29. 10. 2020

5.8.2020 12.11, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Vopravil: Půda má být naším bohatstvím

Půda je základem naší krajiny. Bohužel si ji zastavujeme rodinnými domy a průmyslovými areály. Zapomněli jsme na pouto s půdou. Dnes žijeme v nadbytku, tak si ji s klidným svědomím ničíme, říká v rozsáhlém rozhovoru Jan Vopravil, vedoucí Oddělení pedologie a ochrany půdy Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP).

Jaký je momentální stav půdy?

Stav zemědělské půdy v České republice není nejlepší. V první řadě nám zemědělská půda ubývá jejím zastavováním. Pokud to takto půjde dál, tak za pár set let se úplně zastavíme! Dnes se považuje za standard rodinný dům s bazénem, či stavba jedné haly za druhou, ale to není trvale udržitelné. Zapomněli jsme na pouto s půdou, které jsme historicky měli, neb jsme byli na půdě existenčně závislí. Dnes žijeme v nadbytku, tak si ji s klidným svědomím ničíme… A pokud jde o půdu, kterou jsme si ještě nezastavěli, tak i ta trpí neduhy. Mluví se hodně o erozi půdy, ale naše půdy máme také utuženy, problémy jsou s organickou hmotou, oživením půdy, půdní strukturou, okyselováním. Naopak z hlediska nežádoucích látek, jsou naše půdy relativně zdravé.

Máme za sebou nejdeštivější červen od roku 1961. Je letos sucho zažehnáno?

Ano, máme za sebou nejdeštivější červen, ale měsíce předtím byly suché, hovořilo se dokonce o 500letém suchu. Tedy vidíme, že jsme jako na houpačce, příroda si dělá, co chce. Ale co slyšíme od kolegů hydrologů, tak pokud to vezmeme z nadhledu, otepluje se nám, roční úhrny srážek zůstávají přibližně stejné, ale mění se jejich rozložení – často spadne jejich velká část ve formě přívalových dešťů, které pak způsobují třeba vodní erozi půdy, přitom voda odteče z krajiny pryč. Tedy určitě sucho neřeklo poslední slovo, spíše je to takové varování, že musíme počítat, jak se suchem, tak vinou přívalových dešťů i s bleskovými povodněmi

Jsou obavy ze sucha oprávněné?

Určitě. Nejde jen o zemědělství, ale i o zásobování obyvatelstva a průmyslu. Už dnes je řada obcí, kde ve studních není voda. Uvažuje se o dalším čerpání vody z vrtů, ale to je jen momentální řešení stávajícího problému, nikoli řešení do budoucna. Základem jsou vyvážená opatření, která začínají u krajiny a půdy a končí až u akumulace vody v nádržích. Jedno bez druhého nejde.

Jaké problémy může způsobit sucho, pokud bude přetrvávat?

Pokud jde o zemědělství, tak už je známe, tedy od samotné produkce, výnosu, přes jeho kvalitu až po nedostatek sena. Ale v poslední době ovlivňuje i veřejné mínění, a tím politiky. Může tedy ovlivnit mnoho věcí, které by nás na dříve ani nenapadly.

Ovlivňuje sucho tuzemské zemědělství?

Velmi. Záleží hlavně na tom, kdy a kde sucho udeří. Kdy je ta konkrétní komodita nejvíce zranitelná. V tomto směru je zemědělství na jednom z prvních míst zranitelnosti, a tím vzniku škod. Kde podle vás hrozí největší potíže kvůli suchu? Potíže hrozí v podstatě na celém území ČR. Jsou sice definovány rizikové katastry, kde se podle modelů můžou vyskytovat největší potíže, ale jak již vidíme z praxe, mohou udeřit kdekoliv. Ale dá se předpokládat, že na pozoru mají být oblasti zejména na jižní Moravě, Podkrušnohoří, Polabí a další. Naštěstí fungují systémy na monitoring sucha, které nám poskytují informace o jeho aktuálním stavu.

Co v budoucnu? Bude se muset změnit složení plodin?

To už se děje v současnosti. Například zemědělci, kteří pěstují zeleninu, sami dobře vědí, že některé plodiny už v současných podmínkách mají problémy, třeba květák, a nahrazují je plodinami, které v našich zeměpisných podmínkách nebyly tak běžné, jako například české melouny… Zde je taky velká výzva pro nové odrůdy, šlechtění, techniku, zpracování půdy a nové postupy a podobně. Pod Národní agenturou zemědělského výzkumu běží soutěž speciálně zaměřená na tyto problémy v zemědělství, řeší se celá řada projektů. Zároveň je v provozu i systém takzvaných Demonstračních farem, kde se právě na příkladu zemědělských podniků mohou ostatní poučit, jak správně hospodařit v nových podmínkách. To je velmi důležité, protože místo zavádění zbytečné byrokracie je potřeba ihned a co nejdříve tyto postupy zavést do praxe. Je to propojené i s konkurenceschopností českého zemědělství v Evropě.

Jak mohou zemědělci bojovat proti suchu, aby nedocházelo k degradaci půdy?

Je to hlavně o správné agrotechnice, střídaní plodin, načasování operací, správné péči o půdu, a hlavně hospodaření s vodu, která je k dispozici. A pokud jde o půdu, je to vlastně taková přehrada na vodu, která v ní ale není vidět. Například jeden hektar kvalitní zemědělské půdy dokáže zadržet až 3500 m3 vody na hektar, která pak uvolňuje pro potřeby rostlin. Je to mnohem více než u půdy lesní, která vodu spíše propouští do podloží, než zadržuje ve svém profilu. Velkou roli zde hraje organická hmota v půdě, kvalitní struktura a biologická aktivita v půdě.

Jaký typ eroze je z vašeho pohledu největší problém?

Hodně se mluví o vodní erozi, kterou máme v ČR ohroženo zhruba 50 procent kultivovaných zemědělských půd a přibližně 500 tisíc hektarů už je silně poškozeno. Velmi skryté nebezpečí ale představuje i její méně známá sestra, tedy větrná eroze, která je v poslední době stále nebezpečnější. Je to proto, že souvisí se suchem a vzniká skoro už po celé republice. Navíc kromě ztráty půdy ohrožuje i naše zdraví, neboť se do ovzduší dostává velké množství prachu, který pak dýcháme.

Co je ta škoda, kterou eroze způsobuje?

Je toho více. Hlavně však snižuje mocnost půdy, primárně ornice. Tím, jak je půda mělčí, je nejen méně produkční, ale zadrží i méně vody, a krajina nám tím pak mnohem dříve vysychá. Zároveň smytá půda zanáší koryta řek, vodní nádrže, způsobuje eutrofizaci vod. Obnažený skelet na povrchu půdy poškozuje zemědělskou techniku a zbytečně prodražuje agrotechnické práce. A samotná obnova půdy je pomalá, jeden centimetr půdy vzniká v našich podmínkách stovky až tisíce let. Přitom nám eroze mnohdy po jednom intenzivním dešti odnese až několik centimetrů půdy, pokud před tím není chráněna doporučenými opatřeními.

Co znamená mrtvá půda?

Mrtvá půda je půdou bez biologického oživení. V půdě je totiž rozsáhlý život, který bud’ vidíme pouhým okem, třeba žížaly a krtky, nebo mikroskopické organismy. Všechny tyto organismy mají v půdě určité poslání, rozkládají organické zbytky, vytváří tmely a další látky, mají vliv na půdní strukturu, půdní vlastnosti. Jsou nesmírně důležité. Pokud je půda nemocná, to znamená poškozená degradací – erozí, nedodáváním organické hmoty, utužením, aplikací chemických látek a podobně, tak je půdní život omezen, a tím i vlastní regenerace a narušení celého nesmírně složitého cyklu. A na konci tohoto příběhu může být půda málo odolná vůči suchu.

Spoustu nadějí na zlepšení zemědělské krajiny se vkládá do nové Společné zemědělské politiky EU.

Nová Společná zemědělská politika je velkým otazníkem. Očekávání jsou určitě na místě. Ale také je potřeba říct či vědět, jaké finanční prostředky budou dostupné a jaké požadavky za ně EU vydefinuje. Zde je třeba říct, že už v současnosti běží celá řada opatření, která jsou krajinotvorná. Snaží se podpořit zavádění půdoochraných opatření, zlepšit biodiverzitu krajiny, například omezení osevů jedné plodiny na 30 hektarů či Program rozvoje venkova, zlepšit retenci vody v krajině, podpořit precizní nebo ekologické zemědělství.

Myslíte, že se podaří zlepšit kvalitu půd?

V první řadě se musí zastavit její degradace a následně je třeba ji začít dále a dále zlepšovat. Ono vše ale nejde tak snadno, půdu zerodovanou z polí jen těžko vrátíme, navíc ji často bereme podle platné legislativy i jako odpad! Jsou také věci, které nemůžeme přímo ovlivnit. Například to, že máme až 45 procent utužených půd, to souvisí i s klimatickou změnou. Planeta se otepluje, tím nám půdy v zimě nepromrzají, víme, že zámrzná hloubka je 0,8 až 1,2 metru, a tím se utužené podorničí mrazem nerozpadne, a neobnoví se tak cesty pro vodu a kořeny rostlin. Půda se tak přirozeně toho problému nezbaví. Tedy je to dlouhodobý proces, ale z vlastní zkušenosti mohu říct, že mnohdy stačí jen změnit přístup k půdě a dodávat organickou hmotu, pěstovat meziplodiny a díky biologické aktivitě se už do roka zlepší vlastní retence a infiltrace vody. Jen půdě musíme dát šanci, pak se nám sama odvděčí.

Jak jsme na tom s kvalitou půdy v Česku v porovnání se zbytkem Evropy?

V něčem jsme na tom hůře, například erozí a utužením půdy, v mnoha ohledech zase lépe, třeba v kontaminaci půd. Co nám Evropa závidí, jsou kvalitní a rozsáhlá data o půdě. Máme tu výsledky Komplexního průzkumu půd, provádí se bonitace půd, agrochemické zkoušení půd, meteorologická a hydrologická měření. Jen je potřeba těchto informací více využívat v zemědělské praxi.

Velké podniky bývají pro velkou část lidí synonymem špatného hospodaření. Je tomu opravdu tak?

Není, dlouhodobě spolupracuji s „velkými i malými“, ale vždy je to o lidech a jejich přístupu. Sice se dá předpokládat, že ten malý zná lépe své prostředí a má větší vztah k půdě. Ale zase ten velký má větší možnosti využívat moderní agrotechniku, speciální stroje a půdoochranné technologie. Ale jak říkám, je to o lidském přístupu. V budoucnu zde vidím řešení v kvalitních pachtovních smlouvách, které budou moderní. Na jedné straně budou chránit půdu pro jejího vlastníka, že mu ji pachtýř nevybydlí, a na druhé straně zase vlastního pachtýře, který pokud hospodaří správně, nemůže ho pak nikdo vydírat, že poškodil půdu. Uvědomme si, že v rámci EU máme stále velmi vysoké procento propachtované půdy.

Setkáváte se při své práci s nějakými mýty?

Ano, je jich docela dost, například je zažitý názor, že za špatný stav našich půd může pěstování kukuřice či řepky. Dokonce si pamatuji, jak se před nějakým časem v médiích psalo, že kukuřice je syfilis českých polí. U nás na VÚMOP se dlouhodobě zabýváme vývojem nových půdoochranných technologií, které se pak snažíme společně s Ministerstvem zemědělství zavádět do praxe. A tady je právě vidět ten mýtus, kukuřice sama o sobě za nic nemůže, musí se pěstovat správně. A dnes je již mnoho správných technologií, které dokážou snížit erozi půdy oproti klasickému běžnému hospodaření o více než 90 procent. A podobně je to i s řepkou a mnoha dalšími mýty.

Podle dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ubývá orná půda. Je to problém?

Když se podíváme statisticky trochu zpět, tak jen od roku 1930 nám za brzký čas ubude téměř jeden milion hektarů zemědělské půdy. A to většinou té nejkvalitnější, neboť člověk se vždy usazoval v místech s kvalitní půdou, proto i tlak na ni je největší. A pokud i toto máme propojit či najít souvislost se suchem, tak ta půda, která už není, by dokázala ve svém profilu zadržet až přes deset miliard kubíků vody. Abychom si dokázali představit, jak je to velké číslo, tak přibližná roční spotřeba vody v ČR je 1,7 miliardy kubíků vody. Mluví se o tom, že je třeba chránit vodu Ústavou, ano to je správně, ale chtělo by to přidat k tomu i půdu.

Jak může přispět jednotlivec?

Svým osobním postojem, a pokud je to zemědělec, tak byť bývá v médiích často očerňován, tak je to právě ten klíč k problému a jeho řešení. Pokud hospodaří správně, tak nejen, že podniká, ale také pomáhá celé společnosti v boji nejen se suchem.

Zdroj: Zprávy z Ministerstva zemědělství, léto 2020, ilustrační foto (vodní eroze) Naše voda – Nina Havlová

5.8.2020 12.11, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Statistiky a kauzy, Hlavní zprávy

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

Maka dari itu Piala Didunia rintangan Piala Eropa Selalu guna kurang-lebih Kedua Th Aku memiliki simpanan Kusus Contohnya sewaktu sebulan menyimpan 200.000 Rupiah slot online Melampaui batas artinya sewaktu Kedua Th terkumpul Lokasi 4.800.000.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

VÝLOV SEMOVICKÉHO RYBNÍKAVÝLOV SEMOVICKÉHO RYBNÍKA
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Srpen 2020>>
PÚSČPSN
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6