Vojenské lesy a statky ČR (VLS) spustily ve vojenských přírodních lokalitách jarní obnovu lesů. Lesníci spadající pod resort obrany plánují letos na více než patnácti stech hektarů vysadit 8,3 miliony stromů, dvě třetiny budou tvořit listnáče.

Na dalších 125 hektarech, především v lokalitách s pyrotechnickou zátěží, chce státní podnik z bezpečnostních důvodů obnovit les modifikovanou metodou síjí, kterou vyvinul ve spolupráci s vědci z výzkumného ústavu v Opočně. Hlavní část obnovy vojenských lesů proběhne letos na Brdech, které v loňském roce zasáhla kalamitní vlna postupující Českem.

Lesníci Vojenských lesů a statků ČR společně s vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Opočně v minulých dnech začali vysévat semena lesní dřeviny na rozsáhlých kalamitních holinách pod vrchem Kočka na Brdech. Jde o modifikovanou metodu obnovy lesů, kterou chtějí využít v nejmladší chráněné krajinné oblasti na pomezí Středočeského a Plzeňského kraje na celkem 125 hektarech v lokalitách, které jsou problematické kvůli pyrotechnické zátěži. V Brdech VLS vloni museli v rámci boje s kůrovcem vytěžit lesy na rozsáhlých plochách, především na lesní správě Nepomuk, které zatím po zrušení bývalého vojenského újezdu v roce 2016 neprošly hloubkovou pyrotechnickou očistou. A nyní zde lesníci s vědci z Opočna řeší, jak lesní porosty bezpečně obnovit.

„Při samotné těžbě kůrovcem napadených porostů nedochází k zásahům do hloubky terénu, navíc práce většinou provádí těžební stroje, v nichž je obsluha dobře chráněná, u následné obnovy porostů klasickou výsadbou sazenic by však bylo riziko daleko vyšší. Na obnovu hektaru lesa potřebujete vysadit v průměru pět až šest tisíc sazenic a u každé z nich jít do hloubky několika desítek centimetrů.  To by v těchto z hlediska pyrotechnické zátěže problematických lokalitách znamenalo značné riziko,“ popisuje ředitel lesnické divize VLS v Brdech David Novotný.

Proto lesníci VLS začali v minulých dnech tyto plochy ve spolupráci s vědci z výzkumné stanice v Opočně obnovovat metodou modifikovanou pro obnovu kalamitních holin. V lokalitách na povrchově narušené plošky vysévají směs semen lesních dřevin s pískem. Na obnovu každého hektaru vznikne takto na dva a půl tisíce takovýchto plošek. „Jde o směsi semen javoru klenu a mléče, břízy, lípy, habru s borovicí a smrkem. Zkoušíme různé složení i časování síjí. Věříme, že se nám podaří s vědci z Opočna vyvinout novou certifikovanou metodu pro obnovu porostů na holinách s pyrotechnickou zátěží,“ dodal vedoucí lesní výroby VLS Pavel Češka.

Celkem v Brdech chtějí VLS letos takto obnovit 125 hektarů lesů. Dalších 375 hektarů zde zalesní klasickou výsadbou. Z šesti lokalit ve správě státního podniku tak má obnova brdských lesů prioritu. Celkem státní podnik letos plánuje obnovit 1700 hektarů lesů. Využije k tomu 8,3 milionu sazenic z produkce vlastních lesních školek. Dvě třetiny budou tvořit listnaté dřeviny, především buky a duby. Smrk, který je například v brdských lesích stále dominantní dřevinou, bude zastoupen jen asi 18 procenty. Přesto brdští lesníci nadále považují smrky za důležitou dřevinu, které na Brdy patří.

„Objemem výsadby kolem osmi milionů sazenic se vracíme k běžnému lesnickému hospodaření před začátkem kalamity. V minulých letech, kdy probíhala hlavní obnova zničených lesních porostů, jsme sázeli i přes 20 milionů sazenic ročně.  Daleko více se nám v posledních letech daří využívat také tvořivé síly samotné přírody. Letos počítáme, že 300 až 400 hektarů lesa vnikne přirozenou obnovou,“ dodal ředitel VLS Ivo Dohnal.

K „předkalamitním“ číslům se Vojenské lesy plánují letos vrátit také v objemu těžeb – vytěží  970 tisíc m3 dříví. Díky oživení na trhu se surovým dřívím státní podnik navíc v minulých měsících snížil zásoby na několikaleté minimum.

Zdroj a dokumentární foto: VLS