Exkluzivně na Naší vodě: Ukázky z publikace Krajina a voda II

20. října 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Cílek kniha II - 01.02_Erozní_krajina_bez_vody_-_kopie

V průběhu listopadu letošního roku spatří světlo světa unikátní publikace s názvem „Krajina a voda“, kniha „o životě s vodou a návratu k přirozené krajině“. Čtenářům portálu Naše voda nabízíme v předstihu ukázky z jednotlivých kapitol.

Kapitola 1 – Voda – nejsložitější ze všech jednoduchých látek, autor textu: Jan Rohovec

Příspěvek vodní páry ke skleníkovému efektu planety (vyjádřený např. jako procento z celkové pohlcené energie v atmosféře) je velmi veliký, činí až 70 procent, určitě silně převažuje nad příspěvkem např. oxidu uhličitého, tolik diskutovaného v kontextu globálního oteplování. Množství vodní páry v atmosféře, její rozložení vzhledem k povrchu planety, a stupeň kondensace na vodní kapky mraků představují účinné, vzájemně provázané mechanismy pro ohřev či chlazení atmosféry. Zpětné vazby mezi množstvím vody v atmosféře jsou zřetelně komplikované, neboť kapky vody přítomné jako oblaka v atmosféře naopak fungují jako účinná zrcadla. Jeden závažný rozdíl tady však je – průměrná molekula vodní páry vydrží v atmosféře asi deset dní, ale molekula oxidu uhličitého déle jak století. Nebezpečí oxidu uhličitého není jenom v tom, že prostřednictvím skleníkového jevu zvyšuje povrchovou teplotu planety, ale hlavně v tom, že za vyšší teploty se odpaří víc vody a vodní pára oteplování dál zesílí.

S jistým sarkasmem lze tvrdit, že za antropogenní příspěvky ke globálnímu oteplování může vodní pára. Její využití v parních strojích jako pracovní látky bezprostředně odstartovalo průmyslovou revoluci. Právě výroba páry, nejprve na normálním tlaku, posléze vysokotlaké, pro pohon parních strojů, založená na rozsáhlém spalování uhlí, vedla k uvolňování zvýšeného množství oxidu uhličitého do atmosféry a tím ovlivnění tepelné rovnováhy planety. Teoretické pochopení principů, na kterých pracuje parní stroj, a zákonitostí přeměny energie tepelné na mechanickou práci, vedlo k rozsáhlému rozvoji termodynamiky jako samostatného fyzikálně-chemického oboru. Rovněž konstrukční vývoj parního stroje, poznatky spojené s výrobou jednotlivých součástí a konstrukce bezpočtu technických výrobků parním strojem poháněných předznamenávaly pozdější rozvoj techniky založené na spalovacích motorech. Jedno okřídlené rčení z oboru termodynamiky tvrdí, že věda vděčí parnímu stroji za více, nežli parní stroj vědě (Lawrence Joseph Henderson, 1917).

Zdroj: Krajina a voda, text: Jan Rohovec, foto: Publikace Krajina a voda (krajina bez vody)

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině