Momentálně zatopené centrum Benátek není zrovna dobrým příkladem působení klimatických změn, ale spíše ničivých důsledků neřízeného cestovního ruchu a k zástavbě nešetrné infrastruktury. Připomíná to portál ekolist.cz.

V posledních dekádách se tu totiž změnila charakteristika turismu a turistů: výrazně přibylo těch, kteří se do města dopravují na palubách výletních lodí. Kvůli nim došlo k prohloubení laguny a zvýšení splavnosti kanálů, které teď ohrožují město záplavami, jak se lze dočíst v Environmental Justice Atlas.

Roční odhad počtu turistů, kteří do Benátek zavítají, silně kolísá v závislosti na zdroji informace. Ať už budeme brát v potaz extrémně nízkých 14 milionů, přes střízlivých 27 až po přeexponovaných 55 milionů, výrazně narůstá procento těch, kteří se do centra dopravují na palubě výletních lodí. Ekonomický přínos jejich „lodních“ návštěv byl v roce 2015 vyčíslen na 150 milionů eur, což není zrovna málo. Jedná se o nejdynamičtěji rozvíjející se sektor zdejšího cestovního ruchu, za posledních deset let je „lodních“ turistů více o 400 %. Pro Benátky (s 260 000 stálými obyvateli v centru) znamenají turisté peníze, a proto se do rozvoje infrastruktury pro kapacitní přísun výletníků investuje násobně více, než do udržování historických památek.

Více velkých lodí, více turistů!

Něco o tom vypovídá i zvětšující se velikost výletních lodí, kotvících na dohled Benátek. Zatímco v roce 1970 způsobila senzaci 18 000 tun vážící Song of Norway, s tisícovkou pasažérů na palubě proplouvající kolem náměstí, od roku 2013 jsou městem „regulovány“ lodě nad 96 000 tun. Ročně jich je kolem 5-6 stovek. Do zátoky Sv. Marka se pochopitelně dostanou i větší, ovšem za příplatek. V praxi tak město udržuje jen minimální kontrolu nad tím, jak velké lodě se až k centru dostanou. Na místě je pochopitelně otázka, jak se vůbec mohou tak velké lodě v mělké laguně pohybovat? Může za to čilá stavební aktivita města, které počínaje šedesátými lety minulého století začalo v Laguně intenzivně prohlubovat a pročišťovat splavné koridory pro velké lodě.

Typickým příkladem může být tzv. Canale dei Petroli, 100 metrů široký a 12 metrů hluboký, napojující trasy velkých lodí na přístav Marghera. Jeho vybudování výrazně přispělo k erozi splavných kanálů v centru, stejně jako k narušení základů budov. Výsledek? Zatímco ještě před sto lety byla průměrná hloubka v celé laguně (o rozloze 550 kilometrů čtverečních) 40 centimetrů, dnes je to 1,2 metrů. Vlastně, desetimetrové hloubky dnes dosahuje 70 % otevřené vodní plochy v okolí historické části města, byť ještě před sto lety to byly nanejvýše metry. A tím se do značné míry změnila i rizika a podoba záplav, kterým město pravidelně čelilo.

Povodně jsou klasika, ale Velká voda přepisuje historii

Záplavy tu jsou pravidelné, na náměstí tu v holínkách vyrazíte v průměru jednou za čtyři léta. Dosud nejničivější povodně tu datují k toku 1897, kdy se ještě o klimatických změnách moc nemluvilo. Na druhé straně, jistě není náhodou, že se pět ze šesti nejvýraznějších povodní v Benátkách za posledních 1200 roků odehrálo v posledních dvaceti letech. „Laguna a město jsou jedním,“ říkají poeticky místní a mají pravdu. To, co se odehrává na vodě, se přenáší i do jejich domácností. Po odpovědi pátrající obyvatelé se tak nedívají na teploměr, spíše upírají zrak k radnici, která schválila prohloubení laguny a otevřela centrum masivním lodím. Ty jsou pro ně symptomem nemoci jejich města: znečištěného ovzduší, davů lidí, podemletých základů staveb.

Když těsně kolem renesanční památky propluje 100 000 tun vážící monstrum výletní lodi, vytlačí do svého okolí 50 milionů litrů vody. Turbulentní proudy vody od motorů vyhlodávají díry do podloží a sedimentů, zatímco oxidy dusíku a síry ze spalin nekvalitního paliva pouští do likvidace historických fresek. Napoprvé to možná stavba ustojí, ale za posledních 20 let to musela prožít 24 000x. Což už je znát. Ale hlavně – prohloubené koridory pro výletní lodě otevřely lagunu a výrazně zvýšily objem vody, který se může k historickému centru dostat během vlnobití. Hlavní příčinou problému s Acque Alte, tedy s velkou vodou, není v Benátkách klima, ale Grandi Navi, velké lodě.

Zdroj: www.ekolist.cz, ilustrační foto PaulaKaspar / pixabay.com