25. 9. 2021

4.8.2021 10.34, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Zdravotní stav lesů se v roce 2020 zlepšil, z dřevin je na tom nejlépe buk

Hodnocení zdravotního stavu lesa se v České republice provádí od roku 1986. Vitalita stromů je charakterizována především stupněm defoliace, tedy odlistěním v porovnání se zdravým jedincem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Defoliace je způsobena celou řadou škodlivých faktorů biotického i abiotického původu.

Zdravotní stav stromů se hodnotí na monitoračních plochách, jež jsou součástí evropského Mezinárodního kooperativního programu sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy, zkráceně ICP Forests. Program ICP Forests představuje jeden z nejdůležitějších evropských systémů kontroly lesních ekosystémů. Snaha o důsledné a koordinované monitorování stavu lesů na evropské úrovni byla vyvolána prudkým zhoršením zdravotního stavu lesa v evropských zemích na počátku 80. let 20. století následkem výrazného dlouhodobého škodlivého účinku znečištění ovzduší.  V nadmořských výškách od 150 m do 1100 m se hodnotí každým rokem přibližně 10 tisíc stromů, reprezentujících 28 druhů lesních dřevin různého věku.

U hospodářsky nejvýznamnějších jehličnatých druhů, borovice a smrku, měl vývoj společné defoliace u porostů starších než 59 let v letech 1986–2020 výrazně odlišnou dynamiku. Koncem 80. let došlo k prudkému nárůstu defoliace, v 90. letech se zhoršování zdravotního stavu zpomalovalo a po roce 1999 se defoliace zvyšovala jen velmi mírně. K výraznějšímu nárůstu zastoupení silně poškozených stromů (defoliace > 60 %) dochází opět až v letech 2015–2019. V roce 2020 pak nastal jeho zřetelný pokles.

V letech 1986–2020 dosáhla průměrná hodnota defoliace smrku a borovice výrazného kulminačního bodu v roce 1992. Následovala stagnace, v roce 1996 průměrná defoliace těchto dřevin opět stoupla a dosáhla maximální hodnoty (smrk 33,9 %, borovice 38,3 %).

U smrku po krátkodobém zlepšení a poklesu defoliace dochází počínaje rokem 1999 k jejímu velmi mírnému zvýšení, v období let 2004–2008 stagnuje a v následujících letech až do roku 2014 defoliace smrku velmi mírně klesá. Od roku 2015 se defoliace u smrku opět zvyšuje, stoupá podíl stromů se silnou defoliací (nad 60 %) ve starších porostech. Výrazně se projevuje sucho a kůrovcová kalamita. V roce 2020 dochází u smrku ke zřetelnému poklesu zastoupení stromů se silnou defoliací.

U borovice je od druhé poloviny 90. let zřetelný dlouhodobý plynulý vzestup defoliace, který se zvýraznil prudkým nárůstem podílu silně defoliovaných stromů počínaje rokem 2015. V roce 2020 zastoupení silné defoliace u borovice pokleslo.

U listnatých porostů starších než 59 let je dlouhodobý vývoj defoliace v porovnání s jehličnany odlišný. V období 1991–2020 dosáhla defoliace listnáčů nejvyšší úrovně v roce 1993 (dub 43,0 % a buk 22,5 %), v dalších letech klesala až na nejnižší úroveň v roce 1998 (dub 27,8 % a buk 14,6 %). Následoval zřetelný vzestup defoliace do roku 2000. Poté do roku 2019 defoliace starších listnáčů s menšími výkyvy velmi mírně stoupala. V roce 2020 se tento vzestup zastavil. Mezi jednotlivými druhy jsou ale významné rozdíly.

Defoliace dubu má větší rozkolísanost a také výrazně vyšší úroveň než defoliace buku. Počínaje rokem 1999 je u dubu patrný dlouhodobý stoupající trend defoliace s výjimkou roku 2013, kdy dochází ke krátkodobému zlepšení. Další zřetelný pokles defoliace nastává v roce 2020.

U buku je od roku 2002 s nevýznamnými výkyvy patrný velmi mírný dlouhodobý klesající trend defoliace. V roce 2020 dochází u buku naopak k mírnému zvýšení defoliace. Buk má také po celé období sledování ze všech druhů dřevin nejvyšší procento zdravých jedinců, v průměru kolem 20 %.

Mladší porosty (do 59 let) jehličnatých i listnatých dřevin dosahují v porovnání se staršími porosty všeobecně nižších hodnot defoliace. Nejvýraznější je tento rozdíl u smrku a naopak nejméně výrazný je u borovice.

Mladší jehličnany vykazují v dlouhodobém trendu nižší defoliaci než porosty mladších listnáčů. U starších porostů (než 59 let) je toto srovnání opačné, starší jehličnany mají výrazně vyšší defoliaci než porosty starších listnáčů. Borovice má u obou věkových kategorií zásadní podíl na vyšším procentu defoliace za skupinu jehličnanů.

V období 1998–2008 defoliace u mladších jehličnanů mírně stoupala, od roku 2009 ale zřetelně klesala. Počínaje rokem 2012 se tento pozitivní trend u mladších jehličnanů zastavil a až do roku 2019 se defoliace velmi mírně zvyšuje. V roce 2020 se defoliace u mladších jehličnanů naopak výrazně snížila.

U mladších listnáčů v období 1998–2008 defoliace výrazněji stoupala. Počínaje rokem 2009 až do roku 2014 defoliace s menšími výkyvy klesala. Od roku 2015 defoliace mladších listnáčů opět mírně stoupala. V roce 2020 se defoliace u mladších listnáčů, podobně jako u jehličnanů, naopak výrazně snížila.

V roce 2020 se zdravotní stav jehličnanů mírně zlepšil. U dubu došlo ke zřetelnému zlepšení, u buku naopak k mírnému zhoršení.

Přestože imisní zátěž výrazně poklesla již od poloviny 80. let, lesní porosty stále vykazují vysokou míru defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi.

Lesní porosty reagovaly na pozitivní změny prostředí výrazným poklesem defoliace v polovině 90. let. Pozitivní změny ve struktuře defoliace a zdravotním stavu v letech 2010–2014 u starších porostů smrku a dubu se projevily jako krátkodobé. Na zastavení kladného vývoje měly nepochybně zásadní vliv i klimatické excesy (sucho a vysoké teploty ve vegetačním období), ke kterým docházelo v letech 2015–2019, a podkorní hmyz.

V roce 2020 mělo vegetační období v porovnání s předchozími léty výrazně příznivější průběh a nepochybně posílilo celkovou vitalitu lesních porostů. Přesto lokálně dál pokračuje odumírání lesních dřevin v důsledku působení výrazného sucha v předcházejících letech a v nemalé míře i dále pokračujícím kalamitním šířením podkorního hmyzu nejen u smrku, ale i borovice.

Podrobné informace o zdravotním stavu lesů najdete v publikaci Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2021, která je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2021/06/ZOL_Suppl_2021.pdf

VÚLHM, ilustrační foto Jan Liška

 

4.8.2021 10.34, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

NAUČNÁ STEZKA KLADSKÁNAUČNÁ STEZKA KLADSKÁ
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<< Září 2021 >>
PÚSČPSN
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3