Dva skleníky na rajčata, každý o rozloze jednoho hektaru, chce vybudovat akciová společnost Úsovsko v Třeštině na Mohelnicku – jak ale informuje deník Mladá fronta DNES, řada místních lidí je ale proti, obávají se výrazného nárůstu dopravy i noční záře ze skleníků, která je připraví o tmu.

Zemědělci obavy mírní a odkazují na zkušenosti z Haňovic na Olomoucku, kde už podobné skleníky přes rok mají a vše funguje bez problémů. „Lidé mají strach z většího dopravního zatížení, protože technika musí jezdit přes obec, a obávají se i světelného smogu,“ řekl starosta Třeštiny František Laštůvka. „Nechceme, aby tady v noci bylo jako ve dne,“ potvrzuje obavy jeden z obyvatel obce, který si nepřál uvést své jméno.

Šéf společnosti Úsovsko Jiří Milek zdůraznil, že projekt je zatím ve stadiu úvah a bude se snažit lidem vše vysvětlit. „Je to cesta, jak využít zbytkové teplo z naší bioplynové stanice,“ uvedl Milek. „Obavy rozhodně nejsou na místě. Doprava nijak výrazně nenaroste a světelný smog se dá řešit kvalitním zastíněním,“ dodal.

Projekt podobného rozsahu už od roku 2016 funguje v Haňovicích u Litovle, kde tamní zemědělské družstvo je schopné vyprodukovat ve sklenících o ploše tří hektarů až 800 tun rajčat ročně. Jeden využívá pouze denního světla, druhý má umělé osvětlení včetně automatického stínění, aby světlo neunikalo do okolí. „Mohu říct, že skleníky jsou nejméně problémovou stavbou v obci. V noci jeden trochu svítí, ale díky účinnému stínění uniká do okolí jen minimum světla. Přitom z nočního svitu ze skleníků měli lidé největší obavy,“ sdělil starosta Haňovic Arnošt Vogel. Dodal, že jediné, co se místním na sklenících nelíbí, je jejich velká rozloha.

Družstvo při stavbě v loňském roce využilo nejmodernějších technologií. „Vedle snahy o co nejjednodušší a nejefektivnější obsluhu jsme se snažili maximálně snížit negativní dopady na život v obci, což se myslím podařilo,“ přidal předseda družstva Václav Kuba. Automatizované je jak vytápění, zavlažování a hnojení, tak stínění před nočním únikem světla do okolí. Rajčata se zde pěstují tzv. hydroponickým způsobem ve speciálním kokosovém substrátu. Rostliny dorůstají výšky až 10 metrů a plody se sklízejí z vysokozdvižné plošiny. První cherry rajčata z Haňovic se dostala do obchodů loni v prosinci.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – Olomoucký kraj, ilustrační foto archiv Naše voda (skleníky Haňovice)

 

5.6.2017 7.46, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Statistiky a kauzy