25. 10. 2020

Vodohospodářská infrastruktura: Koncentrace nebo fragmentace?

Přestože se pozornost médií, pokud už nějakou problematice vodohospodářství vůbec věnuji, soustředí obvykle na největší nadnárodní vodohospodářské společnosti, působí na území naší země více než 2 500 provozovatelů vodovodů a kanalizací (VaK) zabezpečující dodávky pitné vody lidem a její čištění.

Takové číslo přitom rozhodně nelze považovat na koncentrovanou strukturu provozovatelů, ale naopak za roztříštěnou až atomizovanou strukturu se všemi negativy, které tato skutečnost přináší. Atomizovanou strukturu v ČR ostatně přiznal na únorové konferenci „Financování vodárenské infrastruktury“ i náměstek ministra životního prostředí (MŽP) Jan Kříž, což je na první pohled posun ve vnímání této problematiky ze strany uvedeného ministerstva. Reálná politika MŽP je ale s tímto vnímáním v rozporu.

To prokazuje nastavení podmínek dotačních programů v Operačním programu životní prostředí (OPŽP) či postoje Státního fondu životního prostředí (SFŽP), úředníků těchto institucí i již vypsané výzvy na čerpání finančních podpor. Například v té poslední z 1. března 2016 jsou oprávněnými příjemci podpor obce do 500 obyvatel nebo jejich části. Což odpovídá rozporu, který zazněl i na výše zmíněné konferenci – ačkoli totiž MŽP tvrdí, že čím více ekvivalentních obyvatel (EO) se budou týkat investice například do čištění vod, tím vyšší bude bodové zvýhodnění takových projektů, ve skutečnosti mají v řadě programů nárok na podporu jen ti nejmenší. Svým způsobem to na konferenci avizoval šéf odboru provozování vodohospodářské infrastruktury SFŽP Jakub Němec, který připustil výjimky pro samostatné podpory i v částech obcí, i když je zcela evidentní, že daleko vhodnějším postupem by bylo „části obcí“ finančně motivovat k propojení s již existující infrastrukturou. Stejně tak je i takzvaný zjednodušený finanční model pro žádosti o čerpání podpor z OPŽP především v zájmu malých žadatelů, byť obecně lze zjednodušování administrativy kvitovat a stejně tak ve zcela obecné poloze lze přivítat i pomoc menším, kteří to mají vždy s jakoukoli administrativou složitější.

Jenže „menší“ to mají složitější především v generování peněz, které je třeba dávat do obnovy vodohospodářské infrastruktury. Na to ale dotace MŽP určeny nejsou, takže výsledkem přístupu ministerstva je a bude růst rizik dalšího vybydlování, který je navíc v prvé fázi podpořen akcentem na samostatnost menších celků dotacemi ze státního rozpočtu, aby ale tyto menší celky následně nechal tentýž stát na holičkách, případně, aby se povinnost obnovit infrastrukturu promítla v menších celcích do sociálně neúnosných cen vodného a stočného, ze které by se měly finance na obnovu vytvářet. Tak či tak může vést nastavení dotací z MŽP k další fragmentaci provozovatelů vodohospodářské infrastruktury v ČR, což je naprostý opak toho, co potřebujeme.

Je tak pouze na vlastnících infrastruktury, jak se zachovají a zdali se budou řídit postoji MŽP a masáží části médií, která je k fragmentaci hecuje, ačkoli je tím žene do finanční, a možná i trestně právní pasti. Pokud totiž malí provozovatelé nevygenerují z malého počtu EO dostatek peněz na obnovu, mohou být časem obviněni z toho, že se o svůj majetek nestarají s péčí řádného hospodáře, přičemž uvedené riziko jim hrozí fakticky při jakékoli havárii na vodovodních řadech nebo na čistírně odpadních vod. Je proto především na Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) a na velkých provozovatelích, aby na jedné straně vysvětlili menším subjektům pozitiva společností obsluhující vysoký počet EO, aby ale také byli tito provozovatelé ochotni přijmout do svých řad obce a regiony, které si výhody větších celků uvědomí. Svým způsobem to není moc spravedlivé – problém lze ale řešit rozdílnou cenou vodného a stočného pro různé lokality v rámci jednoho většího provozovatele, což se již v některých případech děje, možností je ale také přijmout obce či regiony, které disponují již obnovenou infrastrukturou, a nabídnout jim sociálně únosnější cenu vody za situace, kdy musí splácet úvěry a tyto náklady promítat do cen vody. Vzhledem k tomu, že v žádoucí koncentraci nelze spoléhat na nějakou pomoc od státu (spíše tomu bude naopak), bylo by vhodné ze strany velkých provozovatelů potenciální další partnerské menší společnosti a obce aktivně vyhledávat a také aktivně prezentovat pozitivní příklady, kdy menší celky na spojení s větším celkem vydělají. Jinak budou velcí kdykoli, kdy dojde k nějakému politickému, mediálnímu či lobistickému střetu ve vodohospodářské oblasti, viněni z toho, že cena vodného a stočného roste jejich vinou, ačkoli skutečností bude pravý opak.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

2.3.2016 9.39, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Komentář týdne

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

Maka dari itu Piala Didunia rintangan Piala Eropa Selalu guna kurang-lebih Kedua Th Aku memiliki simpanan Kusus Contohnya sewaktu sebulan menyimpan 200.000 Rupiah slot online Melampaui batas artinya sewaktu Kedua Th terkumpul Lokasi 4.800.000.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

VÝLOV SEMOVICKÉHO RYBNÍKAVÝLOV SEMOVICKÉHO RYBNÍKA
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Říjen 2020>>
PÚSČPSN
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1