Budiž voda – I: Úcta k vodě jako součást národní kultury

Aktualizováno 28. listopadu 2016 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Nápoje a voda v potravinách

budiz-voda-filtracni-zavod-eshkol

Již za několik dní obohatí knižní trh v ČR publikace „Budiž voda“, která popisuje izraelské zkušenosti s nakládáním s vodou a využitím vody. Portál Naše voda přináší pro zájemce seriál krátkých ukázek z jednotlivých kapitol.

………K šetrnému přístupu k vodě zdaleka nevybízejí jen dětské říkánky. Jde o neoddělitelnou součást školních osnov, které se podobně jako Ayina matka snaží dětem vštípit do hlavy, že každý musí s vodou zacházet zodpovědně, přičemž jim zároveň poskytují praktické návody, jak na to. Ayina matka sama svědomitě vodou šetřila, ovšem školy vedou děti k tomu, aby zásadám osvojeným ve škole učily také své rodiče. V hodinách věnovaných osobní hygieně se izraelské děti učí, že se mají sprchovat a čistit si zuby. Tomu se učí děti v podobných hodinách všude na světě. V Izraeli je ovšem součástí výuky ještě něco navíc: děti se učí, jak přitom spotřebovat co nejmenší množství vody. Šetření vodou je odpovědností každého a všech. Stejně tak všichni nesou společnou odpovědnost za vzdělávání a výchovu, které k šetrnému zacházení vedou.

………..Izraelci nejsou žádnými fanatiky, kteří by nemysleli na nic jiného, než jak někde ušetřit kapku vody. Spíše zde vládne všeobecné přesvědčení, že vody je třeba si vážit a nelze ji brát jako samozřejmost. Tento přístup částečně pramení z faktu, že většinu území Izraele tvoří poušť a zbytek pak polopouště. Problémy se suchem jsou poměrně časté. Přesto nemůžeme úctu, jakou Izraelci k vodě chovají, ani jejich zvýšenou citlivost pokud jde o zacházení s vodou vysvětlovat výhradně fyzickými charakteristikami prostředí, v němž žijí.

……….Vodu jako téma používají také přední izraelští spisovatelé, ať už metaforicky nebo explicitně. V novele Early in the Summer 1970, jejímž autorem je A. B. Yehoshua, představuje voda motiv procházející celým dílem. Sucho je synonymem selhání komunikace, poušť symbolizuje neplodnost a smrt. Obdobně Amos Oz v románu Můj Michael z roku 1968, popisujícím život v Jeruzalémě v období padesátých let, používá déšť jako symbolický prvek. Déšť a intimita se vyskytují paralelně, k literárnímu efektu je využito i očekávání deště. Z nedávné doby je zde kniha izraelského spisovatele Assafa Gavrona, jehož dystopický, futuristický román Hydromania popisuje život v Izraeli v roce 2067. Voda a déšť v něm představují klíčové zápletky a prostředky umožňující vylíčit, co se stane, když lidé ztratí kontrolu nad tímto nepostradatelným přírodním zdrojem.

……….Izrael vyjadřuje svůj respekt k vodě dokonce i na bankovkách a poštovních známkách. Na pětišekelové bankovce, která už dnes není v oběhu (měla hodnotu zhruba jednoho amerického dolaru v dnešních cenách) byl vyobrazen izraelský ministerský předseda Levi Eškol. Na rubu bankovky byl Národní rozvaděč vody – projekt, v němž Eškol sehrál klíčovou roli. Obdobně celá řada izraelských poštovních známek oslavuje vodní téma a projekty, od technologických inovací umožňujících lepší využívání vody přes milníky ve vývoji moderní infrastruktury až po dávné vodní systémy používané v Zemi izraelské.

Zdroj: „Budiž voda“ foto: K ochraně zásob pitné vody před nejrůznějšími hrozbami využívá Izrael nejmodernějších monitorovacích a fitračních systémů. Na obrázku je filtrační závod Eshkol Filtration Plant nedaleko Nazaretu, ve kterém se čistí veškerá voda z izraelských zvodní i z Galilejského jezera.

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace