Ministerstvo zemědělství připravuje nová opatření proti půdní erozi

8. února 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

VÚMOP eroze

Ministerstvo zemědělství v příštím roce zpřísní parametry současných osevních postupů. Píše o tom týdeník Zemědělec s tím, že se také zvýší počet opatření na ochranu půdy před důsledky eroze.

O připravovaných opatřeních informoval na setkání s jihomoravskými zemědělci, které organizoval Zemědělský svaz ČR v Brně-Žebětíně, ministr zemědělství Marian Jurečka. Hlavním tématem setkání byla totiž právě problematika sucha a doplňování organické hmoty do půdy.

Zemědělci budou muset dodržovat přísnější osevní postupy. Zatímco nyní stačí střídat tři plodiny, nově to budou čtyři. Na svažitých pozemcích ministerstvo také omezí velikost pozemku. „Určíme, jaká může být maximální délka bloku jedné plodiny, aby se nestalo, že se při přívalovém dešti spláchne půda. Část pozemku se oseje například na podzim a část na jaře. Tyto problémy jsou například na Kyjovsku,“ poznamenal Jurečka. Zemědělci, kteří budou chtít žádat o dotace, budou muset splňovat tato nařízení, která mají platit od příštího roku. Ministerstvo také chystá brzy zavést další opatření na ochranu před půdní erozí. „Chceme, aby tu bylo více ovocných sadů a vinic na úkor jednoletých rostlin. Také by zde mělo být více zeleniny, kterou lze pěstovat pod kapkovou závlahou,“ míní Jurečka. Ministr připomněl, že jedním z opatření jsou i pozemkové úpravy jednotlivých katastrů. Asi 25 procent pozemkových úprav se bude zahajovat v Jihomoravském kraji. „Dnes máme zhruba 12 tisíc katastrů a letos zahajujeme rekordních 300 pozemkových úprav,“ podotkl ministr s tím, že by chtěli vytvořit také nějaký nástroj, který by zemědělce motivoval, aby provedli změnu v rámci kultur. „Vědci z Mendelovy univerzity mají výhled na dalších 20 let a evidují nejen již ohrožené katastry, ale i ty, které ohrožené budou,“ doplnil ministr a připomněl, že na kompenzaci ztrát vzniklých loňským suchem po vládě požaduje zhruba 1,5 miliardy korun. Není ale jisté, zda tuto částku kabinet odsouhlasí. Pomoc připadne těm, komu finanční produkce z komodity poklesla o 30 procent, přičemž jako základ se počítá průměr za posledních pět let bez roku s nejvyšší a nejnižší produkcí.

Ministr zdůraznil, že sucho není problém jen zemědělců, ale týká se celého vodohospodářství. „Dnes nás tato problematika tolik nepálí, ale pokud ji nebudeme řešit, tak za padesát let tu budeme mít vážný problém. Musíme řešit také zásobování pitnou vodou a vodu pro průmysl. Koncept hospodaření s vodou musí být dobře propočítán a vyprojektován, jedině tak můžeme tvořit páteřní vodní síť České republiky,“ řekl Jurečka. Právě problematiku vodohospodářství, závlahových systémů a udržení vody v krajině bude také řešit nově vznikající strategie agrárního rozvoje s výhledem do roku 2030. „Za posledních patnáct let máme propady u všech komodit, ať jsou to hospodářská zvířata nebo plodiny. Strategie je nutná pro stát i zemědělce. Nejedná se o žádnou patnáctiletku, ale o nastavení směru. Když někdo staví kravín nebo skleník, nedívá se jen dva roky dopředu, ale mnohem dále,“ vysvětlil Marian Jurečka. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha připomněl, že v západní Evropě se zemědělci spojují do větších celků a tím získávají na síle při vyjednávání se zpracovateli o cenách. „Musíme na to umět reagovat,“ zdůraznil s tím, že vlivem globalizace dochází ke koncentraci výroby a také ke spojování producentů za účelem efektivního odbytu produkce. „Tohle čeká Českou republiku a musíme se na to připravit. Jinak neobstojíme v zahraniční konkurenci,“ zdůraznil.

Jak zaznělo na setkání, půda v České republice se potýká zejména s utužením a s nedostatkem organické hmoty. „Půdu je nutné považovat za neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba jednoho centimetru půdy trvá desítky až stovky let, zničení půdy je pak otázkou okamžiku,“ připomněl Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Nedostatek vody a bleskové záplavy mají společnou příčinu, a tou je degradace půdy, která tak ztrácí své vlastnosti. Utužením je v ČR ohroženo kolem 49 procent zemědělských půd. K utužení dochází následkem používání těžké zemědělské techniky a také orbou na stejnou hloubku. Dalším velkým problémem české půdy je úbytek organické hmoty. „Je to začarovaný kruh. Řešíme problémy se suchem a přitom víme, že právě organická hmota na sebe váže vodu. Abychom se dostali z kruhu, musíme do půdy dostat více organické hmoty, je potřeba více hnojit. Hnůj produkuje živočišná výroba. Takže řešením sucha je mimo jiné podpora chovu dobytka,“ řekl okresní předseda Zemědělského svazu pro Brno-venkov a Znojmo Lukáš Jurečka.

Zdroj: Zemědělec, ilustrační foto VÚMOP – důsledky vodní eroze

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace