Skrze podporu exportu dotuje česká vláda ve světě řadu kontroverzních projektů, které porušují lidská práva nebo vypouštějí značné množství skleníkových plynů, čímž se podílejí na prohlubujících se klimatických změnách. Píše o tom ekologický server memza.cz.

Právě český průmysl je zodpovědný za řadu těžebních a energetických projektů v rizikových zemích, které by se bez garancí z veřejných rozpočtů neuskutečnily. Podobné praktiky by mohlo omezit nové opatření Evropské komise, která po vzoru USA zvažuje zrušit podporu vývozu uhelných elektráren. Státní podpory exportu probíhají skrze exportní kreditní agentury, které poskytují vládami jištěné úvěry, garance a pojištění, aby zajistily obchodní transakce v rozvojových státech či v zemích, které jsou považovány za politicky příliš riskantní pro běžné investice. Exportní kreditní agentury by proto měly být součástí širšího kontextu státní politiky, ale často právě exportní dotace demonstrují nekonzistentnost vládních politik.

Přestože jsou snahy omezit emise skleníkových plynů zaneseny do vládních opatření všech rozvinutých států, exportní kreditní agentury podkopávají snahy těmto závazkům dostát. Celosvětově přivádí právě státní podpora exportu nejvíce financí do projektů fosilních paliv.

Financování fosilních paliv dotováním exportu demonstruje podpora výstavby uhelné elektrárny Sasan v Indii americkou kreditní agenturou Ex-Im Bank nebo projekt uhelné elektrárny Kusile v JAR podpořený třemi exportními kreditními agenturami – německou Euler Hermes, francouzskou COFACE a americkou Ex-Im Bank. Pokud budou Sasan a Kusile postaveny, zařadí se mezi největší uhelné elektrárny světa. Dohromady by vypouštěly 56,9 milionů tun oxidu uhličitého ročně, což by bylo šestkrát více, než kolik ročně vypustí největší česká uhelná elektrárna Prunéřov.

Podobně je zahraničním exportem podporována těžba fosilních paliv. Podpora mořských ropných plošin brazilské státní společnosti Petrobras zajišťuje britská exportní kreditní agentura UKEF. Ropa má být čerpána z téměř dvou tisícimetrové hloubky. Jedná se o riskantní projekt, který by mohl skončit podobně jako havarovaná plošina Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Kromě klimatu mají některé podporované projekty fosilních paliv negativní důsledky v podobě porušování lidských práv. To je případ ropovodu Baku-Tibilisi-Ceyhan, který Amnesty International označila za „koridor bez lidských práv“.

Bez viny není ani Česká republika, která se skrze svou Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) zaručila za úvěr na modernizaci ropné rafinerie ruské těžařské společnosti Gazprom. Celkový úvěr na 258 milionů EUR splatný do deseti let byl vůbec prvním úvěrem jištěným exportní kreditní agenturou, který kdy Gazprom získal. Dalším vývozním odvětvím, které se v Česku těší výrazné státní podpoře, je energetika. EGAP pojistila za posledních pět let energetické projekty v souhrnné hodnotě 90 miliard korun. Málo efektivní uhelné zdroje energie se na této sumě podílely zhruba čtvrtinou, takže díky české státní podpoře vyrostou v Turecku uhelné elektrárny Adularya a Elbistan.

Uhlí je z hlediska emisí nejméně výhodné fosilní palivo, protože se při jeho spalování uvolňuje dvakrát více oxidu uhličitého oproti výrobě elektrické energie ze zemního plynu. Právě proto Evropská komise projednává v čele s Velkou Británií, Belgií a Nizozemím zastavení exportních dotací na uhelné elektrárny. EGAP, která Českou republiku v těchto jednáních zastupuje, je proti jakémukoliv omezení státní podpory vývozu. Protože exportní politika EU je řízena společnými nařízeními, mohla by EGAP, pokud by byla úspěšná, ovlivnit snahy čelit klimatickým změnám v celé unii.

Přestože jsou v současnosti podporou vývozu dotovány především projekty s negativním dopadem na klima, exportní politika může mít potenciálně opačný efekt, protože podporu můžeme poskytnout obnovitelným zdrojům energie. Pokud bychom omezili vývozní dotace uhlí, podpora exportu by mohla sehrát důležitou roli v ochraně klimatu v souladu s mezinárodními závazky. Navíc by to mohlo znamenat také ekonomickou příležitost pro modernizaci českých strojírenských firem, které by mohly více investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů. Již teď nabízí Čína, jedna z prioritních zemí českého exportu, perspektivní trh spojený s obnovitelnými zdroji energie, jejichž rozvoj lze očekávat také v dalších regionech.

Zdroj: www.memza.cz, ilustrační foto Naše voda (těžba uhlí)

 

 

6.4.2016 8.40, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony