. listopadu 2016 v Maroku. Ministři ocenili výsledek 21. zasedání v Paříži, na němž byla přijata Pařížská dohoda, která bude, jakmile vstoupí v platnost, sloužit jako nový globální právně závazný nástroj pro ochranu klimatu. „Pro navazující jednání a co nejrychlejší uvedení Pařížské dohody v život je důležité, aby byla ratifikována co nejdříve,“ podotkl náměstek Smrž a zdůraznil, že ratifikace dohody ze strany ČR i EU by měla být dokončena ještě před jejím předpokládaným vstupem v platnost (tedy před r. 2020). Dále je z pohledu ČR důležité, aby následující jednání probíhala konstruktivně, v mezích mandátu Pařížské dohody, a aby nebyla znovu otvírána problematická témata, která se podařilo vyřešit již během dosud uskutečněných jednání.

Na úrovni EU byl v roce 2014 přijat cíl pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % v porovnání se základním rokem 1990. Požadovaný alespoň 40% redukční cíl pro rok 2030 předpokládá snížení emisí na úrovni EU o 43 % v sektorech EU ETS a 30 % v sektorech mimo EU ETS oproti roku 2005. Česká republika považuje EU ETS za hlavní nástroj ke splnění stanovených cílů efektivním způsobem a s co nejnižšími náklady a zároveň s napětím očekává nový návrh, který Evropská komise právě připravuje pro sektory non-ETS, včetně sektoru LULUCF který by měl být ještě v červenci zveřejněn.

Na závěr ministři pro životní prostředí a ministři pro energetiku diskutovali o finančních nástrojích a systému řízení s ohledem na dosažení uvedených cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. Této části jednání se vedle náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže zúčastnil i zástupce českého ministerstva průmyslu a obchodu. Snahou EU v této oblasti je dosáhnout vhodného nastavení mechanismů řízení a financování. V rámci revize systému EU ETS se za tímto účelem plánuje vytvoření dvou nových finančních nástrojů: tzv. Modernizačního a Inovačního fondu.

Podrobnosti k výsledkům jednání v Lednici najdete zde: http://www.mzp.cz/cz/news_160513_minstri_V4_Lednice.

Podrobnosti k této výzvě najdete na této internetové adrese: http://www.mzp.cz/cz/news_160712_NPZP_zdroje_pitne_vody.

Více o chystaných opatřeních proti suchu i dotačních programech najdete zde: http://www.mzp.cz/cz/news_160609_TK_sucho a také v prezentaci http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_160609_TK_sucho/$FILE/ppt_sucho_90616.pdf

Tzv. Adaptační strategie ČR byla schválena vládou ČR 26. 10. 2015 a vychází z pozorovaných změn klimatu na globální, evropské i národní úrovni a prezentuje předpoklady dalšího vývoje klimatu, včetně pravděpodobných dopadů na území ČR. K nim patří extrémní výkyvy počasí jako přívalové deště nebo dlouhodobé sucho. Materiál, který připravilo MŽP společně s meteorology, vědci a dalšími úřady, se dotýká zejména 8 resortů. Identifikuje prioritní oblasti hospodářství a životního prostředí, které dopady změny klimatu zasáhnou nejvíce, a shrnuje vhodná adaptační opatření. Více k Adaptační strategii zde: http://www.mzp.cz/cz/zmena_klimatu_adaptacni_strategie.

LULUCF: Land Use, Land Use Change and Forestry – využívání krajiny, změny ve využívání krajiny a lesnictví.

Naše voda, ilustrační foto MŽP – Rada ministrů EU

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace