Emise oxidu uhličitého brání nástupu doby ledové

22. ledna 2016 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

Země v době ledové

Ačkoli klimatologové na celém světě vyzývají ke snížení emisí oxidu uhličitého s cílem zabránit růstu teplot na naší planetě, brání ve skutečnosti oxid uhličitý nástupu doby ledové. Píše o tom populárně-vědecký server osel.cz.

Vývoj klimatu během ledových dob je komplikovaný, nesmírně zajímavý a očividně životně důležitý pro celé lidstvo. Bohužel ale stále ještě plně nechápeme mechanismy, které vedly ke spuštění cyklů ledových dob a které ovlivňují komplikovaný průběh klimatu během jednotlivých dob ledových a meziledových. Klimatičtí vědci rozmanitého vyznání se shodnou, že významnou roli zřejmě hrají změny oběžné dráhy Země (známé jako Milankovičovy cykly), změny složení atmosféry (samozřejmě včetně skleníkových plynů), pohyb tektonických desek, který kriticky ovlivňuje atmosférické i mořské proudění, cykly sluneční aktivity, změny v systému Země-Měsíc, a také katastrofické dopady meteoritů a mohutné sopečné erupce. Otázkou ale zůstává, které z těchto faktorů jsou klíčové, jaké jsou mezi nimi vztahy, a jestli nepřehlížíme něco podstatného. Podstata mechanismu ledových dob nám každopádně zatím uniká, takže nejsme s to věrohodně předpovědět další vývoj.

V čerstvém čísle časopisu Nature se ale objevil pozoruhodný článek, který nám nabízí naději. Andrey Ganopolski z německého Potsdam Institute for Climate Impact Research (PIK) a jeho kolegové v něm tvrdí, že se jim možná povedlo rozkrýt mechanismus v pozadí ledových dob. Vsadili si na ozářenost severských oblastí planety Sluncem spolu s koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře, a domnívají se, že právě tato kombinace vysvětluje posledních osm dob ledových. Podle Ganopolskiho a spol. to funguje tak, že za sníženého letního ozáření severských oblastí, v kombinaci se sníženou hladinou oxidu uhličitého, dochází k rychlému zaledňování kontinentů severní polokoule, které nevybíravě ukončí dobu meziledovou.
Ganopolskiho tým si to nasimuloval a tvrdí, že další doba ledová měla začít někdy před počátkem průmyslové revoluce, která odstartovala v průběhu osmnáctého století. Ale nezačala. Prý za to mohla relativně vysoká koncentrace oxidu uhličitého a parametry oběžné dráhy Země. Ganopolski a spol. na základě svých simulací předpovídají, že i bez lidského vlivu by nedošlo k podstatnému růstu kontinentálních ledovců přinejmenším několik tisíc let. Pokud se lidstvu podaří i do budoucna udržet emise oxidu uhličitého, tak prý příští doba ledové nepřijde dřív, než za sto tisíc let.

Ganopolskiho studie má svá slabá místa a očividně se fixuje na oxid uhličitý, aniž by nějak podstatně řešila příčiny spuštění cyklu ledových dob, kolísání klimatu během dob ledových a meziledových nebo vztah oxidu uhličitého k ostatním faktorům, které tvarují výsledné klima. Jednotlivé doby meziledové se navzájem poměrně hodně liší a mají společné prakticky jenom jedno – po každé z nich nakonec přišel led. Všichni bychom měli ohlídat, aby odpůrci oxidu uhličitého nepřiškrtili emise tohoto neprávem zavrženého plynu přespříliš – všem nám totiž podle všeho zachraňuje životy. Jak se doba ledová jednou rozjede, a nástupy ledových dob bývají velice rychlé, tak bude pozdě.

Zdroj: www.osel.cz (redakčně kráceno), primární zdroj: Potsdam Institute for Climate Impact Research 13. 1. 2016, Nature 529: 200-203, Wikipedia (Ice age)., foto: Země v době ledové, autor: Ittiz / Wikimedia Commons.

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy