V případě plošných extrémních přívalových dešťů by nyní většina půdy v Česku absorbovala jen minimum vody. V rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES to uvedl Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy s tím, že by se tak mohla opakovat situace z povodňového roku 2002.

„V současnosti máme až 90 procent utužených půd, které se chovají jako nepropustná plocha a srážky přijímají minimálně. Náhlé přívaly srážek na velké ploše území by daly vzniknout povodňové situaci podobné té z roku 2002,“ konstatoval Vopravil. Většina půd je v současné době podle něj vyschlých do hloubky jednoho metru. Pokud přijdou přívalové srážky, nemůže dojít k doplnění vlhkosti.

ČR podle Vopravila přišla od roku 1936 přibližně o jeden milion hektarů kvalitní zemědělské půdy, která by dnes mohla zadržet až 2,4 miliardy kubíků vody. „Většina zemědělské půdy je navíc utužena. Chová se jako nepropustná plocha a voda se nevsakuje do kolektorů – do studní a rezervoárů, ale odtéká. Tím způsobuje vodní erozi, která ohrožuje zhruba 60 procent zemědělských půd. Ohrožuje ji i větrná eroze, protože jsme zrušili přirozené krajinné prvky jako remízky či přírodní větrolamy. Když přijde vítr, odnáší půdní částice, což nadále snižuje mocnost půdy, která logicky zadrží méně vody. Problém máme i s nedostatkem organické hmoty v půdě. Dříve jsme měli farmy s hospodářskými zvířaty a s rostlinnou výrobou. Farmy pěstovaly plodiny, kterými se dříve zvířata krmila, třeba vojtěšku. Dnes je většina farem rostlinných, a tak se do půdy nedostává to, co by potřebovala. Půda bez organických látek zadržuje méně vody. Ztrácí vlastnosti, které by měla mít,“ řekl Vopravil.

Zdroj a celý rozhovor: Mladá fronta DNES, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová