Bobři vykáceli u Třebíče jeden říční břeh

22. ledna 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Čtyřicet popadaných stromů zůstalo po rodince bobra evropského u řeky Jihlavy mezi Třebíčí a Vladislaví. Informoval o tom Znojemský deník.

Na pařezech a zbytcích kmenů jsou patrné zřetelné stopy od velkých bobřích zubů. Kromě kmenů silných jako paže dospělého člověka si několikačlenná skupinka troufla také na stromy o průměru až 40 centimetrů. Bobří práce se projevila po celé délce téměř kilometrového úseku mezi Táborským mlýnem a železničním viaduktem.

Odklízení popadaných stromů v minulých dnech dokončili zaměstnanci Povodí Moravy. Na místě pracovali od začátku minulého týdne.  Pouze jeden z kmenů zasahoval přímo do řeky, ostatní byly na břehu,“ řekla mluvčí povodí Gabriela Tomíčková. Na popadané stromy upozornil odbor životního prostředí třebíčské radnice. „Nám to bylo oznámeno minulý týden. Tuto skutečnost jsme následně předali správci vodního toku, v jehož kompetenci je údržba břehových porostů,“ vysvětlil vedoucí Odboru životního prostředí Městského úřadu v Třebíči Pavel Vosátka. Škody na porostu dosáhly podle Tomíčkové asi jednoho tisíce korun. „V okolí Třebíče je to první takový případ. O dalších lokalitách nevíme,“ poznamenala.

Nejčastěji se bobři evropští na Třebíčsko dostávají proti proudu řeky Jihlavy. A právě středně velké vodní toky jim vyhovují. „Bobři mají tendenci zvedat vodní hladinu. Potom samozřejmě hrozí její vylití z břehů a zaplavení okolních pozemků,“ upozornil vedoucí krajského střediska ochrany přírody Václav Hlaváč. „Nejrizikovější ale je, když obsadí rybníky,“ dodal.

Na našem území bobra lidé definitivně vyhubili v roce 1876. Na přelomu 19. a 20. století přežíval v celé Evropě jen na několika málo místech. Dnes jsou jeho počty na vzestupu. „Třebíčsko nevyjímaje,“ podotkl Vosátka. Kromě lokality u soutoku řeky Jihlavy a Klapovského potoka mezi Třebíčí a Vladislaví byl pozorován také nedaleko Slavic, Trnavy a početně také obsadil tok řeky Rokytné.

Krom poškození dřevin nebo zaplavení pozemků mohou bobři negativně působit na stabilitu hrází, silničních či železničních staveb, a dokonce i na kvalitu pitné vody. Přítomnost největších tuzemských hlodavců může mít ale také pozitivní efekt. „Bobr je schopen poměrně účinně zrevitalizovat dříve technicky nešetrně upravené úseky vodních toků, vytvářet tím mokřady a zvyšovat pestrost současné krajiny,“ líčil mluvčí Ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.

Zdroj: Znojemský deník, ilustrační foto Povodí Moravy

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství