Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích.

„Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata, a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty stíhají regenerovat, prostřednictvím kořenů čerpat dostatek živin a vody a dodávat do půdy organické látky, které podporují její oživení. Takto přispívají k tvorbě půdní organické hmoty, která úzce souvisí s retencí vody,“ popisuje Eva Kaštovská proces, který stojí za dlouhodobou udržitelností pastevních ekosystémů.

I na vrcholu léta tak bývá vegetace na pastvinách velkých kopytníků vitální. „Pastva přirozeně propojuje potřeby rostlin s aktivitou půdních mikroorganismů. Pozorovali jsme zlepšený příjem živin – především dusíku, ale i fosforu, u spásaných porostů. Tyto těsnější vazby podle nás podporují samoregulaci systému a jeho schopnost pružně reagovat na změny v prostředí, včetně extrémů počasí, jako jsou sucha,“ zdůrazňuje Eva Kaštovská.

Přirozená pastva velkých býložravců má tak v České republice velký potenciál pomáhat se zadržováním vody v krajině, které se s postupující klimatickou změnou stává v tuzemsku stále větším problémem. „Velcí kopytníci přinášejí do ochrany přírody několik významných výhod. Kromě zadržování vody v krajině a obnovy půd je to také podpora biologické rozmanitosti, ukládání uhlíku do půdy nebo snižování rizika požárů v přírodě. Právě proto je tento přístup v ochranářsky vyspělých zemích západní Evropy stále oblíbenější. I s ohledem na finanční efektivitu tohoto řešení,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.

Celoroční přirozená pastva neboli trofický rewilding, se stále častěji využívá k péči o otevřenou krajinu. Tento přístup má potenciál zmírnit ztrátu biodiverzity a změny klimatu. Výzkum jihočeských vědců v rámci projektu „Pastva velkých kopytníků jako nástroj ochrany přírody a krajiny: Biodiverzita a ekosystémové služby“ (SS03010232) financovala Technologická agentura České republiky (TAČR) v rámci programu program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život.

Na podporu projektů ochrany přírody může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz

Zdroj a foto: Česká krajina