Ministerstvo plánuje do vodní dopravy investovat 14 miliard korun

Aktualizováno 24. září 2017 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony

800px-Cargoshipelbecz02

Do rozvoje vodní dopravy v Česku by se do roku 2023 mělo investovat zhruba 14 miliard korun. Předpokládá to koncepce vodní dopravy, kterou v pondělí projedná vláda. Materiál předkládaný ministerstvem dopravy předpokládá prodloužení vltavské a labské vodní cesty na 338 kilometrů. Velké nákladní lodě by tak mohly proplouvat Prahou až do přístavu v Radotíně, na Labi by pak končily v Pardubicích. Mezi nejvýznamnější stavby patří známé jezy na Labi v Děčíně a Přelouči, lodní zdvihadla na Orlické a Slapské přehradě nebo výstavba nové plavební komory na pražském Smíchově.

„Vypadá to jako vysoké číslo. Nicméně jsou to všechno projekty, které sektor vodní dopravy potřebuje, k tomu, aby se stabilizoval,“ řekl ČTK mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský. Pokud se zmíněné investice podaří uskutečnit, vltavská a labská vodní cesta se zbaví všech úzkých hrdel, které v současnosti ohrožují konkurenceschopnost lodní dopravy vůči silniční a železniční dopravě. Kromě nákladní dopravy jde také o významné projekty pro rozvoj osobní lodní dopravy, která je významnou součástí turistického ruchu.

Největší částku, kolem čtyř miliard korun, představuje výstavba jezu v Děčíně, který má zvýšit hloubku Labe v přeshraničním úseku mezi státní hranicí a Děčínem. O půl miliardy korun méně by podle Bukovského měly přijít další úpravy Labe u Přelouče. Stejnou částku si pak vyžádá výstavba zdvihadel pro rekreační lodě na vltavských přehradách.

Další 1,6 miliardy korun ŘVC předpokládá využít na úpravy Vltavy před Prahou a v hlavním městě, kde jde primárně o přestavby mostů tak, aby zde mohly podplouvat objemnější lodě. Na 650 milionů korun pak připadá na stavbu nové plavební komory na Smíchově a dalších půl miliardy připadá na modernizaci takzvaného Baťova kanálu mezi Otrokovicemi a Rohatcem.

Největší plavidla, se kterými počítá modernizace vodních cest, jsou lodě s délkou do 137 metrů a s ponorem 2,2 metru. Tato plavidla by po roce 2023 měla bez problémů zajíždět na Labi do Mělníka a na Vltavě dále až k hlavnímu městu. Dále by až k Radotínu mohly pokračovat lodě do délky 110 metrů a 91 metrů dlouhá plavidla k Slapské přehradě. Na Labi mezi Mělníkem a Pardubicemi by podle koncepce měly bez potíží projet lodě dlouhé do 84 metrů s ponorem 2,2 metru.

V současnosti představuje lodní nákladní doprava pouze jedno procento všech nákladních přeprav v ČR. Důvodem je časté klesání hladiny řek, kvůli kterému nemohou lodě plout, a tedy i problém s délkou přeprav a nemožnost zaručit přesný termín dodání zboží. Rozvoj lodní dopravy tak předpokládá využití hlavně u přeprav, u kterých není rychlost nejdůležitějším faktorem. Ideálním řešením je tak podle koncepce svoz komunálního odpadu z velkých měst.

Například pražská Ústřední čistička odpadních vod denně vyprodukuje na 200 tun kalů, které jsou nyní odváženy nákladními vozidly. Využití lodní dopravy v tomto případě nahrává umístění čističky na Císařském ostrově, transport loděmi by ulevil dopravnímu provozu ve městě, uvedlo v materiálu ministerstvo dopravy.

Zdroj: ČTK, foto: wikimedia commons, Tomáš Kolařík – Vlastní dílo

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony