Kapr – šupinatý postrach ptáků

22. prosince 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

kachna kachňata

V Česku razantně ubývá vodního ptactva a z mnoha rybníků se stávají nádrže bez života. Jak přitom píše týdeník Týden, část viny zřejmě nesou velkochovy kaprů.

Přestože je kapr spojován především s tradiční štědrovečerní večeří a pokojnou atmosférou Vánoc, umí být nepříjemným agresorem. Potápky, kachny nebo třeba racek chechtavý. To jsou jen některé druhy vodních ptáků, jejichž počty za posledních několik desetiletí razantně klesly. Podle Petra Musila z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze třeba poláka chocholačky žije na Třeboňsku už jen zhruba desetina stavu z počátku 80. let. Polák velký je na 23 procentech.

Zlom nastal na přelomu 70. a 80. let. Do té doby vodního ptactva kolem českých a moravských rybníků přibývalo. „Problém je v tom, že se chová výrazně více ryb, než je rybník schopen přirozeně uživit,“ tvrdí ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Zatímco v 50. letech minulého století byla průměrná produkce kaprů na hektar asi 137 kilogramů, v současnosti je několikanásobně vyšší.

 „V České republice máme rybníky, které ročně vyprodukují méně než tři sta kilogramů na hektar, ale i rybníky s produkcí blížící se tisícovce kilogramů. Můžeme dovodit, že průměr se pohybuje mezi čtyřmi sty a čtyřmi sty padesáti kilogramy na hektar,“ upřesnil mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

Právě vysoký počet kaprů je jedním z hlavních důvodů, proč z rybníků mizí vodní ptactvo. Odborníci hovoří o tom, že rybníky jsou „vyžrané“. Například mláďata potápivých kachen jsou závislá na živočišné potravě, ale ta v chovných rybnících s velkými rybami prakticky chybí. Ornitolog Vermouzek připomíná, že mnohde se ryby musejí dokonce přikrmovat a rybníky hnojit. Taková praxe vede k tomu, že voda je nepřirozeně zakalená. Ostatně i sami kapři kalí vodu, když ryjí ve dně. Čím více ryb, tím je rybník kalnější.

Průhlednost zakalené vody je sotva dvacet třicet centimetrů – ptáci tak nevidí potravu pod hladinou. Ohrožuje to třeba potápky. „Je prokázáno, že v rybnících s méně průhlednou vodou se potápějí na delší dobu než tam, kde je voda dobře průhledná. Je to proto, že jim déle trvá, než v kalné vodě najdou potravu,“ vysvětluje Vermouzek, podle něhož kvůli tomu dospělí ptáci seženou méně potravy pro mláďata. A pokud průhlednost vody klesne pod únosnou mez, tito ptáci rybník opouštějí. Kvůli vysokému počtu ryb mizí i tradiční porosty okolo rybníků, například rákos, v němž některé ptačí druhy žijí. Často za to opět mohou kapři požírající jejich oddenky.

Dalším „ptačím“ problémem je takzvaná eutrofizace, tedy zvyšování množství živin ve vodě a její následné zelenání. Způsobuje ho dusík, který produkují samy ryby, ale i další látky, jež se do rybníka dostávají s hnojením a krmením pro ryby. „Výsledkem je opět kalná voda, ale i voda nevhodná pro život mnoha běžných druhů bezobratlých živočichů. Voda je pak prakticky bez života – kromě ryb – a neposkytuje potravu ani ptákům,“ popisuje situaci Zdeněk Vermouzek z ornitologické společnosti.

V podobných „průmyslových“ rybnících neprobíhá fotosyntéza, takže rybáři musejí na několik měsíců instalovat okysličovače. „Na takových rybnících opravdu už žádní ptáci nežijí, akorát tak volavky u břehu číhající na ryby trpící nedostatkem kyslíku,“ poznamenává Petr Musil z České zemědělské univerzity.

Ředitel Rybářského sdružení ČR Michal Kratochvíl připomíná, že rybníky byly zakládány především pro chov ryb, a kdyby nevznikly, nemohlo by na nich a kolem nich hnízdit ani ptactvo. Zároveň odmítá, že by za úbytkem vodního ptactva byly rybníky přeplněné kapry. Jejich počty jsou podle něho regulovány ochranářskými předpisy. Hlavní potíž vidí spíše ve znečištění vodních toků ze zemědělství, ale i z domácností a továren. „Není to určitě tím, že by v rybnících bylo moc kaprů,“ tvrdí Kratochvíl. Poznamenává, že jiní ochranáři si naopak stěžují na některé druhy ptáků, protože požírají obojživelníky.

Ornitolog Vermouzek uvádí, že například v případě lesů se běžně (i v zákoně) hovoří také o jejich jiných funkcích, než je těžba dřeva – rekreaci, zdravém životním prostředí nebo ochraně před povodněmi. „Podobně by tomu mělo být u rybníků, které v krajině také neslouží jen k chovu ryb,“ říká Vermouzek. „Současná intenzita chovu ryb bohužel většinou tyto mimoprodukční funkce zcela vylučuje.“

Petr Musil z České zemědělské univerzity snaze o co největší produkci kaprů rozumí. „Rybáři jsou na tom existenčně závislí,“ uvádí a dodává, že ani neexistuje žádný dotační titul na šetrnější chov kaprů. A i kdyby se například omezilo hnojení rybníků, do vody by se stejně dostávaly „nezdravé“ živiny z okolních polí.

„Je to problém celé krajiny, která je intenzivně obhospodařována i mimo rybníky,“ upozorňuje Musil. Intenzifikace zemědělství včetně používání hnojiv je ostatně jedním z hlavních důvodů, proč Evropa včetně Česka v posledních třiceti letech přišla přibližně o 421 milionů ptáků (viz TÝDEN č. 48/2014). Podle vědecké studie, na níž se podíleli i čeští ornitologové, se v přírodě – a především v zemědělské krajině – výrazně snížily počty zejména těch nejběžnějších druhů, jako je například skřivan polní nebo koroptev.

Podle Musila je problém i v tom, že kapr je poměrně levná ryba, kilogram stojí okolo sedmdesáti až osmdesáti korun, takže na výdělek je zapotřebí prodat více kusů. Oproti tomu třeba candát vyjde na více než 300 korun a vyžaduje čistší vodu než kapr.

S candátem má Petr Musil dobrou zkušenost. V třeboňském rybníku Rod, který je přírodní rezervací, letos rybáři nasadili právě tuto rybu. „Razantně tam přibylo ptactva a dokonce i ve velkém míře vyvedli mladé. Ptáci se na něj stahovali z celé tamní rybniční soustavy,“ raduje se Musil. Dalším pozitivním příkladem jsou podle něho Lednické rybníky. Ty má ve správě státní Agentura ochrany přírody a krajiny.

Zdroj: Týden, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka