Exkluzivně na Naší vodě: Ukázky z publikace Krajina a voda VI

24. října 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Cílek 5 - 05.03_Malý_cyklus_vody_kopie

V průběhu listopadu letošního roku spatří světlo světa unikátní publikace s názvem „Krajina a voda“, kniha „o životě s vodou a návratu k přirozené krajině“. Čtenářům portálu Naše voda nabízíme v předstihu ukázky z jednotlivých kapitol.

Kapitola 5 – Nové počasí, autor textu Václav Cílek

Atlantský oceán se celkově otepluje mnohem méně a z přirozených příčin se očekává spíš mírné ochlazení. Jenže schází zkušenost, jaké následky může mít rychlé oteplení polárních oblastí. Nedá se dokonce ani vyloučit celkové ochlazování střední Evropy, protože ledovce tají tak rychle, že sladká voda může zablokovat oceánské proudy, které na sever přenášejí teplo z tropů a subtropů. Rovněž sluneční aktivita je a další cyklus nejspíš zůstane slabá. Ale i kdyby se střední Evropa jako celek ochlazovala, tak to příliš neovlivní rostoucí teploty ve Středozemí v dosahu Sahary a občasné přelévání horkého vzduchu přes Karpaty a Alpy.

Modely navíc ukazují, že světový oceán přijal tolik tepla, že jeho úplné zpětné vyzáření by trvalo asi sto let. Podle mého názoru – a to i když budu počítat s modely ochlazování – je proto nejméně 80% pravděpodobnost, že další jedno až dvě desetiletí budou epizody přívalových dešťů občas pokračovat, vracet se na stejná místa, kde se již vyskytly a prosazovat se i dál na sever. Asi se tak nebude dít každý rok, protože i mohutné vlny veder podobně jako povodně mají tendenci opakovat se zhruba v desetiletých intervalech, které odpovídají slunečním cyklům.

Ze všech těchto dílem nejistých, dílem jen na odhadu pravděpodobnosti založených prognózách vyplývá, jak důležité je při plánování sídel myslet na způsob, jak zacházet s vodou – jak ji zachycovat, zpomalovat přívalové vlny a šetřit šedou vodu na horké letní dny. Dnes dobrovolná opatření, se již záhy mohou stát nejenom povinností předepsanou nějakou evropskou vyhláškou, ale přímo nutností vyplývající z lokálního nedostatku či naopak jindy nadbytku vody.

Při typickém přívalovém dešti spadne za hodinu 7-25 mm srážek. Ty se naskládají v rychle,  někdy již během 2-3 minut, nastupující povodňové vlny. Praktické manuály pro přežití zdůrazňují, že k tomu, aby vám proud vody podtrhl nohy a pak vás umlátil o dlažbu, stačí výška proudu dosahující těsně pod kolena. Automobil začíná plavat při výšce vody nějakých 60 cm. V USA se polovina utonutí odehraje v automobilech, kde lidé věří falešnému bezpečí a neuvědomí si sílu proudu. Typická smrtelná situace se odehraje tak, že řidič či řidička se snaží projet sníženým místem, kde je proud silnější a voda je odnese. Z regionálního hlediska je podstatné, že existují „hot spots“, tedy místa, kde jsou přívalové deště častější a mají tendenci se opakovat, protože do určité míry závisí na charakteru reliéfu. Kdybych si kupoval nový dům, poptal bych se na místní historii povodní, vichřic a přívalových dešťů. Skoro všechno z této statě můžete zapomenout, ale ne údaj, že pro chodce začíná vážné nebezpečí při výšce vody těsně pod kolena a pro automobil při zhruba 60 cm.

Zdroj: Krajina a voda, autor Václav Cílek, ilustrace: Marie Kohoutová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Vodovody a kanalizace