České vodohospodářství potřebuje lepší regulaci. Připomínají to Lidové noviny, které byly spoluorganizátorem konference s názvem Inovativní přístupy pro města, obce a průmyslové podniky.

Na potřebě změny se přitom shodují zástupci podnikatelů, odborníků i státní správy. V čemuž se ale rozcházejí, je podoba dohledu a jeho vykonavatel. Hlavní výtkou je, že veškerá debata o regulaci se dnes vede o regulaci ceny. O dozoru nad kvalitou už se ale nemluví. „Máme Státní potravinářskou inspekci, nemáme ale nic jako Státní vodohospodářskou inspekci,“ uvedl generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos, a poukázal tak na skutečnost, že se zákazníci nemají v případě nedostačující kvality služeb kam obrátit.

Regulátorem by však neměl být Energetický regulační úřad. Vodohospodáři mu vytýkají především jednostranné zaměření a chybějící kapacity na kontrolu odlišně fungujícího oboru. Za pravdu jim dal i Antonín Raizl z oddělení podnikového poradenství EY Česká republika. „ERÚ reguluje primárně cenu, vodárenství ale potřebuje něco jiného. Jde o technickou regulaci, o zajištění standardu,“ dodal Raizl.

Právě kvůli rostoucí ceně volá po regulaci vodohospodářství i veřejnost. Podle vodáren za to ale může klesající spotřeba vody. „Osmdesát procent nákladů ve vodárenství je fixních a ty se tedy musí rozpočítat na spotřebovaný objem vody,“ upozornil Mrkos. Jak uvedl ve své prezentaci, objem vody dodané Pražskými vodovody a kanalizacemi klesl za posledních deset let o 22,7 procenta na 99 361 000 m3.

Zdroj: Lidové noviny (redakčně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová