Přes 16 000 zástupců vlád, vědců nebo neziskových organizací se schází na mezinárodní konferenci Úmluvy o biologické rozmanitosti v Montrealu.

Jejím cílem je dohodnout celosvětové cíle pro dalších deset let, díky kterým se podaří zabránit dalšímu mizení živočichů a rostlin z volné přírody, nastavit spravedlivější pravidla pro využívání genetického bohatství planety nebo omezit šíření invazních druhů. Konference OSN o biodiverzitě probíhá v době českého předsednictví, které vede jednání jménem celé Evropské unie. „Zdravé a nepoškozené ekosystémy stojí za zhruba polovinou světového HDP. Už jen tenhle jediný argument je snad dostatečně silný, aby ukázal, proč musíme pestrý život na planetě chránit a financovat jeho obnovu. Stejně tak nás druhově bohatá příroda chrání před extrémními dopady změny klimatu, jako jsou sucha, povodně nebo vlny veder,“ vysvětluje ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na prosincovém setkání více než 170 zemí celého světa se bude projednávat především Globální rámec pro biologickou rozmanitost. Ten má pomoct zachování, ale i obnově biodiverzity a ekosystémů na celém světě během příštích deseti let. Obsahuje například požadavek, aby 30 % pevninských a 30 % mořských oblastí bylo zařazeno do chráněných území. O polovinu by se měla snížit míra šíření invazních druhů, vzrůst by měla naopak kontrola tak, aby se eliminovaly nebo omezily jejich dopady.

„Úkolů pro českou delegaci je opravdu mnoho. Především vyjednává jako zástupce EU globální rámcovou dohodu na příští dekádu, což je mimořádně náročné zadání. Vedle toho vedeme jednání s celým světem o financování ochrany, nejen od vlád rozvinutého světa, ale především od soukromého sektoru, který přírodní zdroje využívá. A také o omezování dotací, které naopak přírodě a biodiverzitě škodí,“ vysvětluje Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.

Na financování ochrany druhů by ročně mělo směřovat 200 miliard USD, hlavními plátci by měly být soukromé firmy, vlády by měly garantovat jen menší část. Naopak je potřeba zásadně snížit škodlivé dotace o 500 miliard USD ročně. Dohoda chce také zdůraznit roli přístupů založených na pestré krajině a zdravých ekosystémech při ochraně klimatu. Ty mohou pomoci splnit až třetinu potřebného snížení emisí skleníkových plynů. Ochranu klimatu ale nesmí mít negativní dopady na biologickou rozmanitost, například při pěstování biopaliv v rozsáhlých monokulturách.

Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity – CBD) vznikla v roce 1992 a má tři základní cíle: zachování biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů, které plynou z využívání genetických zdrojů. Smluvní strany jsou povinny inventarizovat a monitorovat biologickou rozmanitost, začlenit koncepty ochrany a udržitelného rozvoje do národních strategií a hospodářského rozvoje a zachovávat domorodé postupy ochrany přírody.

MŽP, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová