Současný systém hodnocení půd v ČR již neodpovídá kategorizaci podle bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ) ani původnímu zařazení do klimatických regionů. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd (VÚMOP) proto připravil jeho aktualizaci.

Podle ředitele VÚMOP Jiřího Hladíka se tak stalo ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), přičemž VÚMOP navrhl vymezení a charakteristiku nových hlavních půdních jednotek, které zahrnují půdy vzniklé akumulací sedimentů (koluvizemě), půdy člověkem výrazně ovlivněné (kultizemě) a uměle vytvořené (antropozemě). Součástí je také návrh nové rajonizace klimatických regionů v rámci systému BPEJ vycházející z kategorizace území dle hodnot potenciální vláhové bilance ve vegetačním období (od 1. dubna do 30. září).

Nové hlavní půdní jednotky:

Skupina koluvizemí

Koluvizemě vznikají sedimentací a akumulací erodovaných materiálů v dolních částech svahů přecházejících do depresí, v konkávních prvcích svahů, v terénních průlezích a případně i nad vyššími terasovými mezemi. Celková mocnost sedimentu musí být větší než 0,5 m.

Skupina kultizemí

Kultizemě jsou půdy, vzniklé kultivační činností člověka, která svým působením a vlivem přesahuje běžné vytvoření ornice a zlepšování jejích vlastností zpracováním, minerálním a organickým hnojením. Vznikají hlubokým kypřením, rigolováním, hlubokým zapravením různých zúrodňovacích materiálů (nejčastěji humusových), zapravením izolačních folií a podobně; vznikají také výraznými úpravami terénu terasováním nebo urovnáváním povrchu.

Skupina antropozemí

Zahrnuje velmi širokou skupinu půd vzniklých uměle z člověkem nakupených substrátů získaných při těžební, stavební a průmyslové činnosti nebo při hromadění odpadů. Zahrnuje i půdy výrazně poškozené vojenskými aktivitami, půdy se středně výrazným poškozením poddolováním a půdy vzniklé pouhým navrstvením materiálů antropogenních substrátů.

Naše voda, foto VÚMOP