Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) loni potrestal 109 zemědělských podniků za to, jak se chovaly k půdě, na které hospodaří. Informuje o tom deník Mladá fronta DNES s tím, že podniky nedodržely podmínky „dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy“.

SZIF jim proto strhl tři až pět procent z dotací na plochu, dohromady 8,7 milionu korun. Fond posílá kontroly k jednomu procentu žadatelů o dotaci na zemědělskou půdu – zejména k těm v erozí ohrožených oblastech a také na základě udání. Kromě sedmi zásad dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy by měla zemědělskou půdu před degradací nově ochránit protierozní vyhláška. „Zpřísní se podmínky pro zemědělce. Bude se rozšiřovat plocha, na kterou se bude vztahovat povinná protierozní úprava. Dnes je to zhruba 15 procent, od příštího roku 25 procent zemědělské půdy v Česku,“ říká Petr Jílek, náměstek pro řízení sekce zemědělských komodit a ekologického zemědělství. Podle něj je zpřísnění motivované klimatickou změnou, kdy extrémy počasí jsou stále větší a dochází k dlouhým obdobím sucha nebo přívalovým srážkám.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) už označil pozemky, na které se povinnosti nově budou vztahovat. Zemědělci musí například pozemky rozdělit, udělat na nich zasakovací a přerušovací pásy, biopásy, vysadit remízy, častěji střídat plodiny a zapravovat organickou hmotu do půdy. Některé erozně nebezpečné plodiny, jako je kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok (stejně jako kukuřice se používá v bioplynových stanicích), případně nepěstovat vůbec nebo s omezeními. Tyto metody ochrany půdy se snaží ministerstvo zemědělství propagovat a využívá k tomu takzvané demonstrační farmy. Je jich čtrnáct v republice a zájemci se tam jezdí učit nové postupy.

Zdroj: MF DNES (redakčně výrazně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová