Populace běžných druhů ptáků reagují na změny klimatu stejně výrazně v Evropě i USA. Dokládá to studie mezinárodního týmu vědců, kterou v těchto dnech otiskl prestižní vědecký časopis Science.

Zatímco zejména teplomilným druhům změny klimatu prospívají a jejich populace narůstají, počty některých chladnomilnějších druhů se snižují. Na výzkumu pod vedením specialistů z Durham University ve Velké Británii se podíleli i čeští výzkumníci z České společnosti ornitologické, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Analýzy dat ze sčítání ptáků za období let 1980 až 2010 ukazují, že klima má podobný vliv na ptáky na obou od sebe vzdálených kontinentech. Mezi druhy, u nichž nacházíme výrazný vliv změny klimatu, jsou i běžné druhy vyskytující se v parcích, zahradách a lesích, jako například střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) v Evropě či drozd stěhovavý (Turdus migratorius) v USA. Autoři studie shromáždili údaje o změnách početnosti 145 ptačích druhů v Evropě a 380 druhů v USA. Podle nároků jednotlivých ptačích druhů na klima je rozdělili na ty, které by probíhající změnou klimatu měly být ovlivněny pozitivně, a na ty, které by měly reagovat negativně.

„Zjistili jsme, že populační trendy se mezi těmito dvěma skupinami druhů skutečně liší. Například vlha pestrá (Merops apiaster) či cetie jižní (Cettia cetti), tedy druhy s centrem rozšíření v teplejších jižních částech Evropy, se v poslední době šíří a přibývají. Naopak chladomilnější evropské druhy, jako například sýkora lužní (Parus montanus) či pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla) ubývají,“ uvedl jeden z autorů a koordinátor programu Pan-European Common Bird Monitoring Scheme Petr Voříšek z olomoucké katedry zoologie a ornitologické laboratoře a České společnosti ornitologické.

Rozdíly v trendech početnosti jsou patrné i v rámci jednotlivých druhů a v různých částech jejich areálů rozšíření: například střízlík se rozšiřuje v severnějších oblastech, kde přibývá i mírnějších zim, a ubývá v jižněji položených zemích, kde zaznamenáváme teplejší a sušší klima v letním období. Podobně v USA drozd stěhovavý ubývá v jižních státech jako třeba Mississippi či Louisiana, ale přibývá v centrálně a severněji položených státech jako například v Severní a Jižní Dakotě.

Autoři ve svých analýzách zohlednili i další faktory, které mohly ovlivnit pozorované změny početnosti ptačích druhů. Jde například o velikost těla, typ prostředí, v němž se daný druh vyskytuje, či migrační chování. Tyto faktory sice vliv mají, nicméně jejich dopad se neliší významně mezi skupinou druhů zvýhodněných a znevýhodněných změnou klimatu. Změna klimatu je tedy hlavním faktorem vysvětlujícím rozdíly mezi oběma skupinami druhů.

„Pokud by se neprojevoval vliv změny klimatu, mohli bychom očekávat, že průměrné populační trendy druhů v obou skupinách budou stejné. Zjištěné rozdíly však ukazují, že probíhající změna klimatu zvýhodňuje jednu skupinu druhů před druhou,“ sdělil další z autorů studie Philip Stephens z Durham University.

Jeho kolega John Sauer, který zastupuje americkou část výzkumného týmu, ocenil kvalitní soubory dat, jež mohli vědci využít. „Máme obrovské štěstí, že disponujeme takovým množstvím a kvalitou informací o početnosti ptáků z programu North American Breeding Bird Survey, který poskytuje data již od roku 1966, a podobně kvalitním souborem dat z Evropy,“ řekl.

Podle Petra Voříška studie opakovaně potvrzuje obrovský význam projektů občanské vědy (tzv. citizen science). „Ukazuje, že i v době nejmodernějších technologií dokáží nadšenci vybavení jen dalekohledem, zápisníkem a znalostmi ptáků přinést zásadní poznatky pro vědu a ochranu přírody.“

Studie by nemohla vzniknout bez příspěvku tisíců dobrovolných spolupracovníků – amatérských ornitologů – sčítajících ptáky pomocí standardizovaných metod po dlouhou řadu let. Jejich úsilí koordinuje v Evropě organizace European Bird Census Council (EBCC, www.ebcc.info) prostřednictvím programu Pan-European Common Bird Monitoring Scheme (PECBMS, www.ebcc.info/pecbm.html), v USA pak organizace U.S. Geological Survey.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

5.4.2016 13.44, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství