Všechno v přírodě je v citlivé rovnováze a má svůj smysl. Platí to i pro lužní lesy, i když by se kvůli podmáčenému prostředí mohly zdát nepotřebné a zbytečné. Jak ale uvádí na základě zprávy zikrajinou.cz portál enviweb, opak je pravdou.

Jak se pozná lužní les? Je to les s charakteristickým podmáčením, které vzniká buď díky blízkosti řeky a záplavám, nebo tam, kde je vysoká hladina podzemní vody. Půda v takto vlhkých místech má nedostatek kyslíku a vyznačuje se modrozelenou barvou a zvláštním zápachem. Takzvaná glejová půda je bohatá nejen na vodu, ale i na živiny, které potřebuje mnoho zajímavých i vzácných rostlin.

Typickými stromy lužních lesů jsou vrba, lípa, dub, topol, olše, jasan a některé keře. Jelikož po většinu roku v lese panuje přítmí, většina bylin šplhá nahoru, typicky třeba popenec obecný, ostružiník či svízel. Popínavou rostlinou charakteristickou pro lužní lesy je chmel otáčivý. Na jaře, když stromy ještě nemají listí, v nich roste mnoho krásně kvetoucích květin. Mezi nejznámější patří bledule jarní, sněženka podsněžník či violka lesní. V létě tu najdeme stínomilné rostliny. Z fauny má rád lužní lesy především hmyz. Ale žijí tu i různí obojživelníci a dobře se tu daří mnoha druhům ptáků, jako jsou pěnkavy, volavky nebo čápi.

U nás najdeme čtyři zachovalé ekosystémy, které odpovídají charakteristice lužního lesa. Libický luh na Kolínsku je největší sestava luhů v Čechách. Zajímavé je, že úzce souvisí s někdejším hradištěm Slavníkovců, kterému kdysi poskytoval přirozenou ochranu. Dyjský trojúhelník, jak už z názvu plyne, najdeme na soutoku Dyje s Moravou a je dosud nejzachovalejší. Od dob Velkomoravské říše se příliš nezměnil. Bohužel to můžeme tvrdit asi jen o něm. Také se mu říká moravská Amazonie. Litovelské Pomoraví leží mezi Olomoucí a Mohelnicí a je chráněnou krajinnou oblastí, právě pro své lužní lesy a vzácné ptáky. Evropsky významnou lokalitu (EVL) Chropyňský luh najdete u řeky Moravy v oblasti od Nemilan (u Olomouce) po Chropyni.

V létě se lužní les stává na některých místech neprostupný a do značné míry připomíná prales. V době velkého sucha slouží ke zmírnění dopadu vysokých teplot na krajinu, protože je skvělou zásobárnou vody a vyrovnává tak vodní cyklus. Je také účinnou ochranou proti povodním. Je to přirozené prostředí pro určité rostlinné a živočišné druhy, které patří mezi ohrožené.

Do dnešních dnů se v úzkých pruzích podél řek zachovalo asi jen 33 000 ha lužního porostu. Na vině je hlavně necitlivé lesní hospodaření, ale i úpravy vodních toků, stavba dálnic, přeměna lesů na zemědělskou půdu, necitlivé chování návštěvníků, černé skládky a podobně.

Zdroj: www.enviweb.cz a zitkrajinou.cz (redakčně kráceno), foto (soutok Moravy a Dyje) Naše voda – Nina Havlová

 

3.3.2017 16.54, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině